Johannes Gutenberg

Tento článek je pahýl. Neobsahuje dostatečné množství informací o daném tématu či jej neprobírá do dostačující hloubky. Bude-li to možné, rozšiřte tento článek o další relevantní informace.

Johannes Gutenberg

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg (1397/1400-1468) byl německý tiskař a nakladatel, tvůrce nové technologie tisku z výšky zvané knihtisk. Vynález knihtisku je považován za jednu z nejvýznamnějších událostí moderní historie. Svůj vynález uskutečnil Gutenberg bez znalostí tiskových technologií Dálného východu, bezprostředně jej ovlivnily otisky dřevořezů na obrázcích náboženského obsahu a na hracích kartách. Výjimečnost jeho vynálezu spočívá ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces. Nejvýznamnějším Gutengergovým dílem je latinská dvousvazková 42řádková Bible.

Život

Dětství a mládí

Johannes Gutenberg se narodil pravděpodobně v Mohuči, jako mladší syn v patricijské rodině Gensfleischů. Pověst o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg), která vznikla v 16. století v českých zemích a někteří autoři z ní čerpali ještě v 19. století, nemá reálný základ. Jméno bylo převzato z názvu rodového sídla "Hofe zum Gutenberg" a prameny dokazují jeho první použití okolo roku 1427. Gutenbergův otec, Friele Gensfleisch,byl z patricijského rodu z Mohuče. Jeho matka, Else Wirich, pocházela z rodiny obchodníků. Není přesně známo, jak Gutenberg strávil své dětství a mládí, ani jakého typu vzdělání se mu dostalo. V letech 1419-20 snad pobýval na univerzitě v Erfurtu. Roku 1428 během ostrých střetů mezi cechy a patriciátem opustil Mohuč. Podle dostupných pramenů pobýval v letech 1434-1444 ve Štrasburku a do Mohuče se vrátil zpět v roce 1448. V mládí se Gutenberg věnoval broušení drahokamů i zrcadel a byl také zlatníkem. Právě profese zlatníka, při které se často pracovalo s puncovními razidly ho v polovině 30. let přivedla k pokusům s odléváním kovových písmen.

Vynález knihtisku

Pro vynález knihtisku je důležité logické propojení tradičně známých postupů rozmnožování textu a obrazu. Jedná se zejména o:

• pohyblivé litery
• konstrukce licího strojku
• vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu)
• vhodné tiskové barvy
• konstrukce tiskařského lisu

Podmínkou pro vznik tištěné knihy byl také dostatek papíru. Jeho předchůdce - pergamen - byl totiž vzácný a nákladný.

První z Gutenbergových tisků neobsahují impressum, proto nelze s jistotou říci, který z jeho pokusů byla první tištěná kniha. Svou dílnu ztratil kvůli dluhům a sporu s Johannem Fustem. Ten vedl později se svým zetěm, bývalým Gutenbergovým žákem, tiskařkou dílnu sám. Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible. Na každé straně bylo 42 řádků. Dokončená byla nejspíše v roce 1456. K prvním pokusům údajně patří "Zlomek knih Sibyliných" a za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list a kalendář na rok 1455. Johann Gutenberg zemřel v roce 1468 v Mohuči.

Odkazy

Použitá literatura

• BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
• Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.

Související články

Vývoj knihtisku
Kovové litery v počátcích knihtisku

Klíčová slova

Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři