Strach
Verze z 16. 5. 2014, 09:34, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky)
- strach je emoce, jež vzniká jako reakce na hrozící nebezpečí či ohrožení
- jeho úkolem je připravit jedince na útěk, únik nebo obranu
- od strachu musíme odlišit:
- obavu - méně intenzivní, snadno se dá překonat
- úzkost - nemá jasné zacílení, trvá déle
- centrum strachu je v amygdale
- amygdala je jednou z nejstarších částí v mozku
- vypouští hormony do celého mozku a to vyvolává strach, úzkost nebo vztek
- podnět dává amygdale 'thalamus
- ovlivňuje:
- prefrontální kůru - pracovní paměť a pozornost
- senzomotorickou kůru - vnímání, krátkodobou paměť
- hippokampus - explicitní paměť, dlouhodobou paměť
- je propojena s centry vzruchu v mozkovém kmeni a s bazálními ganglii - ta ovlivňují uvolňování acetylcholinu, ten způsobuje nespecifický vzrůst vzruchu
motorické reakce:
- ztuhnutí svalů a pozorovatelné na výrazu obličeje
- chvění
- únik/útěk
autonomní reakce
- zvýšená frekvence tepu
- zvýšení krevního tlaku
- pocení
- do krve se uvolňuje adrenalin, kortizol a peptidy
Výzkumy zaměřené na strach
Damasio
- pojmenoval somatický marker = tělesný ukazatel prožívaného strachu
- zjistil, že složky paměti s afetivním obsahem zřejmě zpracovává orbitofrontální kůra
- orbitofrontální kůra se podílí na našem intuitivním rozhodování
- intuitivní rozhodování častěji probíhá v bezpečném prostředí
Ekman
- nechal respondenty pracovat s obličejovými svaly, které jsou aktivní v reakci na strach nebo pozitivní emoce
- osoby později měli ohodnotit svou náladu
- ti, kteří pracovali s obličejovými svaly vysílajícími signál strachu hodnotili svou náladu více negativně v porovnání s ostatními respondenty
Valis
- respondenty vystavil strachu a poté je nechal hodnotit jejich prožívaný pocit strachu
- poslechli si svůj normální tep a poté je nechal poslechnout si tep v reakci na ohrožení, ale ten zpomalil
- osoby, které slyšeli svůj pomalejší tep hodnotili svůj prožívaný strach nižší