Psychofarmaka

Antidepresiva

• k léčbě depresí, ale taky u chronicky úzkostných pacientů, u anorexie a bulimie, u pacientů s chronickými bolestivými stavy (algický syndrom nejasné bolesti), u dětí s poruchami chování, u poruch spánku (zklidnění cirkadianních stavů), na odstranění nepříjemných abstinenčních příznaků → široké spektrum použití
• rozdělení na několik kategorií (většinou podle neurotransmiteru, na který působí)
• jsou kombinovatelná s jinými preparáty, může se u nich řídit auto (alkohol by se pít neměl, aby se ušetřily játra)
• moderní antidepresiva se užívají jednou až dvakrát denně, účinkují jen tam, kde je potřeba ovlivnit neurotransmiter
• tyto léky nevstupují do metabolismu → nevzniká na ně návyk, působí pouze na příslušných synapsích
• kontraindikace: nejsou, spíš je problém s některými je kombinovat (především se skupinou IMAO), antidepresiva, která fungují přes serotonin se nesmí kombinovat s třezalkou (nastal by serotoninový syndrom – zrychlený tep a dýchání, třes, nauzea, neklid, motání hlavy, tenze, bušení srdce, je upocený, červený)
• vedlejší účinky: většinou jsou dobře snášeny, nejčastěji však problémy gastrointestinální (bolesti břicha, nauzea, tlaky v břichu, průjem, zácpa) a sexuálních funkcí, může dojít k poruchám spánku
• užívání minimálně 3, optimálně 6 měsíců
• serotonin ovlivňuje nálady, noradrenalin působí na emoční složku (úzkosti, tenze, napětí), dopamin ovlivňuje psychomotorickou aktivitu (rychlost fungování, fyzický výkon, vůli)

Antipsychotika

• léky, které jsou indikovány na psychózy, ale zklidňují i halucinace, bludy, vnímání, myšlení
• jejich účinky jsou:

1. halucinolitické účinky – odstranění halucinací
2. delirolitické účinky - ovlivňují kvalitu bludů
3. pacifikující účinek - zklidňují hyperaktivitu, agresivitu, agitaci
4. antimanické účinky – zklidňují stavy excitace v rámci emotivity
5. antidepresivně-anxiolytické účinky – jen některé, ovlivňují náladu a potlačují úzkost
6. desinhibiční účinek – jen některé, oživují psychomotoriku ve smyslu prolomení stuporu

• nejvíce účinkují na oblast D2 dopaminu (substancia nigra a striatum, některé i na oblast serotoninu
• na zklidnění mánie, agresivity, při psychomotorickém neklidu (který je po aplikaci psychoaktivních látek)
• staré generace antipsychotik měly vedlejší příznak - farmakologický parkinzonoid – dopamin ovlivňoval, ale jinde než bylo potřeba, působil na jiná centra → stav připomínající extrapyramidový syndrom: třes (jakoby počítal peníze), ztuhlost, flexní držení těla, pomalé krůčky, zvýšená salivace
• užívání 1-2 denně
• tablety, rozpustné tablety nebo depotní injekce (olejová forma té látky a ono se to pomalu postupně uvolňuje a jen sem tam si přijde pro další injekci)
• díky působení na serotonin, dobře zabírají i když ten psychotický pacient trpí poruchami nálad
• kontraindikace: jsou dobře snášeny
• maligní neuroleptický syndrom (MNR): stav, který nastává u pacientů nepochopitelně, nejasně, neví se proč, podkladem je blokáda dopaminových receptorů, třes, svalové spazmy (jak svaly pracují, jejich přetíženost je taková, že se rozpadají), narušení termoregulačního centra (hypothalamus) → hypertermie (40-41 stupňů), vysoká hypertenze → až ohrožení života, už při prvních náznacích se antipsychotika vysazují a dávají se speciální léky proti tomuto, pokud se nepodají včas, pacient umírá
• fungují rychle, okamžitě (narozdíl od antidepresiv), během dní
• užívají se dlouhodobě: pokud má člověk jednu ataku psychózy, léky se užívají 3-5 let, dvou atak minimálně 5 let, u třetí ataky doživotně
• nevzniká návyk