Obecné zákonitosti vývoje

Obsah

rozpory jsou protiklady, které jsou od sebe nerozlučné, stále na sebe navzájem působící, zároveň se navzájem vylučující a popírající, polární charakter rozporů je hlavním impulsem pohybů, vývoj je tedy jednotou dynamických vyrovnávání a střetání rozporných faktorů, rozpory se uplatňují v rozmanitých kombinacích a intenzitách, ale všechny navzájem souvisí a vytvářejí vyšší jednotu vyvíjející se osobnosti
obecné zákonitosti všeho dění se účastní na vytváření individuálního života, jsou to:nutnost – nahodilost, příčina – následek, kauzalita – účelnost, progres – regres, diferenciace – integrace
život se rozvíjí ve specifických rozporech - např. dědičnost – proměnlivost, asimilace – disimilace, anabolismus – katabolismus, pól mužský – pól ženský, spontánnost – určenost, autonomie – heteronomie, instinkt – zvyk, smyslovost – racionálnost, podráždění – útlum

rozpory ve všem dění působí neustálé střídání kladných a záporných tendencí v předmětech a jevech
zápor původního kladného pohybu či úsilí není konečný, nýbrž je sám znovu negován
vývojový proces pokračuje dále, ale na nové úrovni
vzniká spirálovitá křivka vývoje (minulé dění se neopakuje, nýbrž je uchováno zcela změněné)
zákon negace negace je důsledkem protikladného střídání vývojových faktorů
je stejně podmínkou vývojového
vzestupu jako regresu.
příklad: dětské nekritické přijímání autority – období vzdoru – realistické uklidnění – pubescentní negace vnějšího omezování vlastní vůle

nežli dojde k přechodu k následující vývojové fázi, musí napětí mezi rozporovými momenty dozrát jednak vyjevováním protikladnosti, jednak narůstáním rozpornosti
mechanismem přechodu rozporu v rozpor je kvantitativní růst působených a působících změn
změny rostou a sumují se, takže porušují jednotnost kvantity a kvality, čímž vyvolávají změny kvalitativní
vzniká nová kvalita: předmět, děj nebo jev se mění
každá kvalita charakterizující předmět je zároveň vyznačena jistým stupněm kvantitativní velikosti, za níž by již přešla v předmět jiný