Vizuální studia a nová média

Vizuální studia

Vizuální studia je interdisciplinární obor, který je některými odborníky označován také termínem "vizuální kultura". V anglosaském světě je tento termín (případně termín "Studia vizuální kultury") používaný častěji než pojem "vizuální studia".

Význam vizuálních studií

Vizuální studia jsou velmi důležitým oborem, neboť lidský mozek čerpá z vizuálního podnětu velké množství informací. Obrazové podněty jsou pro člověka přirozené, náš svět je odjakživa velmi vizuální.

S vizuálními podněty se v mnoha různých formách a prostřednictvím rozličných médií setkáváme každodenně. Jsou nedílnou součástí naší kultury a společnosti: „Každodenní život a veřejný prostor vymezený hranicemi, ulicemi, virtuálním prostorem internetu a areálů hypermarketů se stává místem, kam můžeme nejen vkládat znaky, ale kde můžeme také využívat vizuální kulturu k tomu, abychom se vyjadřovali, stavěli a napomáhali sociálním změnám.“

Často dochází k nepřesné představě, že se vizuální studia zabývají především nebo pouze uměním. Ve skutečnosti se však neomezují pouze na umění, zabývají se i každodenní praxí (tím, co je či není vidět). Studovat vizuální studia znamená studovat vidění světa a věcí kolem nás. Vidění ale nemůžeme vidět (je neviditelné), a proto se nám špatně rozklíčovává. Vidění je předáváno kulturně, vždy je subjektivní a ovlivněno biologickými faktory.

Významnou součástí vizuálních studií je také zkoumání, jak lidé používají technologie k vytváření umění a kultury.

Klasifikace oboru vizuální studia

Vizuální studia (či Vizuální kultura) je obor, který má blízko k mnoha jiným oborům - např. ke kulturním studiím, komunikaci, rétorice, sémiotice, sociologii, mediálním studiím, ale i politickým studiím, historii umění, literární historii a estetice. Vztah politických a vizuálních studií spočívá ve zkoumání, jak nás politika ovlivňuje skrz obrazy. Vizuální studia dále čerpají také z fyziologie a kognitivní analýzy.

Vizuální studia patří mezi tzv. interdisciplinární obory, neboť stojí na pomezí několika oborů.

Pro přehled je níže uvedena všeobecná klasifikace oborů (tuto klasifikaci je možné využít i u jiných státnicových témat):

• Interdisciplinární obory - stojí na pomezí několika oborů
• Multidisciplinární obory - spojují několik oborů (např. andragogika)
• Transdisciplinární obory - stojí na pomezí, ale vlastní poznatky staví na vyšší úroveň (např. kognitivní vědy)

Interdisciplinární obory lze rozdělit na 3 typy:

• Top-down - model snažící se generalizovat naše vnímání
• Bottom-up - vychází ze specifických problémů (např. sender, etnicita)
• Inside-out - sem lze zařadit vizuální studia

Vizuální studia a nová média

Ve spojitosti s novými médii se vizuální studia zabývají především následujícími oblastmi: vizuálním uměním, počítačovým rozhraním, softwarovým designem, grafickým designem, videohrami, digitálními videi, reklamou a také nově vznikajícími vizuálními a multimediálními formami. Tyto vizuální formy jsou zkoumány v různých kontextech: jako součást sociálních institucí, jako elementy v procesu kultury a jako vliv v procesu formování identity.

Vizuální studia si uvědomují převahu vizuální formy v médiích, v komunikaci a při přenosu informací v postmoderním světě. Vizuální studia spojují takové kulturní formy, jako je např. umění, design a architektura, s médii a komunikací obecně. Žijeme ve světě, kde se s kutlurně významným vizuálním obsahem setkáváme v různých formách. Tyto vizuální obsahy a kódy mohou migrovat zjedné formy do jiné (např. tištěné obrázky vs. grafický design, televize vs. kabelová televize, film vs. video v různých rozhraních, tištěná reklama vs. digitální reklama, internet / web jako vizuální platforma).

V každodenním životě přepínáme mezi kódy, abychom pochopili význam (viz William Gibson: Pattern Recognition). Vizuální a textovou formu nelze stavět do opozice, neboť význam obvykle nekonstruujeme pouze z jedné formy, ale z kombinace obrazů, textu a zvuků. Vizuální studia se proto neomezují pouze na obrazovou formu, obsahem jejich zkoumání je celý systém.

Svět byl vždy utvářen technologiemi a médii. Vznik nových technologií a médií s sebou často přinesl velkou změnu ovlivňující kulturu a společnost. Nová média přinesla mimo jiné možnost neomezeného kopírování dat. V případě digitálního obrazu je díky novým médiím možné zhotovit libovolné množství kopií. Význam digitálních obrazů už proto nespočívá v jejich jedinečnosti jako originálu, ale v jejich estetické, kulturní a společenské hodnotě.

