Architektura knihoven

Stránka ve výstavbě

Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit.

Architektura knihoven se v obecném slova smyslu zabývá navrhováním, stavbou a rekonstrukcí budov knihoven v souladu s funkcemi knihoven (knihovnickými procesy), ochranou fondu knihovny a potřebami uživatelů knihovny. Principy architektury knihoven se uplatňují při budování knihoven nových či při rekonstrukci stávajících knihoven, jejichž prostory již nevyhovují moderním požadavkům.

Knihovny byly (či stále jsou) umisťovány v historických budovách z důvodu náležitosti fondu k instituci v dané budově sídlící. Historické prostory však často nejsou uzpůsobeny funkci knihovny, nesplňují bezpečnostní nařízení a opatření ohledně přístupnosti, nevyhovující může být také kapacita zatížení budovy.

V současnosti může být jako odborný návod při plánování a budování knihoven využita Technická normalizační informace ISO/TR 11219 (Informace a dokumentace – kvalitativní podmínky a základní statistika pro budovy knihoven – Plocha, funkčnost a design). Tato norma obsahuje potřebné údaje pro plánování budov a výběr technického vybavení pro jednotlivé funkční prostory.

Plánování

Podnětů pro změny v knihovnách může být několik, od pozitivních, např. zvýšení počtu uživatelů, rozšíření knihovního fondu, zavádění nových služeb, až po podněty negativní, např. poškození konstrukce budovy, kontaminace staré budovy, atd. Při plánování rekonstrukce či stavby knihovny je třeba mít na paměti poslání knihovny a také brát v potaz služby, které chce knihovna poskytovat, tyto aspekty ovlivňují velikost i strukturu budovy.

Pro architektonickou specifikaci je nutné získat informace, které usnadní práci architektům a designerům. K těmto informacím patří hodnocení stávajících prostor ze strany uživatelů, zhodnocení aktivit uživatelů v knihovně a časové rozložení těchto aktivit během dne/týdne/roku, definování služeb, které knihovna plánuje nabízet, definice nové otevírací doby, definování populace, které bude knihovna sloužit, analyzování budoucích druhů fondů a predikce rozvoje fondů (spolu s možností vyřazování dokumentů z fondů), hodnocení rozvoje elektronického dodávání informací.

Poloha knihovny

V ideálním případě by se při výběru parcely pro budovu knihovny mělo vzít v úvahu několik hledisek. V první řadě je třeba přihlédnout k umístění knihovny z hlediska dostupnosti pro uživatele (např. v centru města, v blízkosti veřejné dopravy, atp.), dále svou roli hraje také blízkost případných spolupracujících institucí. V souvislosti s životním prostředím by měla být pozornost věnována hlučnosti okolí, znečištění ovzduší, možné kontaminaci místa, úhlu dopadu slunečního záření, atd. Zároveň by měla být provedena analýza přírodních a člověkem způsobených rizik v okolí knihovny (např. hrozba zemětřesení, povodní, teroristických útoků, atp.).

Prostorové požadavky

Prostorové požadavky v knihovnách jsou ovlivňovány následujícími faktory:

• typ a velikost fondů
• typ uložení fondu - dokumenty ve volném výběru či uzavřených skladech, způsob stavění dokumentů
• výpůjční politika knihovny - absenční či prezenční výpůjčky
• typ nabízených služeb - uživatelská místa, výpůjční a dodávací služby, referenční a informační služby, školení uživatelů, výuková centra, kulturní akce, interaktivní služby, atp.
• typy a možnosti pokrytí samoobslužnými službami
• aktivity uživatelů v knihovně - individuální či skupinová práce, výzkum, vyhledávání, setkávání, atp.
• speciální služby - dětské oddělení, pracovní místa pro osoby se zrakovým postižením, atp.
• umístění pracovních míst zaměstnanců knihovny - uspořádání pracovních toků v knihovně

Přístupnost

Při budování knihovny je nutné věnovat pozornost také otázce přístupnosti budovy. Především je třeba dbát na dodržování současných zásad bezbariérovosti. Tato opatření nemusí sloužit pouze osobám se specifickými potřebami, mohou je využít také běžní uživatelé (rodiče s kočárkem, malé děti, atd.). Pro osoby s tělesným postižením je především nutné zajistit bezbariérový přístup do budovy i pohyb v budově (výtah, plošina, bezbariérové toalety, dostatečně široké dveřní prostory,…) a vhodné parkovací místo. Osoby se zrakovým postižením potřebují k pohybu po knihovně přirozené či umělé vodicí linie, k orientaci jim může posloužit akustická signalizace (např. u vchodu do budovy, ve výtahu). V interiéru je nutné odstranit jakékoliv překážky, především nad úrovní dosahu bílé hole. Velmi důležitým prvkem (sloužícím nejen osobám se specifickými potřebami) je orientační systém stavby. Při plánování budovy jsou doporučeny konzultace s asociacemi a organizacemi, které sdružují osoby s postižením či s odborníky na bezbariérové stavby.