Čivost

Obsah

= schopnost vnímat počitky a rozlišovat jejich intenzitu - zjišťovat tak stav vnějšího i vnitřního prostředí

čití = proces získávání jednoduchých informací z vnějšího i vnitřního prostředí a jejich transformování do podoby nervových impulzů, které mozek dále využívá
probíhá ve smyslových orgánech - analyzátorech – ty se skládají z receptorů, dostředivého nervu a příslušné senzorické oblasti v mozku
základní vlastností receptorů je jejich citlivost (senzitivita) vůči změnám vnějšího či vnitřního prostředí
senzorická adaptace = snižování senzitivity smyslových orgánů vůči déletrvajícím neměnným podnětům

počitek = odraz jednoduchých vlastností předmětů a jevů okolního světa, které bezprostředně působí na smyslové orgány (např. červená barva jablka)
vlastnosti počitků: kvalita, intenzita a trvání

vjem = soubor počitků (např. červené, kulaté, voňavé, spadlo ze stromu = jablko)

nejnižší intenzita podnětu, která vede ke vzniku příslušného smyslového počitku
někdy definován jako úroveň intenzity podnětu, kterou jedinec zaregistruje v 50% prezentací (vlivem např. únavy nemusí být podnět vždy zaregistrován)

zrak: plamen svíčky umístěný za jasné tmavé noci (pozn.: já bych dodala ve vzdálenosti 50 km od pozorovatele
sluch: tikot hodinek vzdálených 6 m od pozorovatele ve velmi tichém prostředí
chuť: jeden gram kuchyňské soli rozpuštěný v 500 litrech vody
čich: jedna kapka parfému rozptýlená v třípokojovém bytě
hmat: pád včelího křídla na tvář z výšky 1 cm

nejvyšší intenzita počitku, na kterou analyzátory reagují ještě specificky, tj. vznikem počitku příslušné kvality (při dalším zvyšování buď žádná odezva nebo bolest

nejmenší rozdíl mezi dvěma podněty různé intenzity, který vede ke vzniku dvou počitků či vjemů
změna velikosti podnětu, kterou je subjekt schopen zaregistrovat v 50 % pokusů
Weberův zákon = při vyšších intenzitách podnětů se rozlišovací schopnost lidských smyslových orgánů snižuje