Webometrie

Verze z 31. 3. 2017, 14:50, kterou vytvořil Tereza.Hrychová (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Webometrie[1] (nebo také Kybermetrie) je vědecká disciplína zkoumající vytváření a užití informačních zdrojů, struktur a technologií v rámci World Wide Web (pouze webu, nikoliv celého internetu). Vědci zabývající se touto disciplínou se nazývají webometrici [2]. Webometrie studuje kvantitativní aspekty informačních zdrojů na webu, využívá bibliometrické, infometrické a matematicko-statistické metody. Webometrie využívá zejména analýzu hypertextových odkazů a zaměřuje se především na studium vědecké/odborné komunikace[3].

Webometrie vymezení.jpg

Historie

První nepřímé zmínky o webometrii jsou z roku 1990, kdy William Paisley publikoval svou práci, která se zabývá budoucností bibliometrické analýzy. Uvědomoval si, že v blízké budoucnosti se bude čím dál více publikovat v elektronické podobě. S největší pravděpodobností se přímo webometriíí zabýval v roce 1995 Marcia J. Bossy, tehdy ji definoval jako |netomerii (Netometrics), na tu navázal Ray R. Larson v roce 1996 svou prací Bibliometrics on the WWW. Pojem webometrie byl poprvé použit v roce 1997 Peterem Ingwersenem a S. Thomasem C. Alvindem jako jméno časopisu.[4] Ve Španělsku se uchytil spíše název kybermetrie, vzhledem k tomu že ve španělštině webometrics nabývalo vedlejšího významu (webometrics = egg/testicle measurer; Thelwall, 2009). Poněkud později byla přijata definice webometrie jako studia internetového fenoménu za použití kvantivního výzkumu na základě infometrie (Bjöneborn & Ingwersen, 2004). V roce 1998 definoval Peter Ingwersen Web impact factor (dále jen WIF). Hodnota WIF značí počet odkazů, které jsou nasměrovány na konkrétní webovou stránku, tedy vliv dané stránky.

V roce 2004 se v Indii konala konference plně zaměřená právě na webometrii a WIF. Na tuto konferenci navazoval International Workshop on Webometrics, Informetrics and Scientometrics.

Evropská unie poté reagovala na novou disciplínu projekty EICSTES (European Indicators, Cyberspace and the Science-Technology-Economy System) a WISER (Web Indicators for Science, Technology & Innovation Research).

V roce 2001 až 2003 probíhal i projekt SIBIS (Statistical Indicators Benchmarking the Information Society), který sledoval úroveň přechodu k informační společnosti v členských, přistupujících i kandidátských zemích EU.

Způsoby získávání informací [5]

Data jsou nejčastěji získávána pomocí web crawlerů nebo internetových vyhledávačů. Samotná extrakce poté probíhá metodami data miningu, podobně jako při získávání zdrojů pro competitive inteligence. Dále se používají poznatky z online etnografie, nebo teorie grafů Zaznamenávány jsou např. typy a počty hypertextových odkazů, počet návštěv (jak opakovaných, tak unikátních),. Příklady měření může být například PageRank nebo Impakt faktor.

Součásti webometrie

Infometrie

Vědní obor, který používá matematicko-statistických metod k popisu a analýze informačních jevů za účelem hledání jejich zákonitostí. Jako součást informační vědy se zabývá především kvantifikací informace, kvantitativní analýzou informačních toků a dokumentů apod.; její výsledky slouží např. pro analýzu kvantitativního růstu literatury, účinnosti informačních systémů, role informací ve vědecké komunikaci apod. [6]

Bibliometrie

Vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.[7]

Scientometrie

Původně naukometrie je oborem využívajícím matematicko statistické metody k informačnímu výzkumu.

Výhody

Webometrie může být užitečná při odhalování aktuálních trendů s a následně je využít při vyhledávání v internetovém prostředí. Umožňuje aktuální studium vědecké komunikace uvnitř World Wide Web.

Nevýhody

Jedná se stále o ještě poměrně mladou disciplínu, jejíž problematika a aspekty nejsou zcela úplně prostudovány a může tedy docházet k nepřesnostem. Internet je velmi rychle se měnící médium a není jisté, jak dlouho budou výsledky relevantní.

Podobné technologie

Podobných metod jako webometrie užívají i univerzální webové vyhledávače, například tuzemský Seznam.cz se svým algoritmem hodnocení nazývaným S-Rank[8]. jedná se o hodnotu popularity webové stránky na základě odkazů (ekvivalent citací pro webové prostředí) a několika dalších parametrů, které jsou Know-How společnosti Seznam.cz. S-Rank vychází také částečně z algoritmů PageRanku od Larryho Page, který jej vyvinul a vyvíjí ve společnosti Google Inc..

Dalším podobným nástrojem je celosvětově uznávaný a výše zmíněný PageRank[9]. Algoritmus PageRanku je veřejný a je možné s ním získávat vlastní hodnoty nebo jej upravovat.

Odkazy

Další zajímavé zdroje

Reference

  1. ↑ Toward a basic framework for webometrics | Lennart Björneborn - Academia.edu [online]. 2004 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://www.academia.edu/2926128/toward_a_basic_framework_for_webometrics
  2. ↑ 1. HERCOVÁ, Ludmila. Citační analýza a komunikace vědeckých znalostí. Praha,2005. 214 s., 31 s. příl. Rigorózní práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví, 2005. Konzultant rigorózní práce Prof. PhDr. Marie Kónigová, CSc
  3. ↑ Webometrie [online]. [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/publ/ktd/00001/35/000013511.htm
  4. ↑ SOUČEK, Martin. Informační věda. Informační věda [online]. 2012 [cit. 2015-01-06]. Dostupné z: www.informacniveda.cz/dwn/1003/1162_informacni_veda.pdf
  5. ↑ MACHKOVÁ, Marie. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2006. 114 s. Vedoucí diplomové práce PhDr. Michal Lorenz.
  6. ↑ Infometrie [online]. 2016 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=find-c
  7. ↑ Bibliometrie [online]. 2016 [cit. 2016-1-20]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/f/?func=find-c
  8. ↑ S-Rank. 2014. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/S-Rank
  9. ↑ PageRank. 2015. Dostupné také z: https://cs.wikipedia.org/wiki/PageRank

Použitá literatura

  • BJÖRNEBORN, Lennart a Peter INGWERSEN. Toward a basic framework for webometrics: Toward a Framework Convention on Global Health. Journal of the American Society for Information Science and Technology [online]. 2004, vol. 55, issue 14, s. 1216-1227 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.1057/9781137048493.0015.
  • THELWALL, Michael. Introduction to Webometrics: Quantitative Web Research for the Social Sciences. Synthesis Lectures on Information Concepts, Retrieval, and Services [online]. 2009, vol. 1, issue 1, s. 1-116 [cit. 2015-01-22]. DOI: 10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004. Dostupné z: http://www.morganclaypool.com/doi/abs/10.2200/S00176ED1V01Y200903ICR004

Klíčová slova

webometrie, informační věda, vytváření a užití informačních zdrojů

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Webometrie&oldid=46748“