Myšlení

myšlení = nejsložitější kognitivní proces, vnitřní mentální děj, který nelze přímo pozorovat
myšlení úzce souvisí s inteligencí (= poznávací schopnost, jež určuje kvalitu myšlení daného jedince)
myslet znamená především uvědomovat si vztahy mezi předměty a ději reálného světa, pro které máme slovní označení
obsahem myšlení jsou myšlenky
výsledkem myšlení je nový poznatek
při výzkumu myšlení se používá introspekce (zkoumaný jedinec v průběhu řešení buď „myslí nahlas“ nebo proces myšlení dodatečně popisuje)

funkce myšlení:

formování pojmů
rozpoznávání a nacházení vztahů
vyvozování závěrů z výchozích předpokladů ( = usuzování)
řešení problémů
vytváření něčeho nového

Druhy myšlení

podle typu psychických obsahů, s nimiž provádíme mentální operace

myšlení konkrétní - probíhá manipulace s vjemy, myšlení situační, názorové, praktické, metoda pokus - omyl (puzzle, vaření atd.) myšlení názorné - v mysli operujeme s představami (nejčastěji vizuálními) myšlení abstraktní - provádíme operace se znaky (symboly), př. matematickými, verbálními, logickými, pojmové myšlení – nejběžnější, manipulace s verbálními znaky (pojmy), propoziční myšlení - základním elementem jsou propozice (výroky) vyjádřené ve verbálním kódu, s nimiž provádíme mentální manipulace

podle převládajících mentálních operací

analýza - myšlenkové rozčlenění celku na části, podstatou analytického myšlení je popis částí určitého celku, analýza se poměrně často pojí s kritickým hodnocením celku i jeho složek(př. Jakou barvu má střecha? výchozí předpoklad: dům má střechu a střecha barvu)
syntéza - sjednocování či kombinování jednotlivostí do určitého mentálního celku, závěr není obsažen ve výchozích údajích → výsledkem je něco nového

dále:

analytické myšlení - potupuje krok za krokem - probíhá s plným uvědoměním obsahu
intuitivní myšlení - nepostupuje v jasně vymezených krocích, opírá se o dobrou znalost daného vědního oboru a jeho struktury (Bruner)

konvergentní - sbíhavé myšlení - myšlenkový postup, který vede k jednomu správnému řešení, umožňuje vyvozování závěrů na základě logického uvažování, využíváme ho při, řešení úloh, které mají jediné nebo jednoznačné řešení, využívá známých postupů řešení – tzv. algoritmů
divergentní - rozbíhavé myšlení - myšlenkový postup, který vede k velikému počtu myšlenek a nápadů, vyznačuje se tvořivostí, objevováním, novými postupy - heuristiky, uplatňuje se při řešení problémů, které mají několik různých řešení, nebo k jejich řešení vede několik rozdílných cest