Fantazie
Verze z 18. 10. 2013, 11:08, kterou vytvořil Kristina.Sarisova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Fantazie == * děj, jehož výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo novéh…)
Obsah
Fantazie
- děj, jehož výsledkem jsou představy, jež nejsou pouhou reprodukcí dříve vnímané skutečnosti, ale je v nich něco pozměněného nebo nového. Fantazie čerpá ze zásobárny pamětních představ, které jsou však různě kombinovány, přetvořeny, doplněny, zasazeny do jiného rámce či nových souvislostí (Plháková).
- slovem fantazie psychologové označují jednak schopnost vytvářet fantazijní představy, jednak produkty této funkce, jakými jsou denní sny, mýty či pohádky.
- impulsy k vytváření fantazijních představ pramení převážně z vnitřních zdrojů. Za určitých okolností může být zaměření a obsah lidských fantazií ovlivněn vědomou intencí. Často však vznikají spontánně, přičemž jsou determinovány vzpomínkami, minulými či současnými emocionální stavy a také nadějemi a očekáváními do budoucnosti. Hranice mezi představivostí a fantazií je ovšem velmi
tenká, oba psychické procesy i jejich produkty se ustavičně prolínají a vzájemně ovlivňují.
- fantazie je úniková reakce - v ní odreagováváme své napětí, prožíváme to, čeho ve skutečnosti nedosahujeme, uplatnění v tvořivé činnosti (pohádky, mýty, literární tvorba, umělecká obecně), vědecká činnost -> nové objevy
Primární funkce fantazie
- Josef Viewegh (1986) - primární funkce fantazie spočívá ve schopnosti jedince „emancipovat se" od objektivní reality tím, že vytváří zvláštní prožitkové fantazijní struktury
- Wick - primárním účelem fantazií je nabídnout alternativu k realitě, v tomto smyslu fantazijní představy přispívají k udržení duševní rovnováhy a fungují jako jakýsi svépomocný léčivý prostředek, umožňují člověku najít útočiště a útěchu v tíživé životní realitě
Sekundární funkce fantazie
- uplatnění v jakékoliv lidské činnosti, zejména tvůrčí. Tato funkce se projevuje vytvářením alternativního modelu vnějšího světa, což „vyjadřuje možnost i potřebu tuto realitu lidským způsobem přesáhnout, přetvořit ji v intencích vlastních lidských záměrů a cílů" (Viewegh)
Principy fantazijní tvorby
- kombinace – spojování částí do nového celku
- schematizace – redukce na základní podobu, zvýraznění typického znaku (př. karikatura)
- analogie – určité znaky analogicky odvoditelné např. 3 ptáci = 3 děti
- zvětšování, zmenšování – např. obři, trpaslíci
- animizace
- personifikace – přenášení lidských vlastností na neživé
- fyziognomizace – přisuzování lidské tváře
- magismus – magické myšlení, síly
Fantazijní představy
přetváření zkušenosti do něčeho nového a užitečného
- činnost rekonstrukční fantazie – vytváření představy na základě popisu
- činnost konstrukční (tvořivé) f. - tvorba úplně nového, neexistujícího
- denní snění - únik z reality, pomoc při zvládání těžkých situací, přání
- sny ve spánku - projev bezděčné fantazie