Počítačová hra

Počítačová hra (v angličtině označována jako computer game) je druh softwaru. založeného na interakci mezi jedincem a hrou. Fenomén počítačových her odstartoval v druhé polovině 20. století a podobně jako další moderní technologie se denně vyvíjí. Popularity nabývá díky tématům, která překonávají sociální restrikce a zapojují hráče do situací v rozporu s etikou. Oproti sledování filmu či poslechu hudby je v případě hraní her jedinec vtažen do virtuálního prostředí a stává se z pasivního jedince - aktivní hráč.

Pozornost si počítačové hry získali hlavně u dospívajících a subkultur, které mohou vnímat počítačové hry jako druh sociálního začlenění. Počítačové hry neslouží pouze pro volnočasové účely. Je možné je využít v oblasti umění a školství. V dnešní době je možné hrát hry na hardwarových hardwarových. zařízení, jako je osobní počítačosobní počítač, herní konzole (Xbox, Playstation, Nintento), mobilní telefonytelefony, tablety nebo zařízení pro simulaci virtuální reality.

První počítačová hra Tenis for two

Kdo se podílí na vývoji her?

• Game designer – Podílí se na vývoji herních komponentů, postav a příběhu (dílčí úkoly, hry, puzzle, hlavní úkol hry).
• Vývojář – Hlavním úkolem vývojáře je implementace a design softwaru, který tvoří hru. Přesněji se zabývá offline nástrojem pro efektivní hraní a motorem hry.
• Výtvarník/umělec – Produkuje vizuální část hry. Vytváří umělecké návrh virtuálního světa a následné loga, plakáty apod.
• Producent – Podílí se na managmentu hry a jejím uvedení na herní trh.

Základní aspekty počítačových her

Designer počítačových her a spisovatel Chrish Creawford rozlišuje 4 základný aspekty počítačových her.

• Reprezentace – Aspekt reprezentace pojednává o virtuálním světě, jenž reprezentuje reálné situace ve kterých se hráč pohybuje a interaguje. Tento svět může představovat známe prvky a aktivity z běžného života nebo naopak pracovat s nerealistickými prvky.
• Interakce – Pojem interaktivity v počítačových hrách je možné definovat, jako uživatelskou možnost zasahovat do procesů a na základě podnětů získat zpětnou vazbu. Díky zapojením uživatele do děje hry se uživatel má potřebu ke hře samotné vracet.
• Konflikt – Každá hra musí obsahovat zápletku neboli konflikt, který musí hráč překonat pro úspěšné dokončení hry.
• Bezpečí – Virtuální svět by měl být dostatečně reprezentativní a realistický, ale zárověň je bezpečný pro uživatele. Hráč se necítí ohrožen při hraní her, jenž pokrývají kontroverzní témata jako je válka a pod.

Historie počítačových her

Basler ve své knize Počítačové hry a jejich místo v životě člověka datuje počátek počítačových her od roku 1958. Avšak k vývoji počítačových her došlo již koncem druhé světové války (40. až 50. léta 20. století) ve Spojených státech. Na sálových nebo-li Mainframe počítačích, které sloužili hlavně pro armádní a vědecké účely, testovaly vědci schopnosti počítačů. Zlomový rok pro počítačové hry je 1958, kdy William A. Higenbotham vytvořil hru s názvem Tenis for two. Hru bylo možné ovládat pomocí dvou analogových ovladačů. Herní pole bylo promítáno skrze osciloskopovou obrazovku, na které jednoduché obrazce simulovali pohyb letícího míčku. Tento vynález započal vývoj počítačových her. V 60 až 70. létech 20. století se popularitě počítačových her dostávalo pomocí arkádových videoherních automatů. Jednalo se o objemné herní automaty, které fungovaly za menší poplatek a zprostředkovávaly interaktivní zábavu návštěvníkům.

Prozatímní rozšíření počítačů do domácností bylo nemyslitelné. Počítače byli natolik drahé, že si je obyčejní obyvatele nemohly dovolit. V roce 1972 přišla na trh finančně přínosnější alternativa - první herní konzole Magnavox Odyssey. Hráči nepotřebovali složité vybavení a konzoli mohli připojili k televizi.

V 80. létech (1983) vznikla firma Nintendo entertainment system, jenž později vydala hry jako Super Mario Bros, The legend of zelda, Donkey Kong. Dále vznikly hry jako Pac-man (1980), Tetris (1985) nebo předchůdce hry The Sims - Simcity. Počátek 90. let přináší inovace v oblasti hardwaru i softwaru. Hry se rozšiřují do domácností a s vývojem lepší grafiky se na trhu objevily první 3D hry jako Doom 3D (1993), Duke Nukem 3D (1996). Díky těmto hrám vznikl nový subžánr počítačových her a to tedy hry z pohledu první osoby ( v angličtině označována jako First-person shooter). Společně s vývojem lepší grafiky a rozšířením internetu se i počítačové hry začali přesouvat do internetového rozhraní. Objevili se nové druhy ovládání, jako taneční podložky, herní konzole snímající prostor (Nintendo Wii), brýle pro virtuální realitu.

Rozdělení počítačových her

Hry je možné kategorizovat podle druhu a žánru. Každá kategorie má určité rysy, které vybraný typ definují.

Rozdělení podle přístupu k internetové síti.

Online hry jsou druh her, který pro své fungování vyžaduje stálé připojení k síti. Tyto hry jsou mohou být vytvočeny pro potřeby jednoho hráče nebo založené na interakci s dalšími jedinci. Oproti online hrám, jsou offfline hry určeny pouze pro hrané bez sítě. Jedná se tak většinou o single player hry.

