Elektroencefalogram
Verze z 16. 7. 2014, 14:50, kterou vytvořila Nikola.Frollova (diskuse | příspěvky) (→Popis EEG křivky)
Elektroencefalogram (EEG) je jednou z diagnostických metod zaznamenávající elektrickou aktivitu mozku Tento záznam se zapisuje na tvz. elektroencefalograf.
- Pro elektricky vodivé připojení snímacích elektrod se zpravidla používá pasta s lepovými vlastnostmi, která udržuje elektrodu ve správné poloze.
- Elektrody se umisťují podle mezinárodní konvence, která definuje 21 základních pozic na hlavě- běžně se užívají pozice F0, kde F je označení pro frontální lalok a 0 pro umístění ve střední čáře
- Někdy se užívají také zanořené elektrody, v podobně stříbrného drátku zavedeného pomocí injekční jehly
- EEG křivka ukazuje rozdíl potenciálu mezi elektricky aktivními body
- Jestliže je EEG snímán z párů tvořených sousedícími elektrodami, označuje se takové zapojení jako bipolární. Kromě bipolárního zapojení se používá také unipolární, ukazující rozdíl potenciálů mezi jednotlivými elektrodami a společnou elektrodou[1]
Popis EEG křivky
- Frekvence EEG aktivity se vyjadřuje buď přímo počtem vln za vteřinu (Hz) a nebo se popisuje jako pásmo delta (0,5-3Hz) theta (4-7 Hz), alfa (8-12Hz) a beta (13-30 Hz) Můžeme se někdy setkat s názvem gama pro frekvence nad 30Hz
- Amplituda je rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem (peak-to-peak) u typicky vyskytujících vln
- Elektroencefalogram signály zesiluje a odfiltrová šum. Získané výsledky zaznamenává do grafu.(encefalograf) Aktivita mozku se liší frekvencí a amplitudou vln.
Zdroje
- ↑ Čáp, J. Psychiatrie. 1. vyd. Editor Cyril Höschl, Jan Libiger, Jaromír Švestka. Praha: TIGIS, 2002, 895 s. ISBN 80-900-1301-5.
,