Osobnosti

• W. J. T. Mitchell - pojem vizuální kultura, pojmenoval 5 ?
• Jay David Bolter a Richard Grusin - pojmy Immediacy, Hypermediacy, Remediation
• Jean Baudrillard - pojmy simulace a simulakra

Příklady

Visualization of the world wide web common crawl 2012

Vybrané příklady důležitých či zajímavých propojení mezi vizuálním prvkem a starými či novými médii:

• Dziga Vertov: Man With a Moving Camera (1929) - dokumentární film v avantgardním stylu. Film zobrazil v tehdejší době nepřípustné záběry (např. porod, vstávající a oblékající se žena) a zároveň zobrazil každodennost (např. pohřeb, svatba). Nastolil vizi "skryté" kamery, která je všude (tehdy byla kamera hlasitá, takže nebylo možné její přítomnost zcela skrýt).

• Nicholas Felton - jeden z nejdůležitějších amerických web designérů, mj. navrhoval Facebook Timeline. Jedním z posledních počinů je aplikace pro iPhone zaznamenávající a vizualizující různé, zdánlivě nezměřitelné aspekty života: Reporter.

• Grafické zpracování dat: Nová média umožňují zpracovávat a vizualizovat nejrůznější data (viz datamining). Grafické zpracování může mít nejen praktickou funkci - snazší pochopitelnost, lepší zapamatovatelnost informací a vzájemných vztahů, ale i estetickou funkci.
  • Zpracování informací: nejčastěji pomocí infografik
  • Zpracování vzájemných vztahů a souvislostí, interní prolinkování webu: pomocí nástrojů, např. Gephi - data získaná ze sociálních sítí nebo z webu, grafika zobrazuje vzájemné vztahy (viz obr. - vizualizace world wide webu roku 2012 zobrazuje 3,5 miliardy webových stránek a 128 miliard hyperlinků mezi těmito stránkami)
• Automatické generování: Nová média dokáží zobrazit naši identitu online - automaticky shromáždit data o naší osobě a vizualizovat je (např. Google History - grafy zobrazující aktivitu uživatele).

Odkazy

Použitá literatura

• BARTHES Roland. Essays Select. and transl. by Stephen Heath. Image, music, text. 18. printing. New York: Hill and Wang, 1996. ISBN 9780006861355.
• Baudrillard - Simulacra
• BOLTER J a GRUSIN Richard A. Remediation: understanding new media. Cambridge, Mass: MIT Press, c1999, xi, 295 p. ISBN 0-262-02452-7.
• DURHAM Meenakshi Gigi a KELLNER Douglas. Media and cultural studies: keyworks. Malden, Mass: Blackwell Publishers, 2001, vii, 646 p. ISBN 0-631-22095-X.
• LISTER Martin. New media: a critical introduction. 2nd ed. New York, N.Y: Routledge, 2009, xvi, 446 p. ISBN 0-203-88482-5.
• MIRZOEFF Nicholas, ed. The visual culture reader. 2nd ed. London: Routledge, 2002, xix, 737 s. ISBN 0-415-25221-0.
• MITCHELL W.J.T. Interdisciplinarity and visual culture.
• MITCHELL W.J.T. Showing seeing: a critique of visual culture. London, Thousand Oaks, CA and New Delhi: W.J.T. Mitchell, 2002.
• STURKEN Marita a CARTWRIGHT Lisa. Studia vizuální kultury. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 471 s. ISBN 978-80-7367-556-1.

• BRYSON, Norman; HOLLY, Ann Michael, MOXEY, Keith (eds.) (1994): Visual Culture: Images and Interpretation. Wesleyan: Wesleyan University Press. S. 272-302; 302-325; 325-347.

CARTWRIGHT, Lisa; STURKEN, Marita (2009): Studia vizuální kultury. Praha: Portál. S 19-45; 271-304; 313-341; 391-412.

• ELKINS, James (2003): Visual Studies: A Skeptical Introduction. New York: London: SAGE. 230 s.
• HALL, Stuart (ed.) (2001): Representation: Cultural representations and Signifying Practices. New York: London: SAGE. S. 1-11; 12-65.
• JENKS, Chris (ed.) (1995): Visual Culture. London: New York: Routledge. S. 1-26; 77-96; 218-238.
• MIRZOEFF, Nicholas (2012): Úvod do studia vizuální kultury. Praha: Academia. 320 s.
• MITCHELL, W. J. T. (1994): Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation. Chicago: University of Chicago Press. S. 1-83; 371-417.
• SMITH, Marquard (2008): Visual Culture Studies. Interview with Key Thinkers. New York: London: SAGE. S. 1-17;17-33; 166-182; 182-189; 189-206; 206-229.
• VAN LEEUWEN, Theo, JEWITT, Carey (eds.) (2001): Handbook of Visual Analysis. New York: London: SAGE. S. 10-35; 92-119.

Doporučená literatura

• GIBSON William. Pattern Recognition. New York: G. P. Putnam's Sons, 2003. ISBN 0399149864.

Klíčová slova

vizuální studia, vizuální kultura, nová média, Mitchell, Bolter, Grusin, Baudrillard, remediation

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.