Kulturní dědictví

Pojem kulturní dědictví neměl vždycky stejný význam. Na jedné straně se vyvíjel pojem dědictví, a na druhé pojem kultura. Kulturní dědictví se nejdříve vztahovalo k hmotným věcem, jako byly například nejznámější památky dané kultury, a teprve potom odkazovalo i na nehmotné dědictví, jako je například etnografické dědictví. Nehmotné kulturní dědictví zahrnuje různé projevy lidské činnosti, jako jsou například jazyky, tradiční hudby a divadla, a spirituální a filozofický kontext, ve kterém se tyto činnosti odehrávají Největší mezinárodní organizace zabývající se kulturního dědictví je UNESCO: Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu.

Kulturní dědictví

Podle V. Soukupa, můžeme rozdělit kulturní jevy na hmotné a nehmotné kultury. Nehmotné kulturní jevy jsou zvyky, zákony, pravidla, mravní normy a tabu; ideje (náboženství, ideové směry), umění nehmotné povahy (hudba, literatura, tanec), symbolické a kognitivní systémy (jazyk, písmo, řeč) a společenská instituce lidského chování. Hmotné a nehmotné kulturní jevy mohou být za jistých podmínek chráněny jako hmotné nebo nehmotné kulturní dědictví. Podmínky jsou jistý časový odstup od vzniku jevu a evaluace, co se týče jeho trvalé hodnoty.

Hmotné a nehmotné kulturní dědictví

Ve své Úmluvě o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Convention concerning the protection of the world cultural and natural heritage) z roku 1972, UNESCO definuje hmotné kulturní dědictví takto:

Hmotné kulturní dědictví tvoří památky (architektonická, sochařská nebo malířská památková díla, archeologické předměty, nápisy, jeskyně, které mají univerzální mimořádnou hodnotu z pohledu dějin, umění nebo vědy. Dále skupiny budov, které svou architekturou, svou jednotou nebo svým včleněním do krajiny, mají univerzální mimořádnou hodnotu z pohledu dějin, umění či vědy. Třetí skupina hmotného kulturního dědictví tvoří lokality: lidská díla, nebo díla člověka a přírody, které mají mimořádnou hodnotu z pohledu historického, estetického, etnologického nebo antropologického. Ve své Úmluvě o zachování nemateriálního kulturního dědictví z roku 2003, UNESCO definuje nehmotné kulturní dědictví takto: Nehmotné kulturní dědictví tvoří „zkušenosti, znázornění, vyjádření, znalosti, dovednosti, jakož i nástroje, předměty, artefakty a kulturní prostory s nimi související, které společenství, skupiny a v některých případech též jednotlivci považují za součást svého kulturního dědictví„. Projevuje se v ústních tradicích a vyjádření, v divadle a interpretačním umění, v různých společenských obřadech a slavnostech, v rámci tradičních řemesel a také ve vědomostech týkajících se přírody a vesmíru.

Použitá literatura

• JOKILEHTO, Jukka, 1990. Definition of Cultural Heritage: References to Documents in History. Paris: ICOMOS, 1990; revised 2005 [cit. 2015-09-19]. 45 s. Dostupný z World Wide Web: <http://cif.icomos.org/pdf_docs/Documents%20on%20line/Heritage%20definitions.pdf
• SOUKUP, Václav. Přehled antropologických teorií kultury. Praha: Portál, 2000. 232 s. ISBN 80-7178-328-5.
• VORLÍČKOVÁ, Blanka. Systémy kulturního dědictví jako nástroje zpřístupnění tohoto dědictví v elektronickém prostředí. Ikaros [online]. 2012, ročník 16, číslo 12 [cit. 2015-09-20]. urn:nbn:cz:ik-14005. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/14005
• Patrimoine culturel. UNESCO. [online]. 19.9.2015 [cit. 2015-09-19]. Dostupné z: http://portal.unesco.org/culture/fr/ev.php-URL_ID=2185&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
• Convention concernant la protection du patrimoine mondial culturel et naturel. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/archive/convention-fr.pdf
• Úmluva o zachování nemateriálního kulturního dědictví. UNESCO. [online]. 20.9.2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné z: http://www.unesco.org/culture/ich/doc/src/00009-CS-PDF.pdf

Externí odkazy

Webové stránky UNESCO

Související články

Manuscriptorium

Národní digitální knihovna

Klíčová slova

Kultura, UNESCO, Cultural Heritage