Akvizice - koupě
Na této stránce se právě pracuje. Prosím needitujte tuto stránku, dokud na ní zůstává tato šablona. Předejdete tak editačnímu konfliktu. Jestliže uběhla od poslední editace doba alespoň dvou dnů, neváhejte tuto šablonu odstranit. |
Obsah
Akvizice - Nákup
Od 1. října 2016 vstupuje v účinnost zákon č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, týkající se i nákupu knih a informačních zdrojů do knihovních fondů.
Nákup je nejběžnějším způsobem doplňování dokumentů do knihovního fondu.
Podíl výdajů na nákup knihovního fondu se pohybuje kolem 10 % celkových výdajů na zajištění provozu knihovny
Přírůstek dokumentů je podmíněn výší akvizičního rozpočtu. Lze využít peníze získané z grantů. Akviziční nákup vykonává akvizitér. Akvizitér slaďuje požadavky a potřeby uživatelů s finančními možnostmi tak, aby byla zachována strategie budování a profilu knihovny.
Nákup akvizičních zdrojů:
1) Stanovit FINANČNÍ PLÁN
2) ROZVRHNOUT FINANČNÍ PROSTŘEDKY mezi různé typy dokumentů. Je vhodné předem určit, kolik peněz půjde na knihy (a kolik z toho na dětskou literaturu, na beletrii apod.), kolik na časopisy, na elektronické zdroje atd. Naplňování finančního plánu je vhodné během roku sledovat a dle situace upravovat. Nejčastější způsob platby je fakturou nebo v hotovosti.
3) VYBRAT vhodného DODAVATELE
4) VYBRAT vhodné AKVIZIČNÍ ZDROJE
Ad 3) kritéria pro vhodného dodavatele
• dobrá komunikace a spolehlivost • pravidelné informovaní o stavu objednávek • správnost vystavených faktur • delší dobu splatnosti
• možnost platby až po dodání knih
• cena a výše slev
• rychlé vyřizování urgencí a reklamací
• způsob dodání a rychlost dodání
• výše poštovních nákladů
• počet knih, které nebyly dodány
• možnost vystavení proforma faktury (označení neúčetní písemnosti, která časově předchází účetní doklad, pouze informativní charakter, ale obsahuje veškeré náležitosti běžného daňového dokladu)
• informování o novinkách
• jak často aktualizuje dodavatel svou databázi
• služby navíc
Ad 4) Kritéria pro nákup vhodných akvizičních zdrojů
• obsah (téma)
• jazyk (styl)
• písmo
• vazbu
• formát
• vybavenost knihy (ilustrace, rejstříky, přílohy, CD-ROM apod.)
Charakteristika Dodavatelů
• Nakladatel, vydavatel „Instituce, která vydává dokumenty, zajišťuje finanční prostředky a odpovídá za jazykovou, odbornou a výtvarnou úroveň dokumentů. V některých případech nakladatelství dokumenty též distribuují a prodávají. Mezi největší klady nákupu přímo u vydavatele patří úplnost nabídky produkce knih daného nakladatelství.
• Knižní distributor
Knižní distributor (knižní velkoobchod) je mezičlánkem mezi nakladateli a knihkupci, případně zákazníky. Knižní distributoři se specializují na publikace z určitých oborů a geografických oblastí. Některá nakladatelství prodávají svou produkci pouze prostřednictvím svých výhradních distributorů.
• Knihkupec V praxi je nejobvyklejší nakupovat knihy přímo u knihkupců. Pokud se nakupuje přímo v knihkupectví bez předem připravené objednávky, je nutné pamatovat na možnost ověřování titulů, které chce knihovna zařadit do svého fondu. Výhodou je, pokud knihkupectví nabízí přístup k internetu a lze si tituly ověřit na místě. Ještě jednodušší je vybrat v knihkupectví publikace podle předem připraveného seznamu deziderát. Totéž platí pro nákup na knižních veletrzích a podobných prodejních akcích.
• Internetové knihkupectví
Bývá provozováno samostatně nebo jako služba kamenného knihkupectví. Může být zaměřeno všeobecně nebo jen na určitý obor či druh literatury. Předností internetových obchodů je možnost výběru, ověřování na duplicitu a objednávání publikací přímo z počítače na akvizičním pracovišti. Téměř pravidlem je nižší cena nabízených publikací, většina internetových knihkupectví vyžaduje platbu předem (často kartou), což může případnou urgenci ztížit, nehledě na to, že pro mnohé knihovny je platba bez knihy v ruce velmi problematická z účetního hlediska. Řešením je dodej knihy na fakturu.
