Nutná pravda

• pravdivost bez ohledu na nás, naše znalosti
• nelze falzifikovat
• vypovídání de dicto - mluvíme o větě jako o celku; de re - mluvíme už o samotném objektu, nutnost klademe do reality
• analytický soud je pravdivý pouze na základě významu obsažených výrazů - odlišuje se od Kantova přístupu, zastáváno některými filosofy
• to, co vnímáme jako nutné pravdy je neinformativní, jsou postulovány dopředu jako jakási konvence
• logické pravdy (jde o porozumění logických výrazů) $\subset$ analytické pravdy $\subset$ pravdy

• Gottfried Leibniz: rozumové pravdy - mohly bychom analyzovat, rozložit na jednodušší, až dojedeme k nějakým identickým větám, které nelze vyvrátit; faktuální pravdy

Immanuel Kant

1. epistemologické rozlišení soudů: a priori - pro ověření jejich pravdivosti nepotřebujeme zkušenost; a posteriori - ke zjištění jejich pravdivosti potřebujeme zkušenost
2. logické rozlišení: analytické soudy - subjektu přičítáme predikát, který je již skrytě obsažen v samotném subjektu; syntetické soudy neboli rozšiřující nám sdělují o příslušném subjektu něco nového

• poznávající subjekt je konstitutivní, záleží na souboru jeho názorů
• nutné dává do rovnosti s a priori
• analytický soud je pravdivý pouze na základě významu obsažených výrazů - odlišuje se od Kantova přístupu, zastáváno některými filosofy

Jak jsou možné syntetické soudy a priori? Kde se berou nutné soudy, jak je můžeme za nutné považovat, když jsou informativní, čili syntetické? Například 5 + 7 = 12. Nejkratší spojnice mezi dvěma body je úsečka.

Britský empirismus

• vše co je v rozumu pochází ze zkušenosti, veškeré poznání je induktivní, vytváříme si pravděpodobnostní závěry

John Stuart Mill

• s empirickými danostmi se seznamujeme od malička, takže je považujeme za nutné
• jakmile něco získáme ze zkušenosti, už nepřipouštíme, že to lze zkušeností vyvrátit
• nechceme připustit, že vztah kauzality neexistuje
• všechny soudy jsou empirické, nutné soudy neexistují

Alfred Jules Ayer

• kdybychom vládly dokonalým intelektem, znali bychom všechny důsledky výchozích postulátů, protože to tak ale není, jeví se nám některé výroky informativní

Ludwig Wittgenstein

"Zákony logiky, například vyloučení třetího a sporu, jsou libovolné. Tento výrok je trochu odpudivý, je nicméně pravdivý."

Arthur Prior

• nejprve zavedení pravidel pro novou spojku, např.: $A\vdash AtonkB,AtonkB\vdash B$, následně hledáme příslušný význam, daný pravidly - upozorňuje, že takto to nefunguje!
• význam už máme a pravidly ho teprve zachycujeme

Kurt Gödel

• dostatečně konzistentní teorie nemůže dokázat svou vlastní konzistenci
• kdyby matematika byla dána postuláty, musela by existovat efektivní rozhodovací metoda pravdivosti/nepravdivosti

Willard Quine

• distinkce mezi analytickými a syntetickými výroky je téměř nepatrná
• staví se skepticky ke zpracování pojmu nutnosti
• s nutností pracujeme jako s modálním operátorem, pak neplatí substituovatelnost salva veritate ani nelze uvnitř výroku kvantifikovat, protože už vypovídáme de re - takové modality Quine odmítá, věci nelze přičítat nutnou vlastnost

Saul Kripke

• vlastní jména fungují jako pevné znaky, napříč světy určují jednu osobu - teorie možných světů
• rozdíl mezi nutným (nutně platné fakty, který poznáváme aposteriorně) a apriorním (některé poznatky máme apriorně, ale jsou nahodilé, např.: vlastní existence)
• metafyzická nutnost

Zdroje

Tento článek vznikl na základě poznámek z přednášky Filosofie logiky. Doporučenou literaturu k tomuto tématu naleznete zde.