George A. Kelley

Verze z 7. 11. 2013, 00:33, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka: == Život == * Narozen na farmě v Kansasu jako jedináček * Rodiče byli velmi zbožní a těžce pracující, vystupovali proti zlu * Byl vzdělán ve fyzice a matema…)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Život

  • Narozen na farmě v Kansasu jako jedináček
  • Rodiče byli velmi zbožní a těžce pracující, vystupovali proti zlu
  • Byl vzdělán ve fyzice a matematice a chtěl pracovat ve strojírenství
  • Začal se ale zajímat o sociální problémy a psychologii
  • Studoval obecné faktory řeči a poruchy čtení
  • Pracoval v oblasti klinické psychologie
  • Tyto služby realizoval i v pojízdné psychologické klinice a ve státních školách
  • Mnozí stoupenci jiných psychologických směrů se v jeho koncepci našli
  • Dílo:
  • The psychology of Personal Construct

Výchozí pohled – teorie alternativních konstruktů

  • Zdůrazpoval poznávací procesy jako převládající složku rysů, determinující fungování osobnosti
  • V jeho systému je osoba vědec, usilující pochopit, tlumočit, anticipovat a řídit svůj osobní svět
  • Veškeré aktivity člověka se řídí tím, jak předjímá události
  • Způsoby předjímání a hodnocení událostí vyplývají ze zkušenosti ve styku s okolím
  • V psychice se ustanovují v podobě osobních konstruktů
  • Poznáme li osobní konstrukty osobnosti, můžeme vysvětlit a předvídat její jednání a chování v různých situacích
  • přestavbou soustavy osobních konstruktů odhalovat možnosti a cesty prevence selhání
  • často byl jeho přístup desinterpretován
  • například je chybné jeho ztotožpování s kognitivní teorií
  • konstrukty nejsou jen verbální, ale i neverbální (např. bazální lidské diskriminace na úrovni fyziologické, vegetativní i emocionální)
  • je třeba brát v úvahu celého člověka a nefragmentovat ho
  • základní oblastí zájmu se stává subjektivita ve smyslu celé osoby

Podstata Kellyho koncepce osobnost

  • Svůj přístup buduje na dvou základních myšlenkách
  • Lidé všech věkových kategorií hledají a využívají alternativní styly a způsoby, jak porozumět událostem
  • Nic není nezaměnitelné a absolutně správné, všechny naše interpretace univerza jsou nahraditelné (politika, náboženství atd.)
  • Ve světě není nic osvobozeno od interpretací
  • Objektivní realita existuje, ale různí lidé ji percipují různým způsobem
  • Teorie konstruktů se soustřeďuje na způsob, jak lidé percipují a interpretují své životní zkušenosti (aby porozuměli životu)
  • Realita je to, co chápeme (konstruujeme) jako realitu
  • Teorie alternativních konstruktů zakládá na spojení svobody a determinismu
  • Determinismus a svoboda jsou neoddělitelné
  • Je založen na analogii „osoba jako vědec“
  • Člověk si stejně jako vědec vytváří své pracovní hypotézy o realitě
  • Pomocí těchto hypotéz se pak snaží anticipovat a řídit životní události
  • Pohled na všechny osoby jako na vědce vede k významným důsledkům
  • Lidé jsou orientováni spíše na budoucí, než na minulé či současné události jejich života
  • Lidé se vyznačují tendencí i schopností spíše prostředí aktivně zpracovávat, než na ně pasivně odpovídat
  • Pro život člověka je příznačné neustálé úsilí dávat hmotnému světu zkušeností smysl
  • Tato životní kvalita mu umožpuje vytvářet svůj vlastní osud
  • Soustřeďuje se na psychické procesy, umožpující lidem organizovat a porozumět událostem, k nimž v jejich životě dochází

Vlastnosti osobních konstruktů

  • Osobní konstrukty jsou pojímány jako šablony, jimiž osoba pojímá a zpracovává životní realitu
  • Člověk se dívá na svět prostřednictvím zřetelných modelů, vzorců (osobních konstruktů)
  • Konstrukt představuje konzistentní způsob, kterým dává význam určitým aspektům reality, a to ve vztazích podobností či kontrastu
  • Všechny osobní konstrukty jsou bipolární a dichotomní
  • K formulaci konstruktu jsou zapotřebí nejméně tři elementy (události či myšlenky)
  • Dva elementy konstruktu musí být vnímány navzájem podobné
  • Třetí musí být od nich odlišný
  • Všechny konstrukty musí mít dva protikladné póly dimenze, pól podobnosti a pól kontrastu
  • Teorie osobního konstruktu řeší, jak lidé interpretují a předjímají své zkušenosti v pojmech podobností a kontrastů
  • Konstrukty musí z něčeho vzejít
  • Nejpřiměřenější je předpokládat, že nejsou produktem raných zážitků, ale konkrétní osobní historie
  • Všechny konstrukty se vyznačují příznačnými formálními vlastnostmi
  • Rozsahem vhodnosti
  • Události, pro ně je konstrukt relevantní či aplikovatelný
  • Např. konstrukt „dobro – zlo“ je má mnohem širší rozsah vhodnosti než „panenství – prostituce“
  • Ohniskem vhodnosti
  • Rozsah událostí na něž je daný jedinec nejpřipravenější daný konstrukt aplikovat
  • Dimenzí propustnost – nepropustnost
  • Propustné konstrukty
  • Mohou přijímat do svého rozsahu vhodnosti i vztahy, které dosud nebyly v rámci jejich hranic pojímané
  • Nepropustné konstrukty
  • Zůstávají uzavřeny pro interpretaci událostí, jejichž začleněním by došlo k ovlivnění původní formulace
  • Typem
  • Klasifikace podle povahy kontroly, kterou vůči svým elementům explicitně používají
  • Zajištěné konstrukty „fixují“ elementy výlučně do vlastní sféry
  • Škatulkový (přihrádkový) typ konstruktu
  • Co je v jedné přihrádce, nemůže být v jiné
  • Konstelační (shromažďující) konstrukty připouštění, aby elementy náležely i do jiné oblasti
  • Jakmile je událost subsumována pod jeden konstrukt, jsou tím fixovány její další charakteristiky
  • Propoziční (situační) konstrukt ponechává své elementy otevřeny alternativním konstrukcím
  • Flexibilní myšlení