Mozkový kmen
Verze z 11. 2. 2014, 15:41, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
- strukturálně (anatomicky) má 3 částí:
- prodloužená mícha - medula oblongata
- Varolův most - pons Varoli
- střední mozek - mezencefalon
- pokud je rozdělení podle funkčního hlediska, přiřazuje se k nim ještě mezimozek a mozeček
Obsah
Prodloužená mícha
- především z ni vystupují hlavové nervy
- odděluje se v místě decusatio pyramidum
- obsahuje jádra (počátky) 4 hlavových nervů: 9., 10., 12., 11.(jen částečně)
- procházejí zde taky zadní provazce (přenos hluboké citlivosti)
funkce:
- část centrálního systému se uplatňuje při regulaci dýchání, krevního oběhu, trávení (reflexy zvracení a polykání)
- centra obranných reflexů (kýchání, kašlaní)
- podílí se na mimice obličeje, fonaci a společně s mozečkem na rovnováze
- obsahuje dvě dýchací centra, která se podílí na regulaci dýchání:
- apneuistické – odpovídá za nádech
- pneumotaxické – odpovídá za výdech
- centra pro regulaci krevního oběhu, které vycházejí z vegetativních nervů a chemické potřeby:
- vazokonstrikční
- vazodilatační
- centra podílející se na srdeční aktivitě:
- kardioexcitační
- kardioinhibiční
reflex zvracení
- aktivuje se vzruchy z receptorů trávicí trubice, které reagují na chemorecepční zóny (např.: změna pH)
- toto zvracení, které vychází z oblongaty, se nazývá centrální zvracení a protože vychází z chemické změny, dá se ovlivnit centrálními emetiky (léky)
- periferní zvracení vychází z mechanického podráždění
- reflex kašle - zprostředkováván 10. hlavovým nervem, jehož vlákna inervují i mezižeberní svaly při podráždění jsou vzruchy přeneseny i na sval
- reflex kýchání - obdobný jako reflex kašle, ale ještě je inervován i trigeminem → podráždění i svalů hltanu a hrtanu
Varolův most
- je hned za oblongatou
- má zde jádro 6., 7., 8. hlavový nerv a prochází tudy 5. hlavový nerv
- v zadní části prochází pontocerebrální dráha, která vede do mozečku
- reflex rohovkový – při mechanickém podráždění řas, víčka, spojivek či rohovky, zajišťuje ho 5. a 7. hlavový nerv → při jednostranném podráždění (na jednom oku) dojde k oboustrannému mrknutí, nepodmíněný reflex, ale jde z něj udělat podmíněný
- reflex okulokardiální – způsoben trigeminem (5. hlavový nerv), projevuje se zpomalením tepu při tlačení do očních bulbů, vlákna vagus, radiálu a trigeminu se taky podílí na artikulaci a fonaci → podíl na řečové funkci
- AP a PN – dýchací centra
- když dojde k porušení, při kterém se oddělí dýchací centra i vagové inervace → udusíme se, zastaví se dýchání
- AP centrum je ovlivňováno hladinou kyslíku a CO2 v krvi → podráždí to receptory, ty podráždí AP centrum a nastane vdech
- AP centrum je částečně tlumeno vagovou inervací (je mu nadřazena, ale ne moc – projev při úzkosti panice nastane hyperventilace) a především je tu nadřazeno PN centrum → po vdechu se AP přestane dráždit a spustí se PN → dojde ke spontánnímu výdechu
- porušení mezi oblongatou a vagovou inervací - nastane rychlé nepravidelné dýchání = gasping
- poškození nad dýchacími centry – Prohloubené dýchání
Bulbární syndrom
- jednostranná obrna příslušných mozkových nervů a kontralatelární poškození (obrna) končetin
- projevem je také dysfagie – člověk není schopen ovládat svaly hltanu a hrtanu → tekutiny, které pije mu vytékají nosem a hrozí aspirace (vdechnutí) jídla
- dále setřelost řeči = atrofie (nepohyblivost) jazyka, pokleslý patrový oblouk, vymizí dávivý reflex → vše se to ale děje jen na té porušené straně
- nejčastěji v důsledku nádoru
Pseudobulbární syndrom
- vzniká oboustrannými lézemi mozkových drah
- projevem je spazmus – na periférii je spastická paréza (i v mimických svalech – svaly v obličeji zůstanou stále napjaté)
- spastický pláč nebo smích – jakoby křeč v obličeji
- dávivý reflex se zvýrazní
= Střední mozek
- prochází zde dráhy z páteřní míchy do mozečku a vyšších center
- dělí se na:
- tectum
- tegmentum (pod tectem)
- nukleus ruber a substancia nigra (jsou zde přiřazeny anatomicky, ale funkčně patří do bazálních ganglií)
reflexy sídlící v oblasti tecta
- nepodmíněné zrakové reflexy - pohyby očí a těla při dráždění na sítnici (otáčíme se za obrazem,…), integruje audiovizuální a vestibulovizuální inervaci
- sluchové nepodmíněné reflexy - pohyb hlavy a těla při dráždění sluchového čidla
- centrum strážného(pohotovostního) reflexu - vybavuje se podněty působícími na zrak i sluch, aktivuje organismus
reflexy sídlící v oblasti tegmenta
- zornicový reflex
- vzpřimovací reflex - uplatňuje se při udržování vzpřímené polohy (třeba i při vrávorání)
- substanci nigra má vliv na sekreci dopaminu → při poruše – projevy extrapyramidových motorických známek - extrapyramidový třes = stálý rytmický třes, třese se i v klidu, ale k výraznému zhoršení vždy dojde hlavně na začátku
- pohybu