Wádí al-Jarf

Wádí al-Jarf je lokalita nacházející se na západním pobřeží Suezského zálivu u ústí Wádí Arába, asi 100 km jižně od lokality Ayn Sukhna. V roce 2008 objeven přístav z doby 4. dynastie, který se tak stal nejstarším dosud objeveným přístavem v Egyptě.

Na lokalitě bylo objeveno také množství fragmentů papyrů, které představují zásadní objev ze dvou důvodů. Předně se jedná o vůbec nejstarší doložené popsané papyry v Egyptě. Zásadní informaci přinesl ale také papyrus datovaný do 27. roku vlády panovníka Chufua, což je zatím jeho nejvyšším doloženým rokem vlády.

Archeologické výzkumy

• 1823 lokalitu poprvé zmiňují John Gardner Wilkinson a James Burton
• 1954-1956 François Bissey a René Chabot-Morisseau znovuobjevují lokalitu a provádějí zde první průzkumy
• roku 2008 byla s pomocí poznámek Bisseye a Chabot-Morisseaua a satelitních snímků Google Earth lokalita opětovně identifikována
• od roku 2011 je zde prováděn výzkum archeology z univerzity Sorbonne v Paříži a z Francouzského Institutu v Káhiře pod vedením Pierra Talleta

Lokalita

Wádí al-Jarf se skládá ze šesti menších lokalit (Zóna 1-6)

Literatura

Tallet, P. 2012: Ayn Sukhna and Wadi el-Jarf: Two newly discovered pharaonic harbours on the Suez Gulf. In: British Museum Studies in Ancient Egypt and Sudan 18: 147–68 online

Tallet, P. 2014: Des papyrus du temps de Chéops au Ouadi el-Jarf (Golfe de Suez), BSFE 188, p. 25-49.

Tallet, P. - Marouard, G. 2012: An early pharaonic harbour on the Red Sea coast. In: Egyptian Archaeology 40, p. 40-43. online

Tallet, P. - Marouard, G. - Laisney, D. 2012: Un port de la IVe dynastie au ouadi el-Jarf (mer Rouge). In: BIFAO 112, p. 399-446 online