Historie a současná situace v oblasti digitalizace kulturního dědictví a zpřístupňování jejích výstupů v ČR
Obsah
Historie
V České republice začátky aktivit v oblasti digitalizace kulturního dědictví sahají na rok 1992[1], kdy Národní knihovna České republiky vstoupila do programu mezinárodní organizace UNESCO „Memory of the World“. ČR se účastnila tohoto programu svým projektem Memoriae Mundi Series Bohemica NK ČR (program digitálního zpřístupnění a ochrany kulturního dědictví na území ČR), za který byla v roce 2005 oceněna za mimořádný přínos do Memory of the World Programme oceněním UNESCO Jikji.[2]
Současná situace
V současné době probíhají v České Republice různé projekty digitalizace kulturního dědictví. Největší iniciativa digitalizace kulturního dědictví v ČR je projekt Národní digitální knihovna Národní knihovny ČR a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius. Jako další projekty můžeme ještě zmiňovat People for Europe (do kterého je zapojeno Národní muzeum v Praze) nebo ještě projekty Knihovny Akademie věd ČR.
Úloha a aktivity Národní Knihovny
Národní knihovna České republiky zastřešuje největší české projekty kolem digitalizace národního kulturního dědictví.
Národní knihovna ČR má dvě pracoviště digitalizace. Pracoviště přímé digitalizace rukopisů a vzácných dokumentů (vzniklo kolem programu Paměť světa a funguje ve spolupráci s Albertina icome Praha), a pracoviště digitalizace mikrofilmů (vzniklo v rámci projektu Digitalizace mikromédií)[3].
Národní digitální knihovna
Hlavním projektem digitalizace NK ČR je Národní digitální knihovna. Tento projekt a jeho součásti Manuscriptorium a Kramerius probíhají v rámci programu VISK6 a VISK7. Třetí projekt je WebArchiv. Národní digitální knihovna obsahuje digitální a digitalizované dokumenty. Cílem tohoto projektu je ochrana národního kulturního dědictví a především literárních děl ohrožených degradací kyselého papíru. Zároveň je i cílem projektu zpřístupnění veřejnosti literárních děl, která jsou osvobozená od autorských práv. Rozpočet projektu Národní digitální knihovny se blíží 300 milionů korun. 85 % tohoto rozpočtu je tvořeno z dotace ze strukturálních fondů Evropské Unie a 15 % ze státního rozpočtu České republiky.[4] V rámci projektu Národní digitální knihovny jsou dvě oddělená digitalizační pracoviště. První se nachází v centrálním depozitáři Národní knihovny v Hostivaři a druhé u partnera projektu v Moravské zemské knihovně v Brně. Celkově se mělo digitalizovat do konce roku 2014 přes 100 tisíc ohrožených děl o celkovém počtu cca 26 milionů stran.
Manuscriptorium je projekt zaměřen na digitalizaci evropských starých tisků a rukopisů. Byl spuštěn v roce 2003 a je v něm zapojeno 43 českých institucí a více, než 40 zahraničních, které buď s ním spolupracují, nebo mají zájem o spolupráci.[5] Na tomto projektu s NK ČR spolupracuje firma AIP Beroun. Manuscriptorium chce být specializovanou platformou pro staré rukopisy s hladkým přístupem pro veřejnost. Tento program navázal na projekt UNESCO „Memory of the World“, do kterého byla Národní knihovna ČR zapojena od roku 1992. Manuscriptorium je subagregátorem evropského projektu Europeany pro oblast historických fondů.
Kramerius se soustřeďuje na digitalizované novodobé dokumenty.
Třetí národní program je WebArchiv, zaměřený na publikování digitálních dokumentů.
