Edward Snowden
Edward Joseph Snowden je bývalý systémový administrátor americké Národní bezpečnostní agentury (NSA), který zveřejnil informace o celosvětovém sledování telefonátů a elektronické komunikace právě jeho bývalými zaměstnavateli. V současné době žije v azylu.[1]
Obsah
Život
Edward Snowden se narodil 21.června 1983 v Elizabeth City, Severní Karolína, USA. V roce 2003 vstoupil do americké armády jako člen speciálních jednotek. Jeho službu ovšem zhatilo zlomení obou nohou, po kterém byl propuštěn. Po svém návratu z armády začal pracovat pro NSA, kde zajišťoval ochranu tajných údajů. NSA ovšem brzy opustil a připojil se k jiné bezpečnostní agentuře, totiž CIA, kde působil jako IT specialista. V roce 2007, kdy pobýval pracovně v Ženevě se poprvé veřejně (pro časopis The Guardian) vyjádřil ke své práci ve velmi kritickém smyslu. Již v té době hodlal odhalit nebezpečí, které podle něho NSA a CIA představovaly pro veřejnost, ale doufal ve změnu, kterou mělo přinést zvolení Barracka Obami. Ta ovšem nepřišla.[1]
Incident
V roce 2013 se Snowden odhodlal zveřejnit, do té doby, tajné informace o sledování soukromé komunikace. Své prohlášení uvedl opět v The Guardian, kde odhalil informace o tajných programech včetně programu PRISM a Tempora. Jeho zvěřejnění mělo za následek obvinění z krádeže státního majetku a neoprávněného předávání informací, které vznesla vláda Spojených států Amerických. Po těchto událostech byl Snowdenovi zrušen pas a on od té doby nebyl v USA. Místo toho pobývá v azylu.
Odhalené programy
Snowden při svém prohlášení prozradil zejména existenci dvou tajných vládních programů. Byly to programy PRISM a Tempora.
PRISM
PRISM je tajný bezpečnostní program provozovaný NSA zaměřený na sledování elektronické komunikace. Tento program existuje od roku 2007 a podle Snowdena se na něm podílí firmy jako Microsoft, Yahoo!, Google, Facebook, Apple a další. Tato spolupráce je ovšem nepodložená a prozatím popíraná.[2]
Tempora
Tempora je tajný program agentury GCHQ (zpravodajská služba britské vlády a vojska), který byl spuštěn v roce 2011. Podle Snowdena má tento program dvě funkce: sledovat telefonní komunikaci a shromažďování osobních dat o uživatelích internetu. Kromě vlastního zpracování a ukládání těchto dat je GCHQ poskytuje agentuře NSA. Snowden se o tomto programu vyjádřil jako o mnohem organizovanějším, propracovanějším a nebezpečnějším než programy NSA.[3]
Současnost
Po svém vyhoštění z USA získal Snowden roční azyl v Rusku. Kde pobývá teď není oficiálně známo. Přesto zůstává stále aktivní a pořád o sobě dává vládě Spojených států Amerických vědět. I přes svůj zákaz vstoupit na území USA navštívil Consumer Electronics Show 2016 v Las Vegas. Jeho přítomnost ovšem zajišťoval "robot", kterého Snowden ovládal na dálku a komunikoval s okolím pomocí web kamery.[4]
Odkazy
Reference
- ↑ 1,0 1,1 Edward Snowden. In: Wikipedia: the free encyclopedia[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Edward_Snowden
- ↑ PRISM. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PRISM
- ↑ Tempora. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Tempora
- ↑ Edward Snowden speaks at Consumer Electronics Show disguised as a robot. In: The Guardian [online]. Las Vegas: The Guardian, 2016 [cit. 2016-01-25]. Dostupné z: http://www.theguardian.com/technology/2016/jan/07/slug-edward-snowden-ces-future-robot-suitable-technology-beam
Použitá literatura
PREIBUSCH, SÖREN. Privacy Behaviors After Snowden. Communications of the ACM [online]. 2015, 58(5), 48-55 [cit. 2016-02-29]. DOI: 10.1145/2663341. ISSN 00010782. TOXEN, BOB. The NSA and Snowden: Securing the All-Seeing Eye. Communications of the ACM [online]. 2014, 57(5), 44-51 [cit. 2016-02-29]. DOI: 10.1145/2594502. ISSN 00010782. VANDEN HEUVEL, KATRINA a STEPHEN F. COHEN. Snowden in Exile. Nation [online]. 2014, 299(20), 12-25 [cit. 2016-02-29]. ISSN 00278378. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=a9h&an=99129662&scope=site