Neuropsychologie ve světě a u nás

pojem neuropsychologie

• poprvé použil William Osler (1913)
• běžným se stal s Karlem Lashleyem (1936) - hypotéza ekvipotenciality mozku ("mass action")
• v roce 1949 píše Hebb "The organization of behavior: a neuropsychological theory"
• Heinrich Kluwer (1957) - „Behavior mechanism in monkeys“ - předpokládá, že by se problematikou mohli zabývat i neuropsychologové, termín „neuropsychologie“ však ve své publikaci – poprvé vydané v roce 1933 – ještě nepoužil

dějiny vývoje neuropsychologie

• zpočátku spojována především s neurologií, případně neurochirurgií
• hlavně lokalizační práce (Brodmann)
• poté i funkční přístup (Broca - 1860, Wernicke - 1874)

psychologie a psychofyzika

• Binet, Ebbinghaus, Fechner, Stern, Wundt, Binet, Henri

tvorba psychologických testů

• Binet, Simon, Cattel, Galton, Spearman

psychotechnika

• Lurija - vliv duševního rozechvění na motorický projev a rozvoj objektivního měření prožívání emocí

vliv I. světové války

• hlavně práce experimentální, týkající se diagnostiky a terapie (rehabilitace)
• vojáků, kteří utrpěli zranění hlavy a mozku
• Popelreuter, Goldstein, Kleist
• později Zangwill, Ettlinger, McFie, Piercy, Warrington(ová), Wyke

výzkum primátů

• Lashleyova a Yerkesova laboratoř
• Blum, Clark, Hebb, Nissen, Riesen, Sperry, Semmes

Halstead (1947)

• Mozek a inteligence
• soubor testů
• spolu s Reitanem vytvořili světoznámou diagnostickou baterii

základní proudy

• západní
• východní - A. R. Lurija
• neurofyziologové - Sečenov, Bechtěrev, Bernštein, Sokolov, Anochin, Vygotskij
• psychologové - Chromskaja, Cvětkova, Zejgarnik, Christensen
• Tonkonogij (Petrohrad)
• Wasserman
• Uznadze (Tbilisi), Zejgarnik
• Simernickaja (vývojové aspekty)
• Achutina (neurolingvistika)
• Slovensko - Kondáš, Košč, Jariabková (obecná), Mikulajová (řeč), Cséfalvay (afáziologie), Kováč, Horkovič, Zápotočná (exp.), Glós, Pavlovkin, Čevan, Pribišová, Ondrejčáková (klinická), Černáček (asymetrie hemisfér)