• Antikvariát
V antikvariátech nakupují knihovny zpravidla dokumenty, které byly ztraceny či poškozeny a nelze je získat v běžné distribuci. Zvláště vhodné jsou pro retrospektivní
Administrativní kroky nákupu:
1) OVĚŘENÍ DUPLICITY – v AKS (automatický knihovnický systém např. Clavius, Aleph apod.) zda není již objednáno nebo dodáváno z grantu
2) OBJEDNÁVKA
3) VERIFIKACE – ověření a potvrzení správnosti dodaných dokumentů po jejich převzetí
4) EVIDENCE PŘÍRŮSTKU
5) LIKVIDACE FAKTUR
6) URGENCE – upomínka dodavateli, že nedodal dokumenty v termínu
7) REKLAMACE – probíhá v případě zjištění jiných nebo vadných výtisků, tyto dokumenty se vrací dodavateli k výměně
Probíhá většinou v AKS (Automatizovaný knihovnický systém např. Aleph, Clavius apod.)
Komplexní nákup a zpracování knihovních fondů mohou být realizovány i na základě smluvních vztahů mezi provozovateli knihoven (obcemi) a příslušnou regionální knihovnou. Knihovní fondy jsou majetkem obcí. Tyto fondy mohou být použity na podpůrné cirkulační služby, ale zůstávají majetkem těchto obcí, není-li ve smlouvě stanoveno jinak .
Standard VKIS doporučuje následující parametry pro financování a obnovu knihovního fondu, stanovení akvizičního rozpočtu:
Indikátor: Výdaj na nákup knihovního fondu a dalších informačních zdrojů, tj. částka v Kč na jednoho obyvatele obce vydaná na nákup knihovního fondu a informačních zdrojů za jeden kalendářní rok.
doporučená hodnota částka v Kč/1 obyvatel je 30-45 Kč
reálný celostátní průměr 2016 je 29 Kč
Indikátor: 10 % roční obnovy knihovního fondu ve volném výběru novými přírůstky.
Knihovna má nejméně 75 % knihovních jednotek ve volném výběru.
Výdaj na nákup knihovního fondu
Knihovna má rozsah knihovního fondu 2 knihovní jednotky (k. j.) na obyvatele:
počet obyvatel: 10 000
rozsah fondu: 20 000 knihovních jednotek
A. Roční procento obnovy: 7 %, tj. přírůstek 1 400 k. j.
Roční náklady na nákup knihovního fondu:
1 400 x 240 Kč ( ) = 336 000 Kč
Roční výdaj na jednoho obyvatele: 34 Kč (336 000Kč/10 000 obyvatel)
B. Roční procento obnovy: 10 %, tj. přírůstek 2000 k. j.
Roční náklady na nákup knihovního fondu:
2 000 x 240 Kč = 480 000 Kč
Roční výdaj na jednoho obyvatele: 48 Kč (480 000Kč/10 000 obyvatel)
Stupeň aktivace knihovního fondu
Hodnota aktivace knihovního fondu se uvádí v procentech. Poskytuje informaci o tom, jak vysoká je aktivní část knihovního fondu, tedy kolik procent knihovních jednotek během jednoho roku bylo alespoň jednou půjčeno, a zda existuje vztah mezi nabídkou a poptávkou.
Vzorec výpočtu indikátoru
stupeň aktivace = knihovní jednotky, které byly během roku alespoň jednou půjčeny / celkový objem knihovního fondu x 100
Hodnocení
90 % optimální hodnota
méně než 90 % nabídka v některých částech knihovního fondu neodpovídá požadavkům uživatelů knihovní jednotky, které byly málo nebo nebyly vůbec půjčeny, by měly být vyřazeny
více než 90 % nabídka odpovídá požadavkům doporučuje se zvýšit objem přírůstku a celkový objem knihovního fondu – prostor pro nákup/akvizitora
Příklad výpočtu aktivace knihovního fondu
stav fondu k 31. 12.: 3 875 knihovních jednotek
počet vypůjčených jednotek: 2 916
hodnota aktivace: 2 916/3 875 x 100 = 75,25 %
Právní předpisy a doporučení
Standardy vychází zejména z těchto mezinárodních i národních legislativních dokumentů a doporučení:
• Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), v platném znění,
• Vyhláška č. 88/2002 Sb., k provedení zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon),
• Listina základních práv a svobod (publikována pod č. 2/1993 Sb.),
• Manifest IFLA/UNESCO o veřejných knihovnách,
• Služby veřejných knihoven – Směrnice IFLA/UNESCO,[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]