Kardiovaskulární soustava
Kardiovaskulární soustava se stará o funkční činnost srdce a jeho zásobení. Srdce uvádí do pohybu krev, která proudí cévami, a zajišťuje tak cévní systém (malý a velký krevní oběh). Vedle krve se na správném fungování srdce podílí také proudění mízy (lymfy), která je do žil odváděna mízními cévami jako přebytek tkáňového moku, a tvoří tak mízní oběh.
Srdce - cor
- nepárový orgán kuželovitého tvaru, uložený v dutině hrudní, 250 - 300 g
- leží nesouměrně 2/3 vlevo a 1/3 vpravo, širší částí nahoru a lehce doprava, hrotem dolu, dopředu a vpravo
- do srdce vstupují velké žíly a vystupují velké tepny
- do srdce vstupují žíly: do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla = vena cava superior et inferior, které přivádí odkysličenou krev z těla do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = venae pulmonalis, které vedou okysličenou krev z plic
- ze srdce vystupují tepny: z pravé komory vystupuje kmen plicní = truncus pulmonalis, který míří do plic a rozdvojuje se, z levé komory vystupuje srdečnice = aorta
- perikard = blána obepínající čistě jen srdce
- epikard = vazivová blána obepínající povrch srdce, včetně velkých rozvodných cév
- mezi epikardem a perikardem dutina vyplněná vazkou tekutinou
- svalovou přepážkou rozděleno na levou a pravou část → vazivová nitroblána srdeční = endokard - v síňokomorových otvorech vytváří cípaté chlopně oddělující horní síň = atrium od dolní komory = ventriculus
- mezi pravou síní = atrium dextrum a pravou komorou = ventriculus dexter je chlopeň trojcípá, mezi levou síní = atrium sinistrum a levou komorou = ventriculus sinister je chlopeň dvojcípá
- chlopně jsou poloměsíčité -> brání návratu krve z tepen do komor a tvoří základ srdeční odezvy
- myokard = speciální druh příčně pruhované svaloviny tvořící maso, základ srdce
- má své cévní zásobení -> koronární (věnčité) tepny, které vychází těsně za aortou a vyživují srdce (změna na koronárních tepnách znamená poruchu výživy srdce a rozpad myokardových vláken -> dojde ke změně na vazivo, ne k obnově)
- svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor
- přizpůsobuje se tělesné práci, je dráždivá a reaguje stahem
Činnost srdce
- srdce pracuje celý život: systola (smrštění) a diastola (uvolnění) -> základ činnosti srdce je střídání těchto fází, 72x/ min. (72 tepů za minutu)
- smrštění srdeční svaloviny = srdeční revoluce, 3 fáze:
- systola síní - komory v diastole, krev je vháněna ze síní do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí
- systola komor - diastola síní, uzavírají se cípaté chlopně, systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak; v okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve polom. chlopně, výpusť ze srdce ven
- diastola komor - krev je vypuštěná, síně v diastole, poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí a tím se zabrání navrácení krve do komor; do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví; otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor a znova nastupuje první fáze
- 1.ozva srdeční = systola komor, 2. ozva srdeční ´diastola komor -> práce chlopní; srdeční ozvy je možné slyšet fonendoskopem
- EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
- činnost srdce je řízena automatickými a rytmickými impulsy - excitomotorický aparát = převodní systém srdeční - uzlíček síňový (v horní části pravé síně) - vytváří rytmické impulsy
- začíná shlukem nervové tkáně -> nodus sinuatrialis (sinusový uzel) - leží v pravé síni u ústí horní duté žíly a ovládá systém síní
- 2.shluk nervové tkáně -> nodus atrioventricularis (atrioventikulární uzel) - leží mezi síněmi a komorami; je podřízen předchozímu
- z něj vychází nervová vlákna - Hisův svazek (můstek) - rozbíhá se směrem ke komorám a odtud vychází drobná vlákna Hisova svazku, jehož rameno se rozplétají a končí Purkyňovými vlákny v myokardu
- regulace rychlosti srdeční činnosti mají na starost vegetativní vlákna nervů: sympatikus (zrychluje) a parasympatikus (zpomaluje), nadřazená centra jsou v prodloužené míše
- endokrinní orgány ovlivňující činnosti srdce: nadledvinky (adrenalin), štítná žláza (tyroxin), dále ovlivňuje mozková kůra, která dává informace o požitcích, emocích, paměti, citech...
- tepový objem (systolický objem) - množství krve, která se ze srdce dostává z každé komory při 1 stahu
- v klidu 60-80 mm3, při tělesné práci se může zvýšit na 100-150 mm3
- minutový objem - množství krve, které srdce vypudí za 1 min.
