Podmíněná pravděpodobnost a závislé a nezávislé jevy
Obsah
Pravděpodobnost jevu
Pravděpodobnost jevu je podle Laplaceovy definice poměrem počtu případů příznivých k počtu případů možných bez realizace experimentu.
Jinými slovy zjišťujeme jakou máme šanci, že daný jev nastane.
Výsledek uvádíme v procentech nebo v intervalu <0,1>. Přičemž 1 znamená výsledek jistý a 0 nemožný.
Uskutečníme-li pokus, pak počítáme relativní četnost
[1]
[2]
Výsledky náhodného pokusu musí splňovat podmínky:
- nemohou padnout dva výsledky současně
- jeden z výsledků nastane vždy
- každý výsledek je stejně možný
Podmíněná pravděpodobnost
Uvažujme pravděpodobnostní prostor (Ω, A, P) a jev B ϵ A, který má nenulovou pravděpodobnost. Podmíněná pravděpodobnost jevu A za předpokladu, že nastal jev B, je definován vztahem
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}}
př. Hod hrací kostkou
Ω={1, 2, 3, 4, 5, 6}
A={1, 2, 3}
B={2, 4, 6}
A ∩ B = 2
P (A ∩ B) = 1/6 (z 6 možných se sejdou 1krát)
P(A)=3/6
P(B)=3/6
Nelze pochopit (syntaktická chyba): {\displaystyle P(A|B)=\frac{P(A∩B)}{P(B)}=\frac{P(1/6)}{3/6}=\frac{1/6}.{6/3}=6/18=1/3</</}
Jevy
Jevy jsou podmnožiny množiny všech možných výsledků.
Označují se velkými písmeny A, B, C atd.
Pravděpodobnost náhodného jevu
Pravděpodobnost náhodného jevu A je množinová funkce, která náhodnému jevu A z pole náhodných jevů přiřadí nezáporné číslo, jež označujeme P(A)[3]
Závislé a nezávislé jevy
Nastalé jevy jsou nezávislé, pokud nastoupení jednoho neovlivní pravděpodobnost, s ní při témže pokusu očekáváme nastoupení jiného jevu.
Náhodné jevy A a B jsou nezávislé, právě když platí: Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle P(A∩B)=P(A).P(B)}
přičemž A, B ∈ S [3][3]
Matematické znaky
Znak | Popis |
---|---|
P | pravděpodobnost |
A | jev A, jevy se označují velkými písmeny |
P (A) | pravděpodobnost jevu A |
ω | jednotlivé možné výsledky |
Ω | množina všech možných výsledků náhodného pokusu |
A ∩ B | průnik jevů A a B |
⊂ | vlastní podmnožina |
A ⊆ B | každý prvek A je zároveň prvkem B |
∈ | je prvkem množiny |
ω ∈ A | výsledek příznivý jevu A |
∉ | není prvkem množiny |
Ø | prázdná množina, jev nemožný |
S | pravděpodobnostní prostor |
- ↑ ="KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1988, 100-101 s. Učebnice pro vysoké školy (Státní pedagogické nakladatelství)">
- ↑ ="CALDA, Emil a Václav DUPAČ. Matematika pro gymnázia: kombinatorika, pravděpodobnost, statistika. 4. upr. vyd. Praha: Prometheus, 1999, s. 80-127. Učebnice pro střední školy. ISBN 80-7196-147-7.">
- ↑ 3,0 3,1 3,2 ="KÖNIGOVÁ, Marie. Matematické a statistické metody v informatice: celostátní vysokoškolská učebnice pro stud. obor věd. inf. a knihovnictví. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství"> Chybná citace: Neplatná značka
<ref>
; název „“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka<ref>
; název „“ použit vícekrát s různým obsahem - ↑ ="BUDÍKOVÁ, Marie, Maria KRÁLOVÁ a Bohumil MAROŠ. Průvodce základními statistickými metodami. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, s. 54-54. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3243-5.">