Elektroencefalogram (EEG) je jednou z diagnostických metod zaznamenávající elektrickou aktivitu mozku Tento záznam se zapisuje na tvz. elektroencefalograf.

  • Pro elektricky vodivé připojení snímacích elektrod se zpravidla používá pasta s lepovými vlastnostmi, která udržuje elektrodu ve správné poloze.
  • Elektrody se umisťují podle mezinárodní konvence, která definuje 21 základních pozic na hlavě- běžně se užívají pozice F0, kde F je označení pro frontální lalok a 0 pro umístění ve střední čáře
rozmístění elektrod na povrchu hlavy
  • Někdy se užívají také zanořené elektrody, v podobně stříbrného drátku zavedeného pomocí injekční jehly
  • EEG křivka ukazuje rozdíl potenciálu mezi elektricky aktivními body
  • Jestliže je EEG snímán z párů tvořených sousedícími elektrodami, označuje se takové zapojení jako bipolární. Kromě bipolárního zapojení se používá také unipolární, ukazující rozdíl potenciálů mezi jednotlivými elektrodami a společnou elektrodou[1]

Popis EEG křivky

  • Frekvence EEG aktivity se vyjadřuje buď přímo počtem vln za vteřinu (Hz) a nebo se popisuje jako pásmo delta (0,5-3Hz) theta (4-7 Hz), alfa (8-12Hz) a beta (13-30 Hz) Můžeme se někdy setkat s názvem gama pro frekvence nad 30Hz
vlny alfa
vlny beta
vlny théta
vlny delta
  • Amplituda je rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem (peak-to-peak) u typicky vyskytujících vln
  • Při popisu se udává amplituda buď ve fyzikální jednotce (mikrovolt) a nebo se označuje jako „nízká“ „střední“ a „vysoká“
  • V popisu se zpravidla odlišuje aktivita pozadí, tedy převládající typ aktivity od epizodické aktivity, která trvá kratší dobu a liší se například tvarem.
  • Specifický typ epizodické aktivity je epileptiformní potenciál, který má ostrý tvar a je označován jako „hroty“ (kratší než 80 milisekund) nebo „ ostré vlny“ (nad 80 milisekund)
  • Pro popis topografického rozložení aktivity se užívá pojmu fokální (jeden či dva svody) a difúzní (většina svodů)
  • Metody přístrojové analýzy EEG byly v různých období velice populární. Nejznámější je tvz. brain mapping, kdy frekvenční složení křivky je změřeno pomocí frekvenční analýzy a topografickým rozložením těchto změn na hlavě je zobrazeno graficky
  • Jedna z novějších metod je je non-lineární analýza EEG založena na matematické teorii chaosu
  • Elektroencefalogram signály zesiluje a odfiltrová šum. Získané výsledky zaznamenává do grafu.(encefalograf) Aktivita mozku se liší frekvencí a amplitudou vln.
tabulka aktivit EEG

Zdroje

  1. Čáp, J. Psychiatrie. 1. vyd. Editor Cyril Höschl, Jan Libiger, Jaromír Švestka. Praha: TIGIS, 2002, 895 s. ISBN 80-900-1301-5.

,