Kardiovaskulární soustava

Kardiovaskulární soustava se stará o funkční činnost srdce a jeho zásobení. Srdce uvádí do pohybu krev, která proudí cévami, a zajišťuje tak cévní systém (malý a velký krevní oběh). Vedle krve se na správném fungování srdce podílí také proudění mízy (lymfy), která je do žil odváděna mízními cévami jako přebytek tkáňového moku, a tvoří tak mízní oběh.

Srdce - cor

• nepárový orgán kuželovitého tvaru, uložený v dutině hrudní, 250 - 300 g
• leží nesouměrně 2/3 vlevo a 1/3 vpravo, širší částí nahoru a lehce doprava, hrotem dolu, dopředu a vpravo
• do srdce vstupují velké žíly a vystupují velké tepny
  • do srdce vstupují žíly: do pravé síně vstupuje horní a dolní dutá žíla = vena cava superior et inferior, které přivádí odkysličenou krev z těla do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = do levé síně přicházejí z plic 4 plicní žíly = venae pulmonalis, které vedou okysličenou krev z plic
  • ze srdce vystupují tepny: z pravé komory vystupuje kmen plicní = truncus pulmonalis, který míří do plic a rozdvojuje se, z levé komory vystupuje srdečnice = aorta
• perikard = blána obepínající čistě jen srdce
• epikard = vazivová blána obepínající povrch srdce, včetně velkých rozvodných cév
  • mezi epikardem a perikardem dutina vyplněná vazkou tekutinou
• svalovou přepážkou rozděleno na levou a pravou část → vazivová nitroblána srdeční = endokard - v síňokomorových otvorech vytváří cípaté chlopně oddělující horní síň = atrium od dolní komory = ventriculus
  • mezi pravou síní = atrium dextrum a pravou komorou = ventriculus dexter je chlopeň trojcípá, mezi levou síní = atrium sinistrum a levou komorou = ventriculus sinister je chlopeň dvojcípá
  • chlopně jsou poloměsíčité -> brání návratu krve z tepen do komor a tvoří základ srdeční odezvy
• myokard = speciální druh příčně pruhované svaloviny tvořící maso, základ srdce
  • má své cévní zásobení -> koronární (věnčité) tepny, které vychází těsně za aortou a vyživují srdce (změna na koronárních tepnách znamená poruchu výživy srdce a rozpad myokardových vláken -> dojde ke změně na vazivo, ne k obnově)
  • svalová stěna síní je tenčí než svalová stěna komor
  • přizpůsobuje se tělesné práci, je dráždivá a reaguje stahem

• 

  www.tymprozdravi.cz

Činnost srdce

• srdce pracuje celý život: systola (smrštění) a diastola (uvolnění) -> základ činnosti srdce je střídání těchto fází, 72x/ min. (72 tepů za minutu)
• smrštění srdeční svaloviny = srdeční revoluce, 3 fáze:
  • systola síní - komory v diastole, krev je vháněna ze síní do komor, cípaté chlopně jsou otevřeny a komory se doplní krví do určitého napětí
  • systola komor - diastola síní, uzavírají se cípaté chlopně, systola komor začíná zvyšováním napětí svalstva komorových stěn, tím se v komorách zvyšuje tlak; v okamžiku, kdy tlak v komorách převýší tlak v aortě, otevřou se přetlakem krve polom. chlopně, výpusť ze srdce ven
  • diastola komor - krev je vypuštěná, síně v diastole, poloměsíčité chlopně se zpětným nárazem krve rozevřou, jejich okraje se spojí a tím se zabrání navrácení krve do komor; do síní přitéká krev ze žil a síně se naplní krví; otevřenými cípatými chlopněmi protéká též krev do komor a znova nastupuje první fáze
• 1.ozva srdeční = systola komor, 2. ozva srdeční ´diastola komor -> práce chlopní; srdeční ozvy je možné slyšet fonendoskopem
• EKG = elektrokardiogram - zevní záznam aktivity srdce
• činnost srdce je řízena automatickými a rytmickými impulsy - excitomotorický aparát = převodní systém srdeční - uzlíček síňový (v horní části pravé síně) - vytváří rytmické impulsy
  • začíná shlukem nervové tkáně -> nodus sinuatrialis (sinusový uzel) - leží v pravé síni u ústí horní duté žíly a ovládá systém síní
  • 2.shluk nervové tkáně -> nodus atrioventricularis (atrioventikulární uzel) - leží mezi síněmi a komorami; je podřízen předchozímu
    • z něj vychází nervová vlákna - Hisův svazek (můstek) - rozbíhá se směrem ke komorám a odtud vychází drobná vlákna Hisova svazku, jehož rameno se rozplétají a končí Purkyňovými vlákny v myokardu
• regulace rychlosti srdeční činnosti mají na starost vegetativní vlákna nervů: sympatikus (zrychluje) a parasympatikus (zpomaluje), nadřazená centra jsou v prodloužené míše
• endokrinní orgány ovlivňující činnosti srdce: nadledvinky (adrenalin), štítná žláza (tyroxin), dále ovlivňuje mozková kůra, která dává informace o požitcích, emocích, paměti, citech...
• tepový objem (systolický objem) - množství krve, která se ze srdce dostává z každé komory při 1 stahu
  • v klidu 60-80 mm³, při tělesné práci se může zvýšit na 100-150 mm³
• minutový objem - množství krve, které srdce vypudí za 1 min.
  • v klidu 5 l, při námaze až 40 l
• -> jakákoli změna tepového či minutového objemu značí nefunkčnost

