Pozitivní psychologie

Pozitivní psychologie

Pozitivní psychologie je psychologické odvětví zabývající se vědeckým studiem pozitivních emocí, životních zkušeností a osobnostních rysů a jejich vlivem na život jedince a fungování společenství a institucí. Pozitivní psychologie vznikla z potřeby nabídnout vyváženější pohled na duševní stavy a procesy člověka a alternativu k psychologii příliš jednostranně zaměřené na nefunkční charakteristiky a léčbu psychických obtíží.

Pozitivní psychologie hledá vědecky podložené odpovědi na otázky jako:

• Co je duševní pohoda, co k ní přispívá, jak se projevuje a jaké má důsledky?
• Za jakých podmínek lidé, společenství a instituce vzkvétají?
• Co přispívá k k naplněnému, smysluplnému a uspokojujícímu životu?
• Jaké vnější a vnitřní faktory rozhodují o tom, že někteří lidé jsou v životě šťastnější než jiní?
• Jak si lidé nastavují inspirující cíle a co dělají, aby jich dosáhli?
• Jaké zdroje lidem pomáhají překonat životní nesnáze a mohou fungovat jako prevence?

Historie

Pozitivní psychologie je jedním z nejmladších odvětví psychologie. Její kořeny vycházejí zejména z humanistické psychologie 50. a 60. let 20. století. Za významné předchůdce pozitivní psychologie jsou považováni průkopník psychologie osobnosti Gordon Allport, humanističtí psychologové jako Viktor Frankl, Carl Rogers a zejména Abraham Maslow, který termín pozitivní psychologie použil jako vůbec první. (Maslow, Motivation and Personality, p. 354)

Už Sokrates, Platón a Aristoteles ve starém Řecku věřili, že budou-li lidé vést ctnostný život, stanou se autenticky šťastnými. Epikúros a později také zastánci utilitarismu tvrdili, že štěstí tkví v hojnosti pozitivních pocitů a radosti.

Před druhou světovou válkou, se psychologie soustředila na tři různé cíle – léčbu duševních nemocí, zvýšení lidské produktivity a identifikaci a rozvíjení talentu. Po druhé světové válce se prioritou stala léčba abnormálního chování a duševních nemocí. V roce 1950 humanističtí myslitelé, jako Carl Rogers, Erich Fromm a Abraham Maslow, pomohli obnovit zájem o další dvě zmíněné oblasti a rozvíjet nové teorie zaměřené na pozitivní aspekty lidské povahy. Maslow si všiml, že psychologická věda byla dosud mnohem úspěšnější ve zkoumání negativních stránek lidské psychiky, než těch pozitivních. „Jen málo toho bylo prozkoumáno o lidských možnostech, ctnostech jeho dosažitelných cílů. Je na čase začít se učit o hodnotách vysoce rozvinutých, nejvyspělejších a psychologicky nejvyzrálejších jedinců a zkoumat vrcholné okamžiky průměrných jedinců a jejich přechodné seberealizace.“ (Maslow, Motivation and Personality, p. 354).

V roce 1998 byl prezidentem Americké psychologické asociace zvolen Martin Seligman, který je považován za otce současné pozitivní psychologie, a ta se také stala tématem jeho funkčního období. V roce 1999 proběhlo v americkém Lincolnu první setkání příznivců pozitivní psychologie a v roce 2002 se konala první mezinárodní konference.

Přístupy k pozitivní psychologii a jednotlivá témata pozitivní psychologie

Přístupy zaměřené na emoce

• Subjektivně vnímaná duševní pohoda (well-being): štěstí a životní spokojenost
• Resilience
• Flow
• Pozitivní afektivita a emoce
• Sebeúcta
• Emoční copingové strategie
• Emoční inteligence
• Emoční kreativita

Přístupy zaměřené na kognici

• Myšlenková kreativita
• Sebekontrola a adaptabilita
• Všímavost
• Optimismus
• Optimistický explanační styl
• Naděje
• Sebe-účinnost
• Vyhodnocování situací zaměřené na řešení a psychologické přizpůsobení
• Schopnost klást si životní cíle
• Touha po poznání
• Moudrost

Přístupy založené na self

• Zacházení s informacemi a realitou
• Zacházení s iluzemi
• Autenticita
• Hledání jedinečnosti
• Pokora

Interpersonální přístupy

• Blízkost ve vztahu
• Soucit
• Odpouštění
• Vděčnost
• Láska
• Empatie a altruismus
• Etika

Biologické přístupy

• Odolnost
• Role neuropsychologie a integrativní vědy
• Biologie sociální podpory

Specifické copingové přístupy

• Písemné nebo ústní sdílení emočních prožitků
• Hledání a připomínání si výhod a přínosů
• Pozitivní reakce na ztrátu
• Usilování o životní smysluplnost
• Humor
• Meditace
• Spiritualita

Teorie duševní pohody

V roce 2011 Martin Seligman společně se svou knihou Flourish představil i teorii duševní pohody (well-being), jejíž akronym, PERMA, je vytvořen z počátečních písmen jejích pěti pilířů:

• Positive emotions – cítit se dobře
• Engagement – být plně zaujatý prováděnou činností
• Relationships – mít autentické a pozitivní vztahy s druhými
• Meaning – vést smysluplný život
• Accomplishment – dosáhnout cíle a úspěchu

Tyto prvky jsou pro dlouhodobou duševní pohodu naprosto klíčové a zároveň tím, o co každý člověk přirozeně usiluje.

Aplikace

Pozitivní psychologie má celou řadu reálných aplikací v různých oblastech života včetně vzdělávání, primární prevence, zvládání stresu, terapie a problémů na pracovišti. Používáním strategií z pozitivní psychologie mohou učitelé, trenéři, terapeuti, a zaměstnavatelé motivovat ostatní a pomáhat jim pochopit a rozvíjet jejich silné stránky.

Významní představitelé

• Albert Bandura
• Tal Ben-Shahar
• Mihaly Csikszentmihalyi
• Robert Biswas-Diener
• Ed Diener
• Carol Dweck
• Angela Duckworth
• Barbara Fredrickson
• Daniel Gilbert
• Daniel Kahneman
• Matt Killingsworth
• Shane J. Lopez
• Sonja Lyubomirsky
• Christopher Peterson
• Martin Seligman
• Kennon Sheldon
• Charles R. Snyder
• Philip Zimbardo

• Jaro Křivohlavý
• Alena Slezáčková