Stránka ve výstavbě
60px Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. 60px

'

'Digitální knihovny (angl. digital libraries) je pojem nejčastěji používán pro sbírky organizovaných elektronických informací s cílem zajistit jejich dlouhodobé využívání. Přesto však existuje řada nejasností, co tento termín obnáší. Obsah pojmu digitální knihovna se průběžně vyvíjí z důvodů vývoje výpočetní techniky a technologické základny. Další důvod je, že problematikou se zabývá mnoho různorodých odborných komunit, z nichž každá vytváří vlastní náplň pojmu v souladu se svým zaměřením. Knihovník vidí v digitální knihovně pokrok v automatizaci od knihovny analogové (papírové) přes automatizovanou či hybridní (fyzické sbírky s automatizovaným katalogem) až po digitální (většina informací a služeb jsou elektronické). Pro databázového specialistu představuje digitální knihovna informační systém využívající architekturu federativních databází a pro odborníky zabývající se hypertextem a šíření informací je to jedna z nadstavbových aplikací webu. Někdy bývají pojmem digitální knihovny označovány systémy, které představují úplně jiné entity (např. soubory algoritmů a procedur, systémy na správu dokumentů apod.).

Definice digitální knihovny

Z mnoha existujících definic pro digitální knihovny můžeme uvést alespoň tři základní definice z knihovědného hlediska: [1]

  • „Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě." [2] (identifikace chybějící citace a současně překlad definice viz.[1])
  • „Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů.“ [3] (identifikace chybějící citace a současně překlad definice viz.[1])
  • „Digitální knihovna je digitální obdoba klasické knihovny, která získává, katalogizuje, skladuje a ochraňuje digitální dokumenty v digitálním repozitáři a rovněž je zpřístupňuje." [4] (identifikace chybějící citace dle článku české wikipedie)

Základní znaky digitálních knihoven

Z mnoha definic je možné identifikovat základní znaky digitálních knihoven: [1]

  • pro digitální knihovnu není prioritní digitalizace fyzického materiálu, ale organizace elektronické sbírky za účelem lepšího přístupu
  • digitální knihovna nebývá jedna uzavřená entita
  • informační zdroje, které tvoří digitální knihovnu, jsou:
    • heterogenní (způsobem uložení, správou, organizací objektů a použitými platformami),
    • dynamické (začleňováním a vyřazováním ze struktury digitální knihovny) a
    • multimediální (povahou dat).
  • realizace digitální knihovny vyžaduje technologie pro propojení různých informačních prvků a toto propojení musí být pro uživatele transparentní
  • uživateli by měl být zajištěn jednotný přístup k relevantním digitálním informacím bez ohledu na jejich formu, formát, způsob a místo uložení

Typologie digitálních objektů

První digitální sbírky byly tvořeny textovými informačními zdroji, ale v součastnosti může digitální knihovna zpřístupňovat jakýkoli typ informace (informačního zdroje či objektu).

  • Některé typy digitálních zdrojů uvádí typologie iniciativy Dublin Core (uvedeny ty, které tvoří fondy digitálních knihoven; vedle nich typlogie vymezuje také typy - sbírka, událost, interaktivní zdroj, služba, fyzický objekt): [5]
    • Text (text) včetně textu ve formě obrazu,
    • obraz (image),
      • statický obraz (still image),
      • pohyblivý obraz (moving image), tj, video,
    • zvuk (sound),
    • program (software)
    • datový soubor (data set).
  • Někdy se poukazuje na pragmatické dělení zejména z hlediska původu informací: [5]
    • Digitalizované (digitized) - jsou digitální formou původních tradičních zdrojů
    • Digiátlní (born digital) - vznikly přímo v digiální formě

Architektura digitální knihovny podle amerického modelu "Kahn-Wilensky"

Americké digitální knihovny a elektronické archivy byly od 90. let v řadě případů budovány na základě obecné architektury (modelu, rámce) nazývané podle jejích autorů (Roberta Kahna a Roberta Wilenského) jako "architektura Kahn-Wilensky".

Americký projekt digitální knihovny por digitalizované technické zprávy

V tomto kontextu byl významný původní projekt z oboru počítačové vědy - Projekt digitální knihovny pro digitalizované technické zprávy - Computer Science Technical Reports Project, CSTR nebo CS-TR)z fondů amerických univerzit, který vedla ve spolupráci s dalšími institucemi Korporace pro národní výzkumné iniciativy - Corporation for National Research Initiatives, CNRI.

