Neuron
Neuron, nervová buňka, je základní funkční a histologická jednotka nervového systému. Neuron přenáší a zpracovává informace z vnějšího a vnitřního prostředí a tím podmiňuje schopnost organismu na ni reagovat.[1]
Obsah
Stavba neuronu
Strukturální rozdělení
- tělo(perikaryon, centrální část neuronu obsahující jádro)společně s dendrity tvoří recepční část, která přijímá podněty a je místem napojení receptorů(mohou být napojeny i přímo na tělo, nejen na dendrity); obsahuje veškeré organely, v místě receptoru jsou výrazně nahromaděny mitochondrie a iontové kanály podporující přenos vzruchu
- výběžky ( krátké dendrity a dlouhý neurit)
- iniciační segment, (iniciální část) je místem odstupu dlouhého vlákna neuritu a také místem vzniku dalšího vzruchu; zde není chráněn žádným ochranným obalem
- neurit vede vzruch
- terminální úsek(synaptická část) převodní část,napojující se na další nervové buňky, obsahuje synapse[2].
Popisek: Tělo neuronu vlevo (Cell body) obsahuje buněčné jádro (Nucleus) a vychází z něj dendrity (Dendrite) a neurit (neboli Axon). Neurity jsou izolovány od intersticiálního - mezibuněčného - prostředí pomocí myelinové pochvy (Myelin sheath) vytvářené v PNS (Periferní nervová soustava) Schwannovou buňkou (Schwann cell) a přerušované pouze Ranvierovými zářezy (Node of Ranvier). Neurit se může volně větvit a ústí v axonální zakončení (Axon terminal), obvykle synaptické napojení na axon, dentrit či tělo jiné buňky.
Funkční rozdělení neuronů
neurony stejně jako ostatní buňky v těle mají stejný genetický materiál, až během zrání se však u jednotlivých neuronálních typů aktivují pouze určité geny. Výsledkem toho je funkční specializace (diferenciace)[2].
Zralé neurony funkčně dělíme do čtyř skupin
- motorické neurony (motoneurony)- vedou informace z mozku nebo páteřní míchy ke kosterním svalům (z centra do periferie) nazýváme je tedy eferentními
- senzitivní neurony- převádějí smyslové informace do centrálního nervového systému(z periferie do centra)nazýváme je afrentními
- autonomní neurony (vegetativní neurony)- vedou k vnitřním orgánům a tkáním (jejich činnost nemůžeme ovládat vůlí) tyto neurony jsou aferentní(dostředivé) i eferentní(odstředivé)
- interneurony- nacházejí se v mozku, hřbetní míše i nervových uzlinách. Jejich funkce spočívá v propojování jednotlivých neuronů navzájem[2].
Synapse
Stavba
Synapse je kontakt mezi membránami dvou buněk. Funkcí synapse je vznik a přenos nervového vzruchu
- Na synapsi popisujeme tři části- presynaptický útvar, synaptickou štěrbinu a postsynaptický útvar
- Presynaptický útvar (knoflíkovitě rozšířená část axonu, popřípadě specializovaná část senzorické buňky) obsahuje ve svém nitru synaptické vezikuly, které obsahují neurotransmitery na povrchu membrány synapse se nacházejí presynaptické receptory, které modulují (potlačují nebo naopak stimulují) uvolňování látek do synaptické štěrbiny
- Synaptická štěrbina je prostor mezi presynaptickým a postsynaptickým útvarem široký cca 20-50nm.
- Postsynaptický útvar obsahuje ve své plazmatické membráně především receptory, které reagují na molekuly přenašeče.[2].
Děje v Synapsích
- Akční potenciál postupně depolarizuje membránu neuronu až k presynaptickému útvaru. Zde otevírá navíc také iontové kanály pro vápník .Po otevření kanálů pro vápník proudí ionty po směru svého koncentračního spádu do nitra neuronu a vstupují do řady kaskád nitrobuněčných reakcí. Výsledkem je je přesun synaptických váčků směrem k presynaptické membráně
- V dalším kroku váček s membránou splývá, a uvolňuje tak svůj obsah do synaptické štěrbiny
- Neuropřenašeče se přes synaptickou štěrbinu dostává až k postsynaptické membráně, kde se navazuje na příslušné receptory
- Přenos nervového signálu mezi neurony prostřednictvím synapsí je proces aktivní, časově omezený a nevratný. Nazývá se neurotransmise
Reference
Zdroje obrázků
- Commons.wikimedia.org. Retrieved from: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Neuron-cs.jpg
- Pl.wiktionary.org. Retrieved from: http://pl.wiktionary.org/wiki/Plik:Synapse.png