Mezinárodní desetinné třídění

Verze z 3. 2. 2016, 19:38, kterou vytvořila Marketa.Forstova (diskuse | příspěvky)
Stránka ve výstavbě
Inkwell icon - Noun Project 2512.svg Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. Inkwell icon - Noun Project 2512.svg

Mezinárodní desetinné třídění (česká zkratka MDT, anglická zkratka je UDC = The Universal Decimal Classification) je univerzální, mezinárodně srozumitelná, bibliografická a knihovnická klasifikace. Díky neustálému přibývání nových informací se třídění stále rozšiřuje, proto probíhá neustálá aktualizace.

Charakteristika

MDT je prekoordinovaný selekční jazyk (tj. má předem vytvořené kategorie, do kterých je možné dokument zařadit při použití jistých kritérií) používá numerickou (tj. číselnou) notaci hierarchického charakteru.[1]

MDT patří mezi nejrozšířenější univerzální klasifikační systémy. Dalšími hojně využívanými systémy jsou Deweyho desetinné třídění (Dewey Decimal Classification, DDC; v češtině se používá zkratka DDT) a Třídění Kongresové knihovny (Library of Congress Classification, LCC).[2] Tento způsob klasifikace u nás používá Národní technická knihovna.

O MDT se v současnosti na mezinárodní úrovni stará Konsorcium pro MDT (UDC Consortium) sídlící v Haagu, které pravidelně provádí jeho aktualizaci. Národní knihovna ČR získala v roce 1994 licenci na zpřístupnění MDT v ČR, podle které má právo na překlad MDT do češtiny a jeho publikaci. MDT bylo mezi lety 1997 a 2003 vydáváno v elektronické podobě na CD-ROM.[3]Od roku 2003 je přístupná on-line verze[4].

Třídění může být použito nejen na textové dokumenty, ale i na jiná média jako jsou filmy, videa, zvukové nahrávky, ilustrace, mapy, ale také na muzejní objekty.

Historie

První vydání MDT

Počátky MDT lze najít na konci 19. století. U zrodu tohoto klasifikačního jazyka stáli dva belgičtí právníci – Paul Otlet a Henri La Fontaine. Ti roku 1895 založili Mezinárodní bibliografický ústav sídlící v Bruselu, aby bylo možné bibliograficky zpracovat veškerou tiskovou produkci ve světě. Ke splnění tohoto cíle potřebovali univerzální klasifikační systém ke zpracování a následnému třídění informací. Jako insiprace jim posloužilo Deweyho desetinné třídění, u jehož zrodu stál americký knihovník Melville Dewey.[5]

První vydání tabulek MDT vyšlo roku 1905, kdy je taky datován oficiální vznik tohoto klasifikačního jazyka. První vydání bylo nejdříve zveřejněno ve Francii, později pak v Německu, Anglii, Japonsku, Rusku, Španělsku a v dalších mnoha zemích. Druhé vydání tabulek vyšlo v letech 1927–1933.

MDT se rozšířilo do celého světa. Je přeloženo do 23 různých jazyků. Anglická verze je používaná na Britských ostrovech, v Kanadě, Austrálii, na Novém Zélandu, v Indii i v zemích severní Afriky. Nejvíce je MDT používání v Evropě, také v Japonsku, v Rusku, v Brazílii a v ostatních zemích Jižní Ameriky. V USA si stále svou pozici drží DDT, ale některé knihovny již na MDT přešly.[5]

Základní třídy

Schéma MDT
0 Všeobecnosti
1 Filosofie
2 Náboženství
3 Společenské vědy
4 Neobsazená
5 Matematika. Přírodní vědy.
6 Užité vědy. Lékařství. Technika.
7 Umění. Sport. Hry.
8 Jazyky. Jazykověda. Literatura.
9 Zeměpis. Životopisy. Dějiny.[5]

Třída č. 4 původně obsahovala jazyky a jazykovědu. Tyto obory byly později přesunuty do třídy č. 8.[6]

Výhody a nevýhody MDT

Hlavními výhodami MDT jsou jeho univerzálnost a flexibilita.