Systémy pro tvorbu digitálních knihoven

Pro tvorbu digitálních knihoven existuje dnes celá řada softwarových produktů. Z této široké škály jich zmiňme aspoň několik: [6]

  • systém Greenstone (využívaný i pro potřeby UNESCO),
  • DSpace,
  • CDSware,
  • EPrints,
  • FEDORA (flexibilní univerzální digitální repozitář).

Systémové knihovnictví

Systémové knihovnictví je specializace, která se zaobírá veškerými činnostmi týkajících se informačního systému knihovny. Je spojeno s rozšířením informačních technologií do knihoven, především automatizovaných knihovnických systémů. Pod správu systémového knihovnictví spadají například procesy:

  • nasazení nového knihovnického systému
  • provozní činnosti potřebné pro jeho chod (testování, import a export dat, zálohování atd.)
  • zajištění proškolení uživatelů apod.

Seznamy digitálních knihoven

České digitální knihovny:

Digitální knihovny v systému Kramerius:

Kramerius(Národní knihovna ČR)
Kramerius v ostatních českých knihovnách
Manuscriptorium
Webarchiv
Digitální knihovna historických fondů (Vědecká knihovna v Olomouci)
Digitální knihovna map (Vědecká knihovna v Olomouci)
Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna
Česká elektronická knihovna – Plnotextová databáze poezie 19. stol. počátku 20. stol.
Digitalizovaný archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
CLAVIS MONUMENTORUM LITTERARUM
Digitální knihovna elektronických knih Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
Digitální knihovna České zemědělské univerzity v Praze
České Texty Elektronicky!
Zlatý fond českého ekonomického myšlení
Digitální knihovna Národního ústavu lidové kultury
Czech Medieval Sources on-line
Bibliotheca Economica

Zahraniční digitální knihovny:

Project Gutenberg
Digitální knihovny zapojené v rámci The European Library
Library of Congress American Memory
Digitální sbírky Österreichische Nationalbibliothek
Gallica – National Bibliothèque de France
New Zealand Digital Library
Slovenská digitálna knižnica
Biblioteka litaratury Polskiej w internecie
Polska biblioteka internetowa
Michael: Multilingual Inventory of Cultural Heritage in Europe
Perseus Digital Libray
International Children´s Digital Library
Google Book Search
Directory of Open Access Journals

Odkazy

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny - teorie a praxe. Národní knihovna, 2004, 15(4), s. 233-254. ISSN 0862-7487. Dostupné také z: http://oldknihovna.nkp.cz/NKKR0404/0404233.html
  2. ↑ ARMS, William Y. Digital libraries. Cambridge, Mass: MIT press, c2000, x, 287 s.
  3. ↑ VAN DE SOMPEL, H. a P. HOCHSTENBACH. Reference Linking in a Hybrid Library Environment. Part 3, Generalizing the SFX solution in the "SFX@Ghent. 1999. Dostupné také z: http://search.proquest.com/docview/57491073?accountid=35514
  4. ↑ BARTOŠEK, Miroslav. Digitální knihovny [online]. Brno : Masarykova univerzita, 2001 [cit. 2015-12-04]. Dostupný z WWW: http://www.ics.muni.cz/mba/dl-datakon01.pdf
  5. ↑ 5,0 5,1 BRATKOVÁ, Eva. Otevřený přístup a digitální knihovny v oblasti vědy a výzkumu: (vybrané systémy)[online]. Verze 1.0. Praha: Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK v Praze, prosinec 2008 [cit. 2014-09-24]. 126 s. Formát PDF. Elektronické studijní texty ÚISK. Dostupný z: http://texty.jinonice.cuni.cz/
  6. ↑ KREJČÍŘ, Vlastimil. Systémy pro tvorbu digitálních knihoven. Inforum 2006 [online]. Praha: Albertina icome Praha, 2006 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.inforum.cz/pdf/2006/Krejcir_Vlastimil.pdf.

Doporučená literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

digitální knihovny, digitalizace, elektronické informační zdroje

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Digitální_knihovna&oldid=26247“