Příklady:

Online hry	Offline hry
Fornite	Mafia
World of Tanks	The Sims
Farmville	Fifa

Rozdělení podle počtu hráčů

Většina počítačových her je vytvořena v Singleplayer režimu, kdy hráč sám interaguje pouze s herním prostředím. Na rozdíl tomu Multiplayer hry bývají pro více hráčů propojené počítačové sítí. Dochází zde buďto ke kooperaci jedinců nebo soutěživosti mezi nimi. Ve většině her je možnost zvolit si preferovaný způsob hraní.

Příklady:

Singleplayer hry	Multiplayer hry
Age of Empires	Second life
Starcraft	Call of duty
Text buňky	Dota

Rozdělení podle přístupnosti

• Freeware hry – Hráč má možnost získat hru zcela zdarma. Hry jsou často prokládané reklamami, jenž jsou zdrojem zisku pro vývojáře.
• Freemium hry – Jsou označovány hry, kde je hráčům dostupná část nebo demo verze hry. Hráč si za vlastnictví celé hry musí zakoupit hru.
• Premium hry – Za jednorázový poplatek mohou hráči zakoupit celou hru apak nezávisle hrát.
• Hry s periodickými poplatky – Jedná se o typ her, kdy hráč platí za měsíční členství. Jedná se tak většinou o multiplayerové hry

Žánry počítačových her

Ukázka ze hry Zero K

Akční hry – Hlavním principem akčních her je splnit všechny úkoly a zneškodnit příběhem určeného protivníka. Příkladem toho žánru jsou hlavně takzvané střílečky.

Logické hry – Logické hry jsou obvykle komponovány z různých hádanek, které jsou interpretovány jednoduchým grafickým zpracováním. Hráč musí projít všemi úrovněmi pro úspěšné dokončení hry.

RPG hry – Neboli Role-playing games jsou zaměřeny na roli hlavní postavy do které se hráč ztělesní skrze počítačový charakter. Hráč sbírá zkušenosti, vybavení a navyšuje level postavy. Oblíbenou podkategorií jsou MMORPG hry (Massively multiplayer on-line role playing game), jenž začali byt populární po expanzi internetového rozhraní. Díky připojení k síti mají hráči možnost v reálném čase komunikovat, kooperovat nebo soupeřit proti spoluhráčům.

Sportovní/závodní hry – Závodní a sportovní hry nemají přiliž významný příběh. Hlavním prvkem je simulace určitě činnosti. Ve sportovních hrách je možné hrát za jednoho hráče nebo celý tým. Na herním trhu je dostupná řada vybraných sportů, jako je hokej, fotbal, golf. Do této kategorie je možné zařadit i taneční hry, které se ovládají pomocí ovladače nebo taneční podložky. Podobně je tomu i u závodních her, které slouží pro simulaci jízdy v autě. Tyto hry je možné ovládat ovladačem simulující automobilový volant.

Strategické hry – Hlavním cíle strategických her je budování vybraných virtuálních prvků, jako je město, základna, území. Hráč se o toto území musí starat a rozvíjet je. Hry mohou mít navržený vlastní virtuální čas, podle kterého se uživatel řídí a vylepšuje své území nebo synchronizovány v reálném čase.

Vzdělávací hry – S rozšířením osobních počítačů bylo pro oslovení žáků žádoucí zařadit počítačové hry do vzdělávání. Tyto hry jsou složitě vytvořeny a musí splňovat veškeré vzdělávací pokyny a normy. Hra by měla být dostatečně zábavná, aby žáka bavila, ale i odborně sestavená, aby předávala vědomosti.

Ostatní herní žánry – Stále vyvíjející se technologie a i hardwary pro hraní her se vyvíjí i žánry, tudíž není možné obsáhnout všechny. Může se tak jedna t o takzvané Clicker games, které jsou velice jednoduché a jejím hlavním účelem je spojování, klikání a pod, tyto hry jsou velice oblíbené na internetových portálech. Dále třeba simulace, které simulují denní situace.

Odkazy

Použitá literatura

• BASLER, Jaromír a Michal MRÁZEK. Počítačové hry a jejich místo v životě člověka. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2018. ISBN 978-80-244-5405-4.

• CRAWFORD, Chris. The art of computer game design. 1984.

• CRAWFORD, Chris. Chris Crawford on Game Design. New Riders Publishing: Thousand Oaks, 2003. ISBN 978-0-13-146099-7.

• DEWINTER, Jennifer a Ryan M. MOELLER. Computer games and technical communication: critical methods. Ashgate publishing, 2014. ISBN 9781472426406.

• EGENFELDT-NIELSEN, Simon, Jonas Heide SMITH a Susana Pajares TOSCA. Understanding video games:: the essential introduction. New York: Routledge, 2013.

• PAVLÍČEK, Antonín. Nová média a web 2.0. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978­ 80­245­1272­3.

• RYLICH, Jan. Počítačové hry jako fenomén nových médií. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií - studia nových médií. Vedoucí práce Chýla, Roman.

• SORIA, Agustin a Julián MALDONADO. Computer Games: Learning Objectives, Cognitive Performance and Effects on Development. New York: Nova Science Publishers, 2010. ISBN 9781608766581.

Externí odkazy

• Studie o využítí počítačových her ve vzdělávání [1]
• Historická počítačová hra, která vznikla na Karlově Univerzitě.[2]

Související články

• Osobní počítač
• HCI
• Počítačové hry a umění
• Herní studia (Game studies)
• Kultura a umění kódů a dat: software, simulace, vizualizace

Klíčová slova

• Počítačová hra, osobní počítač, HCI, herní studia, software, video game, computer game.