Hoax šířený na internetu krátce po útoku 11. září 2001

Hoax je nebezpečná řetězová zpráva, nesoucí poplašné poselství skrze lživé, zkrelené nebo polopravdivé informace[1]. Jedná se o velmi častý nešvar dnešního internetu, jehož vznik a existence je v rozporu s netiketou a informační etikou. Nejčastěji bývá sdílen skrze e-maily a sociální sítě. Z doslovného překladu lze slovo HOAX přeložit jako: falešnou zprávu, podvod, klam, výmysl, mystifikaci, novinovou kachnu, žert, kanadský žert. V počítačovém světě je slovo HOAX nejčastěji užíváno v případě poplašné zpávy varující před nebezpečným, avšak neexistujícím, virem. Hoaxy většinou nemají za cíl vydělat peníze. Vznikají s cílem zastrašit, falešně radit, manipulovat s názory, poškodit, zaujmout pozornost apod.[2]

Jak poznám hoax

Poplašné zprávy povětšinou obsahují následující[3]:

  • Stručné popsání viru, jeho šíření a ničivé následky
  • Skálopevné přesvědčování, že informace pocházejí z nezpochybnitelných zdrojů (FBI, IBM,...)
  • Výzva k neprodlenému šíření
  • Pravopis a slovosled

Nejčastější hoaxy

  • Varování před smyšlenými vyrovými útoky
  • Vyrování před nebezpečím, které by nás mohlo ohrozit v běžném životě (mimo internet)
  • Žádosti o pomoc
  • Fámy o elektronických zařízeních
  • Pyramidové hry
  • Možnost přivýdělku
  • Zprávy štěstí
  • Žerty

Škodlivost hoaxů

Nesdílejte poplašné zprávy, které by mohly být nepravdivé
,,Pouhé" sdílení hoaxu může mít své následky

Leč se to na první pohled nemusí zdát, existence a šíření hoaxů představuje hrozbu, kde hlavní faktor hraje důvěřivost člověka, jeho inteligence, vzdělání a schopnost ověřit si zdroje - chcete-li počítačová a informační gramotnost.
Dalším problémem hoaxů je[4], že:

  • Obtěžuje příjemce
  • Zatěžuje servery
  • Nevědomé předání svého adresáře spamerům
  • Poškození dobrého jména osob a společností
  • Ztráta důveryhodnosti šiřitele
  • Automatický podpis pod hoax při šíření

Ochrana

Pokud se zpráva či informace tváří jakkoliv podezřele a obsahuje jeden z prvků typických pro hoax, nesdílejte ji. Pravdivost podezřelé poplašné zprávy lze ověřit hledáním zdrojů vlástní iniciativou a nebo hledáním v databázích aktuálních hoaxů[5].

České databáze hoaxů

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hoax. In: Wikipedia [online]. Florida, 2001 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hoax
  2. ↑ Hoax: Žertíky, podvody a ohrožení. In: Lupa.cz: Server o českém internetu [online]. Internet Info, 1998 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/hoax-zertiky-podvody-a-ohrozeni/
  3. ↑ WOJTOVIČ, Jakub. Hoax: Pravda nebo lež? In: Internet pro všechny: O internetu pro všechny [online]. Sušice: Internet pro všechny, spolek, 2002 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.internetprovsechny.cz/hoax-pravda-nebo-lez/
  4. ↑ Čím hoax škodí. Hoax [online]. Josef Džubák & Hoax.cz, 2000 [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.hoax.cz/hoax/cim-hoax-skodi
  5. ↑ JANŮ, Stanislav. Hoax, lež, nebo pravda?: 6 webů, které pomohou s jejich rozlišením. In: Živě [online]. [cit. 2017-01-07]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/hoax-lez-nebo-pravda-6-webu-ktere-pomohou-s-jejich-rozlisenim/sc-3-a-184711/default.aspx#part=1

Použitá literatura

  • ČÁSLAVSKÁ, Veronika. Šíření tzv. novinářských kachen v českých médiích na příkladu agentury Central European News. Šíření tzv. novinářských kachen v českých médiích na příkladu agentury Central European News / Veronika Čáslavská ; vedoucí práce Roman Hájek ; oponent práce Ludmila Trunečková [online]. 2016 [cit. 2017-01-06].
  • FRANK, RUSSELL. Caveat Lector: Fake News as Folklore. Journal of American Folklore [online]. 2015, 128(509), 315-332 [cit. 2017-01-06]. ISSN 00218715.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

novinářská kachna, nepravdivé informace, hoax, internet, online média

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Hoax&oldid=41562“