Cévy

Tepny - arterie

• vedou krev ze srdce, jejich povrch tvoří vazivo (síť vegetativních nervů - vlákna vazokonstrikční vlákna sympatická cévy stahují, parasympatická roztahují)
• dostředivá senzitivní vlákna - registrují napětí cévních stěn přes cévohybné (vazomotorické) centrum v prodloužené míše → vazokonstrikce = zúžení X vazodilatace = rozšíření

Vlásečnice - kapiláry

• mezi tepnami a žílami
• tenké cévy, jen 1 vrstva endotelových buněk
• hlavní funkční část krevního oběhu, prostupování krve do tkání a z tkání - zpomalený průtok krve

Žíly - vény

• odvádějí krev z vlásečnic k srdci, tenčí stěny, méně svaloviny - kapsovité chlopně - znemožňují zpětný tok krve, pohybu krve napomáhají kontrakce svalů
• překonávají gravitaci, krev je posouvána tlakem svalových vláken + naším pohybem (např. v dolních končetinách jsou kapsovité chlopně, které znemožňují zpětný tok krve)

• 

  www.nemji.cz

Krevní tlak

• tlak krve na stěny cév, nejvyšší v aortě
• tonometr → systolický (120 torrů), diastolický (80 torrů)
• ↑ hypertenze - léčí se; čím vyšší, tím horší, začíná u 150/100, problémy neurotických pacientů; hrozí ruptura cévy; 250/180 smrt
• ↓ hypotenze - nepříjemné, horší zásobení, člověk je unavený, malátný, může omdlít, není životu nebezpečné, neléčí se

Krevní oběh

Velký (břišní) krevní oběh

• levá srdeční komora → tepny → žíly → pravá srdeční síň

Tepny

• okysličená krev → při poranění vystřikuje krev jasně červené barvy
• aorta vzestupná = aorta ascendens → 2 tepny věnčité = a. coronaria dextra et sinistra
• oblouk aorty = arcus aorta
• arcus aorta má tři větve:

1. kmen hlavopažní = truncus brachiocephalicus, pravá krkavice = a. karotis communis dextra, pravá tepna podklíčková = a. subclavia dextra
2. levá krkavice = a. karotis communis sinistra
3. levá podklíčková tepna = a. subclavia sinistra

• společná krkavice se dále dělí na vnější = a. karotis externa a vnitřní = a. karotis interna
• tepna podklíčková přechází v tepny podpažní = a. axillaris → pažní = a. brachialis → vřetenní = a. radialis → loketní = a. ulnaris → dlaně a prsty)
• sestupná aorta = aorta descendens
• hrudní = aorta thoracica
• břišní = aorta abdominalis - větve párové a nepárové → orgány
• pravá a levá tepna kyčelní = aa. iliacea communis dextra et sinistra
• vnitřní tepna kyčelní = a. iliacea interna
• vnější tepna kyčelní = a. iliacea externa
• vnější větev jde do dolní končetiny kde přechází v tepnu stehenní = a. femoralis → zákolenní = a. poplitea → přední a zadní tepny holenní = a. tibialis anterior et posterior → hřbet nohy, chodidlo a prsty

