Sociální styk

Mezi společenským prostředím a jednotlivcem se jako mezi dvěma póly uskutečňuje sociální styk, jež má tři základní složky:

sociální percepce (vnímání a poznávání světa kolem nás, zahrnuje vytváření obrazu o okolí, partnerovi i o mně samotném). V pedagogické interakci, tedy interakci probíhající v pedagogickém prostředí, rozumíme pod pojmem sociální percepce například způsob, jak učitel vnímá žáka a žák učitele, jak vnímá jeden učitel rodiče a navzájem, jak vidí ředitel učitele, dále jak učitel vnímá celou třídu jako určitou sociální skupinu, jak žáci určité školy vnímají učitelský sbor, rodiče učitele atd.;

sociální interakce (něco se mezi účastníky interakce děje, vznikají určité vztahy, které tvoří další rovinu styků, tj. setkání). Jde tedy o souhrn působení, styku mezi jedincem a jeho sociálním prostředím. Nejsilnější místo v sociální interakci zaujímá styk interpersonální. Tento styk může být s převažujícím jednostranným působením subjektů, ale častěji jde o působení oboustranné, kdy oba subjekty jsou aktivní, navzájem se ovlivňují, může docházet ke kooperaci, soupeření, vzájemné pomoci, soutěžení i hře;