Psychické stavy

Jako psychické stavy označujeme takové psychické jevy, které odrážejí okamžité nastavení psychiky ve vztahu k situaci. Nejde pouze o citové vyladění – týkají se všech psychických obsahů a procesů, které přímo vytvářejí nebo ovlivňují. Jde o konstelaci převažujících psychických procesů a činitelů, které jedince v dané chvíli charakterizují ve vztahu k jeho psychickým vlastnostem.

Psychický stav lze vymezit vůči jiným psychickým jevům – procesům a vlastnostem:

• Psychický proces je aktuálně probíhající změnou, jehož je psychický stav vnitřní podmínkou. Př. proces aktivního učení se textu je podmíněn aktuálním psychickým stavem (nudou, zaujetím aj.).
• Psychická vlastnost je trvale přítomný, stálý rys psychiky. Psychické vlastnosti do značné míry ovlivňují frekvenci a podobu zažívaných psychických stavů. Př. úzkostnost jako psychická vlastnost predikuje častější výskyt úzkostných stavů.

Dělení psychických stavů

Psychické stavy můžeme rozdělit dle:

• Obsahu duševní činnosti:
  • Poznávací (údiv, nuda, …).
  • Volní (nerozhodnost, vypětí, …).
  • Citové (smutek, radost, …).

• Druhu situací, které jsou s nimi spojeny: hypnóza (změněný stav vědomí), halucinatorní stav ad.

S přihlédnutím k jednotlivým složkám psychicky můžeme uvažovat také o stavech:

• Vědomí – normální bdění, spánek, změněné stavy vědomí, patické stavy vědomí při organických či duševních poruchách apod.
• Pozornosti – záměrná / bezděčná, selektivní, rozdělená ad.
• Emocí – nálady, afekty, vášně.
• Aktivace – stavy organismu, nízká až vysoká aktivace.

Stavy vědomí

Vědomí má bezprostřední vztah k orientované pozornosti: zahrnuje jak pocit, že si něco uvědomujeme, tak obsah toho, co si uvědomujeme (část tohoto obsahu může být pod prahem pozornosti). Vědomí a pozornost jsou množiny, které se překrývají.

Odkazy

Literatura

Balcar, K. (1991). Úvod do studia psychologie osobnosti. Chrudim: Mach.

Hartl, P., & Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.