Žíly

• krev chudá na kyslík, při poranění vytéká krev tmavě červené barvy
• dolní dutá žíla = vena cava inferior (odvádí krev z dolních končetin, pánve a břicha)
• 2 společné žíly kyčelní = vv. iliacae communis
• horní dutá žíla = vena cava posterior
• žíly hlavonožní = vv. brachiocephalicae
• vnitřní žíly hrdelní = v. jugularis interna (odvádí krev z hlavy)
• žíla podklíčková = v. subclavia (odvádí krev z horních končetin)
• do jejich soutoku ← zevní žíla hrdelní = v. jugularis externa

Vrátnicový oběh

• v dutině břišní, v rámci VTO
• začíná i končí kapilární sítí → vlásečnice ze stěn žaludku a střev, slinivky břišní a sleziny odvádějí krev do přítoků vrátnicové žíly = v. portae -zanořuje se do jater → jaterních lalůčků → jaterních buněk

Malý (plicní) oběh

pravá srdeční komora → kmen plicní = truncus pulmonalis → a. pulmonlis dextra et sinistra → pravá a levá plíce (→ tepénky → vlásečnice → plicní sklípky → vlásečnice → žilky → žíly →) → 4 plicní žíly = véne pulmonalis

• největší zásobárnou krve jsou játra 3/4l, dále slezina 1/2l a podkožní cévní pleteně 1/2l. V případě potřeby se krev přesune ze zásobáren tam, kde je jí třeba (svaly, trávicí ústrojí…)

• slezina (lien) 13 cm dlouhá, 8 cm široká, uplatňuje se při odbourávání opotřebovaných červených krvinek, při tvorbě bílých krvinek a obranných látek obsažených v krvi. Slezina obsahuje endotelové buňky, které mají schopnost fagocytózy. Slezina je součástí mízního systému – mízní uzlíky.

Patologie

Ischemická choroba srdeční

• nedostatečné zásobení myokardu kyslíkem, chronické onemocnění
• vzniká v důsledku zúžení či uzavření koronárních tepen, snížený průtok krve
• rizikové faktory jsou obezita, kouření, stres, dlouhodobá antikoncepce, cukrovka, aterosklerotické změny (vytvoření tukových plátů)
• projevuje se dušností, bolestí na hrudi, zvýšenou únavou, úzkost, nejistotou
• angina pectoris - protrahovaná bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod. bolest na hrudi, tlakový a pálivý charakter, citlivost na chlad, změnu počasí apod.
• užívá se nitroglycerin pod jazyk

Infarkt myokardu

• nastává uzávěrem koronární tepny a následnou nekrózou myokardu→myokard se mění ve vazivo (vznik vazivové jizvy – nefunkční)
• dojde-li tomu v dolní části - OK - čím výše, tím hůř
• viditelné na EKG
• bolesti na hrudi, na rozdíl od anginy pectoris nereaguje na nitroglycerin
• bolest vystřeluje do ruky, zad…není pravidlo pocit na zvracení, mdloby, úzkost, strach ze smrti, ale bývají to přítomné symptomy
• dává se diazephan na uklidnění
• aterosklerotické změny - kuřáci, obézní lidé
• provádí se bipass - náhradní cévní zásobení - většinou z nohy se vezme kus cévy

Karcinom myokardu

• velmi ojedinělé

Arteroskleróza

• onemocnění cév, při kterém se ukládají tukové látky do stěny tepny -> ateroskler. pláty pak způsobují kornatění tepen

Aneurysma aorty

• aneurysma může být kdekoli, je to porucha cévní stěny, výduť
• ruptura aneurysma -> prasknutí

Varixy

• rozšířené → křečové žíly, vliv dědičnosti, antikoncepce

Bércový vřed

• onemocnění cév
• kožní defekt v důsledku žilní insuficience -> málo prokrvené, vyživené -> nehojí se
• většinou v místech, kde je malá vrstva svaloviny, kde je kůže blízko kosti
• hlavně ve vyšším věku a při diabetu

Zdroje

Šmarda, J. (2007). Biologie pro psychology a pedagogy. Praha: Portál.

přednášky Dr. Šivicové