Pozornost

Jedná se o mentální proces, jehož funkcí je vpouštět do vědomí omezený počet informací, a tak ho chránit před zahlcením příliš velkým množstvím podnětů.

  • základní vlastnost je tedy selektivita – výběrovost (záleží na povaze stimulace, minulé zkušenosti a motivace)
  • je to výběrové zaměření a soustředění vědomí na určité objekty a aktivity
  • selektivní vnímání
  • rozsah pozornosti: 6 – 7 prvků
  • funkce pozornosti – adaptivní (regulativní), umožňuje rychlou orientaci v nějaké situaci

2 fáze pozornosti:

  1. zaměření (upoutání) pozornosti (selektivní pozornost)
  2. vlastní soustředění vědomí na určitý psychický obsah či mentální aktivitu

Pozornost ovlivňuje retikulární formace = RAS - retikulární aktivační systém – má tlumivý a povzbudivý vliv na mozkové funkce

Typy pozornosti

Bezděčná pozornost

  • jejím základem je podle ruských psychologů orientační pátrací reflex (viz reflexy).
  • podněty, které upoutávají bezděčnou pozornost:
    • nové podněty
    • podněty asociované s nebezpečím
    • intenzivní, pohybující se a měnící se podněty
    • změny dobře známých podnětů (zvláště náhlé či výrazné změny, pozvolná změna nepoutá pozornost)
    • nezvyklé podněty
    • podněty kontrastující s okolím
    • podněty s osobním nebo sociálním významem (např. když na párty zaslechnete vlastní jméno)
  • zaměření pozornosti je tedy výrazně ovlivňováno emocemi a motivy

Záměrná (úmyslná, volní) pozornost

  • na její udržení je potřeba vyvinout volní úsilí (závislé na vůli)
  • 2 mentální aktivity, na nichž se podílí záměrná pozornost, jsou ostražitost a pátrání
    • ostražitost = snaha jedince po delší dobu soustředění sledovat (celé) percepční pole, zcitlivění na určité podněty
    • pátrání = aktivní činnost

Vlastnosti pozornosti

  • selektivita (výběrovost) - schopnost zaměřit pozornost na významné vnější a vnitřní podněty, důležitá je i schopnost ignorovat bezvýznamné stimuly
  • koncentrace (soustředěnost) - vyčlenění omezeného počtu psychických obsahů, kterými se vědomě zabýváme
  • distribuce (rozdělování) - pozornosti mezi několik podnětů či činností (ale je to možné jen v omezené míře)
  • kapacita (rozsah) pozornosti - množství objektů, které člověk dokáže postřehnout současně nebo ve velmi krátkém časovém úseku (přibližně 4-5objektů), G. Miller 7±2podněty
  • stabilita (stálost) - bodová fixace má jen velmi krátké trvání (do 5 sekund)
    • fluktuace a oscilace (těkání) pozornosti – pokud je pozornost narušena jiným podnětem

Selektivní pozornost

Zaměření pozornosti pouze na jednu úzkou oblast percepčního pole.

  • fenomén koktejlového večírku (cocktail party phenomenom) - nudného společníka přestaneme poslouchat a zaposloucháme se do hovoru u vedlejšího stolu, naši pozornost upoutá, pokud slyšíme své vlastní jméno a slova s jasným sexuálním významem

Teorie selektivní pozornosti

  • časná selekce (můžeme ignorovat informaci dříve, než víme, co znamená X pozdní selekce (můžeme informaci ignorovat až poté, co její význam rozpoznáme)
  • teorie filtru - D. Broadbent - podle něj filtr působí již v receptoru, omezenost kapacity senzorického kanálu (= časná selekce)
  • nová verze teorie filtru - A. Treismanová - selekce není úplná, tok informací je pouze zeslaben
  • teorie jednoho zdroje pozornosti - D. Kahneman - systém zpracování informací má limitovanou schopnost zvládnout přísun vstupních podnětů (zvládáme to lépe, pokud máme některou z činností zautomatizovanou), lidé mají k dispozici určité stálé množství pozornosti, které člověk rozděluje, pozornost = zásobník pohonných hmot

Stroopovy úlohy (slovo má jinou barvu než název, který vyjadřuje) – záměrné zpracování pomalé, bezděčné rychlé (proto zautomatizované činnosti jsou rychlejší, ovšem rigidnější)

Poruchy pozornosti

(viz Poruchy pozornosti)

Zdroje

Literatura