- v klidu 5 l, při námaze až 40 l
- -> jakákoli změna tepového či minutového objemu značí nefunkčnost
Cévy
Tepny - arterie
- vedou krev ze srdce, jejich povrch tvoří vazivo (síť vegetativních nervů - vlákna vazokonstrikční vlákna sympatická cévy stahují, parasympatická roztahují)
- dostředivá senzitivní vlákna - registrují napětí cévních stěn přes cévohybné (vazomotorické) centrum v prodloužené míše → vazokonstrikce = zúžení X vazodilatace = rozšíření
Vlásečnice - kapiláry
- mezi tepnami a žílami
- tenké cévy, jen 1 vrstva endotelových buněk
- hlavní funkční část krevního oběhu, prostupování krve do tkání a z tkání - zpomalený průtok krve
Žíly - vény
- odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - kapsovité chlopně - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
- překonávají gravitaci, krev je posouvána tlakem svalových vláken + naším pohybem (např. v dolních končetinách jsou kapsovité chlopně, které znemožňují zpětný tok krve)
Krevní tlak
- tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě
- tonometr → systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)
- ↑ hypertenze - léčí se; čím vyšší, tím horší, začíná u 150/100, problémy neurotických pacientů; hrozí ruptura cévy; 250/180 smrt
- ↓ hypotenze - nepříjemné, horší zásobení, člověk je unavený, malátný, může omdlít, není životu nebezpečné, neléčí se
Krevní oběh
Velký (břišní) krevní oběh
- levá srdeční komora → tepny → žíly → pravá srdeční síň
Tepny
- okysličená krev → při poranění vystřikuje krev jasně červené barvy
- aorta vzestupná = aorta ascendens → 2 tepny věnčité = a. coronaria dextra et sinistra
- oblouk aorty = arcus aorta
- arcus aorta má tři větve:
- kmen hlavopažní = truncus brachiocephalicus, pravá krkavice = a. karotis communis dextra, pravá tepna podklíčková = a. subclavia dextra
- levá krkavice = a. karotis communis sinistra
- levá podklíčková tepna = a. subclavia sinistra
- společná krkavice se dále dělí na vnější = a. karotis externa a vnitřní = a. karotis interna
- tepna podklíčková přechází v tepny podpažní = a. axillaris → pažní = a. brachialis → vřetenní = a. radialis → loketní = a. ulnaris → dlaně a prsty)
- sestupná aorta = aorta descendens
- hrudní = aorta thoracica
- břišní = aorta abdominalis - větve párové a nepárové → orgány
- pravá a levá tepna kyčelní = aa. iliacea communis dextra et sinistra
- vnitřní tepna kyčelní = a. iliacea interna
- vnější tepna kyčelní = a. iliacea externa
- vnější větev jde do dolní končetiny kde přechází v tepnu stehenní = a. femoralis → zákolenní = a. poplitea → přední a zadní tepny holenní = a. tibialis anterior et posterior → hřbet nohy, chodidlo a prsty
Žíly
- krev chudá na kyslík, při poranění vytéká krev tmavě červené barvy
- dolní dutá žíla = vena cava inferior (odvádí krev z dolních končetin, pánve a břicha)
- 2 společné žíly kyčelní = vv. iliacae communis
- horní dutá žíla = vena cava posterior
- žíly hlavonožní = vv. brachiocephalicae
- vnitřní žíly hrdelní = v. jugularis interna (odvádí krev z hlavy)
- žíla podklíčková = v. subclavia (odvádí krev z horních končetin)
- do jejich soutoku ← zevní žíla hrdelní = v. jugularis externa
Vrátnicový oběh
- v dutině břišní, v rámci VTO
- začíná i končí kapilární sítí → vlásečnice ze stěn žaludku a střev, slinivky břišní a sleziny odvádějí krev do přítoků vrátnicové žíly = v. portae -zanořuje se do jater → jaterních lalůčků → jaterních buněk
Malý (plicní) oběh
pravá srdeční komora → kmen plicní = truncus pulmonalis → a. pulmonlis dextra et sinistra → pravá a levá plíce (→ tepénky → vlásečnice → plicní sklípky → vlásečnice → žilky → žíly →) → 4 plicní žíly = véne pulmonalis
- největší zásobárnou krve jsou játra 3/4l, dále slezina 1/2l a podkožní cévní pleteně 1/2l. V případě potřeby se krev přesune ze zásobáren tam, kde je jí třeba (svaly, trávicí ústrojí…)
- slezina (lien) 13 cm dlouhá, 8 cm široká, uplatňuje se při odbourávání opotřebovaných červených krvinek, při tvorbě bílých krvinek a obranných látek obsažených v krvi. Slezina obsahuje endotelové buňky, které mají schopnost fagocytózy. Slezina je součástí mízního systému – mízní uzlíky.
Patologie
Ischemická choroba srdeční
- nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem, chronické onemocnění
- vzniká v důsledku zúžení či uzavření koronárních tepen, snížený průtok krve
- rizikové faktory jsou obezita, kouření, stres, dlouhodobá antikoncepce, cukrovka, aterosklerotické změny (vytvoření tukových plátů)
- projevuje se dušností, bolestí na hrudi, zvýšenou únavou, úzkost, nejistotou
- angina pectoris - protrahovaná bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod. bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
- užívá se nitroglycerin pod jazyk
Infarkt myokardu
- nastává uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
- dojde-li tomu v dolní části - OK - čím výše, tím hůř
- viditelné na EKG
- bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
- bolest vystřeluje do ruky, zad…není pravidlo pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti, ale bývají to přítomné symptomy
- dává se diazephan na uklidnění
- aterosklerotické změny - kuřáci, obézní lidé
- provádí se bipass - náhradní cévní zásobení - většinou z nohy se vezme kus cévy
Karcinom myokardu
- velmi ojedinělé
Arteroskleróza
- onemocnění cév, při kterém se ukládají tukové látky do stěny tepny -> ateroskler. pláty pak způsobují kornatění tepen
Aneurysma aorty
- aneurysma může být kdekoli, je to porucha cévní stěny, výduť
- ruptura aneurysma -> prasknutí
Varixy
- rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce
Bércový vřed
- onemocnění cév
- kožní defekt v důsledku žilní insuficience -> málo prokrvené, vyživené -> nehojí se
- většinou v místech, kde je malá vrstva svaloviny, kde je kůže blízko kosti
- hlavně ve vyšším věku a při diabetu
Zdroje
Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.
přednášky Dr. Šivicové