Univerzálnost je dána hned několika aspekty:

  • Schopnost třídit vešekeré informace podle jednotlivých vědních oborů a jejich pořádání do tříd, podtříd, oddílů atd.
  • Možnost volby úplné, střední nebo zkrácené verze notace.
  • Mezinárodní srozumitelnost způsobená použitím arabských číslic vyjadřujících obsah, které se převádí mezi jednotlivými jazyky snadněji než notace obsahující písmena.
  • Využití pomocných znaků.
  • Rozšíření v mnoha zemích, především v Evropě, Latinské Americe a částečně v Africe.

Flexibilita je dána strukturou notací. Notace jsou složené z relativně nezávislých celků, které je možné zapisovat do jednotlivých polí knihovnického systému. Výběr a pořadí těchto celků záleží ve velké míře na rozhodnutí každé katalogizační agentury.

Číselná notace, která napomáhá mezinárodní srozumitenosti MDT, představuje i nevýhodu. Systém není tolik uživatelsky přívětivý jako klasifikace vycházející z přirozených jazyků. Další nevýhodou může být volnost hierarchické struktury, která je výhodou pro jednotlivé instituce, ale vzniklá nejednotnost představuje překážku v meziinstitucionální a mezinárodní spolupráci.[7]

Rozdíly mezi MDT a DDT

MDT bylo vytvořeno na základě DDT, které Otlet s La Fontainem přizpůsobili evropskému prostředí. MDT má třídy 0–9, ale 4. třída je vynechána pro případnou novou problematiku, počítá tedy s vývojem v budoucnosti. DDT má obsazených všech deset tříd (0–9). Výhodou MDT je velké množství pomocných znaků a spojovacích symbolů sloužících k vytváření komplexních znaků. Dalším rozdílem je, že DDT má znaky trojmístné a v případě potřeby se do notací dodávají nuly. MDT má znaky jednomístné.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ BRÁZDOVÁ, Miroslava. MDT. WikiKnihovna [online]. 23.12.2012 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php?title=MDT#cite_note-H.C3.81NDLOV.C3.81-3
  2. ↑ BALÍKOVÁ, Marie. univerzální klasifikační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2016-02-02]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001656&local_base=KTD
  3. ↑ PLECHŠMÍDOVÁ, Marie. MDT v ČR. Národní knihovna, 1999, roč. 10, č. 3 s. 153-154. [cit. 1. 2. 2016]. ISSN 0862-7487. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR9903/9903153.html
  4. ↑ MDT: Mezinárodní desetinné třídění. [cit. 1. 2. 2016]. Dostupné z: http://www.aipberoun.cz/?q=node/21
  5. ↑ 5,0 5,1 5,2 HÁNDLOVÁ, Olga. Dějiny a vývoj MDT. KIVI: Knihovnictví a Informační vědy Informuje [online]. 2004 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://www.phil.muni.cz/kivi/clanky.php?cl=25
  6. ↑ POLJAKOVÁ, Anežka. 2006. Vývoj využití desetinného třídění v českém prostředí. Praha, 56 s. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Peter PÁLKA.
  7. ↑ BALÍKOVÁ, Marie. Problematika věcného pořádání informací a jejich zpřístupnění. Národní knihovna, 2001, roč. 12, č. 3 s. 175-1186. [cit. 2016-02-02]. ISSN 1214-0678. Dostupné z: http://full.nkp.cz/nkkr/NKKR0103/0103175.html
  8. ↑ MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2016-02-03]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12000

Použitá literatura

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

Mezinárodní desetinné třídění, Deweyho desetinné třídění, knihovnické klasifikace, systematické selekční jazyky, Melville Dewey

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Mezinárodní_desetinné_třídění&oldid=31230“