Spolupráce se společností Google
V rámci svých projektů digitalizace uzavřela na konci roku 2010 Národní knihovna ČR smlouvu se společností Google. Tato spolupráce spočívala v digitalizaci fondu starých tisků a rukopisů a v digitalizaci části sbírek Slovanské knihovny. Mělo by se to týkat 200 000 svazků osvobozených od autorských práv tištěné především v 16., 17., a 18. století.[6] Svazky ze Slovanské knihovny se týkají především literatury z 19. století v jiných slovanských jazycích. Samotný proces digitalizace je financován společností Google, o další činnosti jako jsou například příprava a restaurování svazků, výběr a katalogizace knih, zajištění administrativy a zařazení digitálních dokumentů do elektronických zdrojů poskytovaných Národní knihovnou se musí starat Národní knihovna. Na část těchto činností, mimo jiné na katalogizaci a konzervování knih, získala Národní knihovna finanční dotaci od Ministerstva kultury. Národní knihovna je osmnáctá evropská knihovna a pátá národní knihovna, která se zapojila do digitalizačního projektu společnosti Google „Google books“. Digitalizované dokumenty v rámci tohoto projektu jsou potom integrovány do zdrojů NK (Manuscriptorium, Kramerius, do báze starých tisků a do báze Slovanské knihovny).
Odkazy
Reference
- ↑ VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374
- ↑ http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/unescojikji-prize/previous-laureats/
- ↑ http://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/sprava-a-ochrana-fondu/zzz_osof/digit
- ↑ http://www.ndk.cz/o-projektu/financovani
- ↑ IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-16]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107
- ↑ HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-16]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google>. ISSN 1804-4255
Použitá literatura
DALBELLO, Marija. Institutional Shaping of Cultural Memory: Digital Library as Enviroment for textual Transmission. Library Quarterly [online]. 2004, vol. 74, no. 3, s. 265–298 [cit. 2015-08-10]. Dostupný z University of Arizona Campus Repository: <http://arizona.openrepository.com/arizona/bitstream/10150/105615/1/Dalbello_%28LQ74_2004%29.pdf>.
HEJNOVÁ, Miroslava. Digitalizace starých a vzácných tisků v Národní knihovně společností Google. Duha [online]. 2011, roč. 25, č. 3 [cit. 2015-08-04]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/digitalizace-starych-vzacnych-tisku-v-narodni-knihovne-spolecnosti-google>. ISSN 1804-4255.
IKAROS, redakce. Digitální zpřístupnění kulturního dědictví. Ikaros [online]. 2009, ročník 13, číslo 5/2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-13107. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13107
KNOLL, Adolf. Memoriae Mundi Series Bohemica: Program digitálního zpřístupnění vzácných fondů. Ikaros [online]. 1998, ročník 2, číslo 7 [cit. 2015-08-10]. urn:nbn:cz:ik-11113. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11113
MATUŠÍK, Zdeněk. Digitalizace kulturního dědictví a autorské právo. Ikaros [online]. 2015, ročník 19, číslo 2 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-17447. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/17447
VORLÍČKOVÁ, Blanka. Elektronické systémy kulturního dědictví. ITLib [online]. 2007, ročník 2007, číslo 2 [cit. 2015-08-10]. ISSN 1336-0779 Dostupné z: http://itlib.cvtisr.sk/archiv/2007/2/elektronicke-systemy-kulturniho-dedictvi.html?page_id=1374
VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-08-04]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005
European Commission. Evropské kulturní dědictví na dosah jedním kliknutím, Pokrok v oblasti digitalizace kulturního materiálu a jeho dostupnosti on-line a uchovávání digitálních záznamů v EU [online]. Brussel: European Commission, 2010. [cit. 2015-08-10]. Dostupný z WWW:http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2008:0513:FIN:CS:PDF
Usnesení vlády České republiky ze dne 30. ledna 2013 č. 70 ke Strategii digitalizace kulturního obsahu na léta 2013 – 2020 http://eur-lex.europa.eu/legal-content/FR/TXT/PDF/?uri=CELEX:32011H0711&rid=7
Recommandation de la commission du 27 octobre 2011 sur la numérisation et l’accessibilité en ligne du matériel culturel et la conservation numérique (2011/711/UE)
Externí odkazy
Webové stránky Národní digitální knihovny
Webové stránky projektu Europeana
Webové stránky projektu Manuscriptorium
Související články
Klíčová slova
Digitalizace, Národní knihovna, kulturní dědictví, Kramerius, Manuscriptorium, Google books