Přehled kognitivních zkreslení

Verze z 1. 11. 2014, 15:53, kterou vytvořila Nikola.Frollova (diskuse | příspěvky) (→‎Rozhodovací biasy)

Kognitivní biasy (kognitivní zkreslení) jsou určité tendence myšlení, díky nimž může docházet k chybným úsudkům. Jsou většinou podstatou předsudků a stereotypního myšlení.Většina argumentačních klamů mohou být biasy, pokud jsou však užity vědomě, nejde o bias, ale o podvod.

U kognitivního biasu je totiž podstatné, že si jej člověk neuvědomuje a že nejde o okamžitou chybu ale výsledek chybného myšlenkového procesu, při němž výzkumník z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá nebo naopak odmítá nějaký výsledek a své pozorování proto interpretuje zaujatě.[1]

Sociální biasy

Většina biasů spadá pod označení Základní atribuční chyba

Název Popis
Dunning-Krugerův efekt Nekompetentní jedinci si neuvědomují svou neschopnost, protože jim chybí dovednost rozlišovat k čemu jsou skutečně kompetentní. Naproti tomu kompetentní jedinec může mít menší sebevědomí, protože se může mylně domnívat, že ostatní mají odpovídající znalosti.[2]
Forerův efekt jednotlivci určují vysokou přesnost hodnocení na popisy jejich osobnosti, které jsou údajně přizpůsobeny speciálně pro ně, ale ve skutečnosti jsou vágní a dostatečně obecné,vztahující se na širokou škálu lidí. Příklad- Horoskopy[3]
Haló efekt chyba prvního dojmu ze sociální percepce. Ovlivnění posuzovatele prvním dojmem, kterým určitý člověk zapůsobil (ať již kladně nebo záporně)
Egocentrický bias tendence vnímat a hodnotit sebe, své osobní vlastnosti, chování a jednání v příznivém světle, posuzovat je zaujatě, shovívavěji a pozitivněji než vlastnosti, chování a jednání druhých lidí
Skupinová atribuční chyba Neobjektivní přesvědčení, že vlastnosti člena skupiny reflektuje skupinu jako celek nebo tendence se domnívat, že rozhodnutí skupiny odráží preference členů skupiny, a to i když jsou k dispozici informace, které jasně svědčí o opaku.[4]
Status quo bias (systém odůvodnění) Preference pro aktuální stav věcí, přestože třeba někdy není výhodný[5]
Iluze transparentnosti Tendence lidí přeceňovat znalosti ostatních o jich samých, a také přeceňování vlastní znalostí o druhých.
Iluze nadřazenosti Přeceňování něčí dobré vlastnosti, a podceňování nežádoucí vlastnosti ve vztahu k ostatním lidem. (Také známý jako "Lake Wobegon efekt", "better-than average effect").[6]
Projekční bias Tendence nevědomě předpokládat, že jiní sdílejí něčí aktuální emocionální stavy, myšlenky a hodnoty[7]
Worse-than-average effect Tendence podceňovat sám sebe vůči ostatním v úkolech, které jsou obtížně.[8]
Shared information bias Tendence členů skupiny, kteří tráví více času a energie o informacích diskutovat již o sdílených informacích (se kterými jsou všichni již obeznámeni), a méně času a energie diskutovat o informacích, kterých jsou jsi vědomi jen někteří členové (nesdílení informací).[9]

Paměťové biasy

Název Popis
Von Restorff efekt U položky která nějakým způsobem vyčnívá je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.[10]
Efekt Zeigarnikové Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené.
Efekt bizardnosti Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný.
Iluzorní korelace Nepřesně zapamatovaný vztah mezi dvěma událostmi [11]
Teleskopický efekt Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné.
Stereotypní bias Paměť zkreslená stereotypem (např rasovým či genderovým), například k "černé znějícímu" jménu je často přiřazován například zločinec.[12]
Kryptomnézie člověk je přesvědčen o autorství něčeho, co sám nevymyslel, ale někde četl či slyšel.[12].
Spotling efekt Tendence přeceňovat množství, které ostatní lidé všimnout na našem vzhledu či chování.
Pozitivita Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách.
Google efekt Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line, prostřednictvím internetové vyhledávače.

Rozhodovací biasy

Název Popis
Efekt rámování Rozdílné závěry ze stejných informací, v závislosti na tom, jak a kým jsou tyto informace prezentovány.
Heurisitika dostupnosti Tendence přeceňovat pravděpodobnost události, která je čerstvě v paměti, jež může být ovlivněna tím, jak nedávná vzpomínka to je, nebo jak neobvyklé nebo emocionálně jsou nabité.[13]
IKEA efekt Tendence lidí přisoudit velkou hodnotu věcím, které se částečně smontovali sami, jako je nábytek z IKEA, bez ohledu na kvalitu konečného výsledku.

Reference

  1. ↑ Haselton, M. G., Nettle, D., & Andrews, P. W. (2005). The evolution of cognitive bias. In D. M. Buss (Ed.), The Handbook of Evolutionary Psychology: Hoboken, NJ, US: John Wiley & Sons Inc. pp. 724–746.
  2. ↑ Kruger Justin, & Dunning David. Unskilled and unaware of it: How difficulties in recognizing one's own incompetence lead to inflated self-assessments. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 77(issue 6), undefined. DOI: 10.1037//0022-3514.77.6.1121.
  3. ↑ Fichten Catherine S., Sunerton Betty, Vohs Kathleen D., & Beins Bernard C. Popular Horoscopes and the “Barnum Effect”. The Journal of Psychology, vol. 114(issue 1), undefined. DOI: 10.1002/9780470479216.corpsy0108.
  4. ↑ Hugenberg Kurt, & Sacco Donald F. Social Categorization and Stereotyping: How Social Categorization Biases Person Perception and Face Memory. Social and Personality Psychology Compass, vol. 2(issue 2), undefined. DOI: 10.1111/j.1751-9004.2008.00090.x.
  5. ↑ Samuelson William, & Zeckhauser Richard. Status quo bias in decision making. Journal of Risk and Uncertainty, vol. 1(issue 1), undefined. DOI: 10.1007/bf00055564.
  6. ↑ Pronin Emily, Kruger Justin, Savtisky Kenneth, & Ross Lee. You don't know me, but I know you: The illusion of asymmetric insight. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 81(issue 4), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.81.4.639.
  7. ↑ Hsee, Christopher K.; Hastie, Reid (2006). "Decision and experience: why don't we choose what makes us happy?". Trends in Cognitive Sciences 10 (1): 31–37. doi:10.1016/j.tics.2005.11.007
  8. ↑ Kruger Justin. Lake Wobegon be gone! The. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 77(issue 2), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.77.2.221.
  9. ↑ Forsyth, D. R. (2009). Group Dynamics (5th ed.). Pacific Grove, CA: Brooks/Cole.
  10. ↑ Restorff Hedwig von, & SEIDL HORST. Über die Wirkung von Bereichsbildungen im Spurenfeld. Psychologische Forschung, vol. 18(issue 1), undefined. DOI: 10.1515/9783110852608.103.
  11. ↑ Toward a Synthesis of Cognitive Biases: How Noisy Information Processing Can Bias Human Decision Making.
  12. ↑ 12,0 12,1 Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. American Psychologist, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.
  13. ↑ Schwarz Norbert, Bless Herbert, Strack Fritz, Klumpp Gisela, & et al . Ease of retrieval as information: Another look at the availability heuristic. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 61(issue 2), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.61.2.195.

Zdroje

Článek vychází z článku americké wikipedie List of cognitive biases

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Přehled_kognitivních_zkreslení&oldid=7447“