Identita (psychologie)

Identita

• identitou rozumíme prožívání toho, čím jedinec je, ať už jako individuum nebo jako člen lidského společenství
• v rámci sociální psychologie existuje několik přístupů k jejímu zkoumání
• všechny se však shodují v tom, že identita jednotlivce se vyvíjí v konkrétním kulturním a sociohistorickém kontextu

• identitu jedince lze posuzovat jako:

1. proces - sebepoznávání a konstrukce spolu s hledáním a zvnitřňováním osobní ideologie
2. obsah - uvědomované charakteristiky, kterými se jedinec odlišuje a které má společné s ostatními

• je relativně stabilní vzhledem k osobním hodnotám a normám
• v sociální kontextu se identita vyvíjí identifikováním se se sociálními rolemi
• vytváří se příslušnost k sociální skupinám
• během vývoje identity člověk porovnává subjektivní a objektivní identitu (jak se vidí on a jak ho vidí druzí) a snaží se jejich přiblížení
• identita je tvořená jednak vrozenými a jednak získanými charakteristikami, ty si může člověk často vybrat, ale jen v rámci určitých společenských a kulturních vlivů
• společnost a kultura značně ovlivňuje konstruování osobní identity – tzv. kulturní relativita identity
• v kulturách se liší nejen obsah identity ale i způsob jejího dosahování a fungování
• existují však určité universalie, např. všude se lidé považují za fyzicky odlišné od jiných
• v průběhu historie se konstruování identity také velmi měnilo, ve středověku byl jedinec determinován hlavně narozením se do určitého kontextu a pohlavím, až v moderní společnosti se stává identita procesem volby a rozhodování
• také v různém uspořádání společnosti se vyvíjí identita různě, v západní kultuře se jedinec konstruuje pojmy jako je nezávislý, činný, zaměřený na sebe, proti tomu stojí nezápadní pojetí člověka vzájemně propojeného s ostatními, kdy
• klíčové jsou pojmy jako holistický, kolektivní, vzájemně závislý, společenský
• dodnes existují výrazné rozdíly v sebekonstruování dané pohlavím

Teorie ego - identity - Erikson

• vychází z psychoanalýzy, ale zdůrazňuje psychosociální podstatu identity
• tato teorie na dlouhý čas ovlivnila zkoumání identity
• identita se utváří spojením identifikace z dětství, současné a základních životních závazků
• rozlišuje:

1. ego identitu - umožňuje jistotu, že tak jak udržujeme rovnováhu sami, budou ji u nás vnímat i ostatní
2. self identitu - aspekt sebevnímání

• důležité v jeho teorii jsou:

1. krize identity
2. institucionalizované moratorium - v adolescenci je umožněno institucemi jedincovi ozkoušet si role dospělého
3. boj mezi egem a superegem o dominanci v osobnosti - čím těžší, tím horší je krize identity
4. stupně hodnotové orientace - morální stádium - děti, víra v autoritu, ideologické stadium - adolescence, snaha asimilovat různé zdroje autority, etické stadium - dospělost, přijetí zodpovědnosti

Teorie ego identity - J.E.Marcia

• přeformuloval a doplnil Eriksonovu teorii
• pro styl formování identity je podle něj důležitá:

1. krize - pochybnosti o rodiči definovaných hodnotách
2. závazek - výběr osobních cílů a hodnot

• rozlišuje 4 stavy identity:

1. difuzní - před vyvíjením identity
2. předčasné uzavření - převzaté hodnoty
3. moratorium - zkoumání alternativ
4. dosažení identity - stabilní systém závazků

• identita je pak relativně stabilním výsledkem osobního vývoje

Teorie identity v symbolickém interakcionismu - Styker

• založeno na analýze vztahu self, role a společnosti
• self je hierarchická soustava internalizovaných rolí – identit, které se vyznačují:

1. výrazností - podle toho mohou být vyvolány v různých situacích
2. významností - podle toho, nakolik tento obraz odpovídá ideálnímu já

• výraznost i významnost vychází z rolového závazku - vztah mezi rolí a interpersonálními vazbami

Teorie sociální identity

• pojem sebe obsahuje osobní a sociální identitu, člověk se snaží udržet pozitivní obě dvě
• tato teorie se zabývá udržením si pozitivní sociální identity (vysoké skupinové sebehodnocení)
• k jejímu zvýšení existuje mnoho cest, např. snaha zlepšit svou pozici ve skupině, porovnávání s jinou skupinou
• výzkum teorie sociální identity využívá tzv. model minimální skupiny - lidé jsou rozděleni náhodně do skupin a mají hodnotit, i přes náhodnost vždy hodnotí svou skupinu lépe než ostatní

Etnolingvistická teorie identity

• jazyk jako významná dimenze skupinové identity, ve které se porovnává s jinými skupinami
• autoři se zabývají tzv. skupinovou vitalitou (schopnost přežít), která závisí na:

1. statutu
2. demografické síle
3. institucionální podpoře a kontrole

Sociálně konstruktivistický přístup

• jedním z nich je Herrého etnogenetika
• zabývá se metodami, kterými lidé v běžném životě dávají význam svému jednání
• v souvislosti s identitou používá Harré pojmy

1. individuální sociální bytost - interakce posle sociálního scénáře probíhající denně
2. personální bytost - vnitřní smysl bytí, který se často liší od sociální obrazu, který člověk vytváří

• nejdůležitější není samotná osobnost a její aktivity, ale to, jak tyto věci vysvětluje, to to vypovídá o konstruktovém systému, ze kterého se já skládá

Analýza struktury identity - integrující teorie - Weinreich

• zabývá se mimo jiné identifikací s druhým, která může být:

1. empatická (vnímání podobnosti)
2. rolově modelová - idealistická, kontraidentifikace, rozporná konfliktová identifikace - vzniká spojením předchozích dvou