Studia kyberkultury a kyberpunk

Archivovaná verze stránky je dostupná na tomto odkazu.

Vyjmenujte základní autory a témata studia kyberkultury. Jak se vyvíjela studia kyberkultury v 90. letech? Vyjmenujte základní autory a koncepty kyberpunku. Jak se proměňovala představa kybeprostoru? Jaká je současná podoba kybeprostoru? Jaké nové metafory kybeprostoru se dnes objevují?

Základní autoři a témata studií kyberkultury

Kyberkultura je nejednoznačně definovaný termín, zahrnující pod sebe společenské fenomény spojené s kybernetikou, informačními technologiemi, transhumanismem, hackery, kyberpunkem, komunitami vznikajícími pod vlivem nových technologií atd.
V případě kyberkultury se zajímáme o její definici, historii a vývoj, projevy atd. Studia kyberkultury se pak zabývají problémy a možnostmi, které kyberporstor přináší, virtuálními komunitami, online identitami, sociálními interakcemi v online prostředí, interakcemi mezi uživatelem a rozhraním, či tím, jak technologie a internet ovlivňují společnost a jakým způsobem společenské chování v kyberprostoru probíhá.
Více o historii kyberkultury a historii studia kyberkultury zde.

Základní autoři

Pierre Lévy, Lev Manovich, Douglas Rushkoff, Sherry Turkle, Howard Rheingold, David Hakken, Arturo Escobar, Margaret Morse, Jakub Macek

Základní autoři a koncepty kyberpunku

Kyberpunk je literární subžánr science fiction, v němž hlavní roli hrají informační technologie, umělá inteligence, hackeři, hranice mezi skutečnou a virtuální realitou, kyberprostor, spojení člověka s technikou, tělesné modifikace atd. Hlavním (anti)hrdinou bývá často osamělý jedinec žijící na okraji společnosti v dystopické blízké budoucnosti ovládané nadnárodními korporacemi. Atmosféra příběhu a zápletka v sobě spojuje vlivy detektivek, filmů noir a dystopických vizí budoucnosti.

Slovo kyberpunk je odvozeno ze slov kybernetika a punk a právě spojení high-tech a „low-life“ kontrakultury je pro tento žánr typické. Termín první použil spisovatel Bruce Bethke ve svém stejnojmenném příběhu, o rozšíření se ale zasloužil Gardner Dozois, když slovo „kyberpunk“ použil k pojmenování nového žánru science fiction, kam zařadil autory jako Williama Gibsona, Johna Shirleyho, Bruce Sterlinga a další. Kyberpunk začal ztrácet své žánrové hranice v průběhu 90. let, kdy se jeho témata (např. kyborgové) stala poměrně běžnou součástí mainstreamových science fiction knih.

Koncepty kyberpunku

Kyberpunk jako literární žánr, filmový žánr, hudební žánr, sociální a politická (dystopická) teorie…
V literatuře i filmech můžeme vysledovat dva převládající proudy. Jedná se buď o zaměření na imerzivní virtuální realitu a umělou inteligenci, tedy o téma rozumové invaze jak ji popisuje Bruce Sterling (např. Matrix), anebo o zaměření na techniku (téma tělesné invaze) – zahrnující umělé končetiny, cyborgy, tělesné modifikace člověka a problematizaci jeho podstaty (Ghost in the Shell, Blade Runner)

Spisovatelé kyberpunku

Zahraničí:
Bruce Sterling - Swarm, Schismatrix
Bruce Bethke - Cyberpunk
William Gibson - Neuromancer
Philip K. Dick - Do Androids Dream of Electric Sheep? (Sní androidi o elektronických ovečkách?)
Rudy Rucker - Doftware, Wetware
Pat Cadigan – Synners

Čeští:
Miroslav Žamboch – Líheň (1 – Smrt zrozená v Praze, 2 – Královna smrti)
Jan Poláček - Potulný kovboj, Kyberman, Pán sítí, Srdce technopopu
Jiří Walker Procházka – navazující povídky Rox’n’roll, Pražský průnik, Kybernátor, Jackův konvoj
Jan Janda (spisovatel) – Hacker – Odvrácená tvář života, Zločinci na síti

Kyberprostor

Historie termínu kyberprostor

Termín „kyberprostor“ byl poprvé použit roku 1982 v povídce Williama Gibsona Burning Chrome a o dva roky později v románu Neuromancer, kde byl definován takto:

„Konsenzuální halucinace prožívaná denně miliardami legitimních operátorů, v každém národě, dětmi, které se učí matematickým pojmům... grafické zobrazení dat abstrahovaných z pamětí každého počítače v lidské společnosti. Nepředstavitelná komplexita. Linie světla rozprostírající se v neprostoru mysli, klastry a konstelace dat. Jako světla velkoměsta, vzdalující se..."

První, kdo termín použil v souvislosti s počítačovými a telekomunikačními sítěmi byl J. P. Barlow ve své eseji, kde oznamoval založení organizace Electronic Frontier Foundation. V jeho pojetí byl kyberprostor světem elektronické komunikace zjevující se nám skrze monitor počítače. Na Barlowa navazuje sociálně-antropologický koncept Davida Hakkena, který „charakterizuje kyberprostor jako sociální arénu, do níž vstupují všichni sociální aktéři, kteří používají ke vzájemné sociální interakci pokročilé informační technologie. Termín kyberprostor dále podle Hakkena odkazuje ke všem potenciálním životním stylům, svázaným s kulturním bytím vytvářeným prostřednictvím pokročilých informačních technologií.“

Použitá literatura

• Macek, Jakub. Koncept rané kyberkultury.
• Sterling,Bruce. The Hacker Crackdown, 1992.
• Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.
• Pekařová Hana. Česká kyberpunková literatura.
• Sterling, Bruce. Zrcadlovky: kyberpunková antologie.
• Gibson, William. Neuromancer.
• Macek, Jakub. Kyberprostor (Cyberspace).

Doporučená literatura

• Silver, David. Introducing Cyberculture.
• Macek, Jakub. Koncept rané kyberkultury.
• Metaverse Roadmap Foresight Framework
• Person, Lawrence. Notes Toward a Postcyberpunk Manifesto.
• Cyberpunk Project
• Barlow, John Perry. A Declaration of the Independence of Cyberspace
• Bey, Hakim. The temporary autonomous zone
• McKenzie Wark: HACKER MANIFESTO [version 4.0]
• Sterling,Bruce. The Hacker Crackdown, 1992.
• Lévy, Pierre: Kyberkultura. Praha: Karolinum, 2000.
• Rheingold, Howard. The Virtual Community: Homesteading on the Electronic Frontier. 1993.
• Rushkoff, Douglas. Kyberie – život v kyberprostoru. Praha: SPVČ, 2000.
• Turkle, Sherry: Life on the Screen: Identity in the Age of the Internet.
• William J. Mitchell: e-topia: život ve městě trochu jinak. Zlatý řez, Praha 2004.
• MetaVerse Roadmap

Související články

• Kyberprostor

• Kyberkultura

• Kybernetika, teorie systému, teorie sítí a nová média

• Kyberpunk

• Virtuální realita