Schopnosti

Vymezování schopností

• Patří do systému determinant a regulačních procesů

• Vedle vloh, nadání, inteligence, poznávacích vlastností, tvořivosti, kognitivních či akčních stylů

• Osobnostní vlastnosti či předpoklady pro osvojování si a dosažení určitých úrovní činnosti

• Širší pojetí – potenciální předpoklady pro realizování těch kterých aktivit
• Užší pojetí – příznačně rozvinuté vlastnosti osobnosti (možnosti a meze jedince)

• Říčan – schopnosti jako meze či „osobní strop“ výkonnosti jedince v určitém druhu činnosti

• Právě dosažitelná úrovep výkonu (ability)
• Úroveň výkonu, jaké vůbec někdy může v požadované činnosti dosáhnout, bude-li mít příznivé podmínky pro učení v tomto směru (aplitude)

• Psychologie osobnosti se snaží o analýzu jejich dispozičních podmínek
• Dovednosti – konkrétní schopnosti spjaté s určitou činností
• Schopnosti – obecnější, k praktickým činnostem mají vztah zprostředkovaný dovednostmi
• na vývoji schopností se podílí jak dědičnost tak výchova (tedy vnitřní i vnější vlivy)

Další předpoklady a součásti schopností

• znalosti (rozsáhlejší soustavy poznaných vztahů v určitém oboru činnosti) a vědomostí (jednotlivé vztahy)
• zkušenosti
• sociální vztahy a vlivy prostředí
• duševní funkce (vnímání, paměť, myšlení, pozornost)

Dělení schopností

• praktické (projevující se jako dovednosti zacházet s konkrétními podněty)
• sociální (projevující se v dovednosti chápat lidi a vyjít s nimi)

Schopnosti a dovednosti

• Dovednosti

• bezprostředně spjaté s konkrétními činnostmi
• úroveň osvojení si určitého stupně dokonalosti při realizaci opakujících se prvků či dílčích součástí opakující se činnosti v osvojené podobě, struktuře a kvalitě

• vytváření a upevnění činnostních automatismů
• vytváření systému znalostí a dovedností, návyků a zvyků
• -> osvobození myšlenkových aktivit pro řešení nestereotypních aspektů interakce

• Schopnosti

• obecnější potence k osvojení si a realizaci určité kvality výkonu, typů či struktur činnosti
• projevují se v kvalitě a kvantitě podávaného výkonu

• Schopnosti jsou základem pro utváření dovedností a návyků <-> dovednosti a návyky usnadňují rozvíjení schopností

• Rozvíjení sumy poznatků
• Rozvíjení metod operování s poznatky

• Měření schopností

• Schopnosti lze měřit pouze skrze dovednosti – výkon
• Měřením výkonu neměříme přímo schopnosti

• Promítají se sem i zkušenosti a situační faktory
• Nejobtížnější je rozlišit na kolik je kvalita výkonu utvářena schopnostmi a nakolik osvojenými dovednostmi, znalostmi a zkušenostmi

• => důsledná operacionalizace schopnostních proměnných a volba metod a nástrojů měření

Primární schopnosti

L. Thurston

• V - slovní porozumění - schopnost chápat význam slov (tzv. verbální faktor);
• W - slovní plynulost - schopnost rychle nalézat vhodná slova (tzv. faktor verbální produktivity);
• N - zacházení s čísly - schopnost provádět jednoduché početní úkony (tzv. početní faktor);
• S - prostorová představivost - schopnost rozpoznávat prostorové útvary a v představách s nimi operovat (tzv. prostorový faktor);
• M - paměť - schopnost uchovat a přesně vybavovat dřívější podnětové útvary, především slovní (tzv. pamětní faktor);
• P - pohotovost vnímání - schopnost rychle postihovat podrobnosti vnímaných předmětů, především zrakem (tzv. percepční faktor);
• R - usuzování - schopnost nacházet pravidla pro řešení složitých úloh (tzv. indukční faktor).

Sekundární schopnosti – všechny schopnosti vyvinuté na základě primárních schopností

Podstata schopností

Můžeme chápat jako:

• Komplex psychických vlastností (díky kterým může člověk zvládnout určité činnosti)
• Individuálně psychické zvláštnosti (předpoklad pro snadné osvojování dovedností)
• Potence člověka (možnost člověka úspěšně se realizovat a dostát nárokům)
  
• Schopnost je vždy schopností k něčemu (k realizaci určitých aktivit atd.)
• Zajímá nás to, co nám umožpuje předvídat úspěch či selhání jedince v konkrétní činnosti

Nároky životních situací na schopnosti

• požadavky na výkonnost – rozsah, povaha a kvalita tělesných a duševních sil
• problémové situace – zkušenosti, schopnosti, adaptabilita, kreativita
• překážky – cílově orientované činnosti
• konfliktové situace – ambivalentní obsah a struktura motivací
• stresové situace – zaměřenost na realizaci kvalitního výkonu

Klíčové komponenty, vcházející jako základní vlastnosti do subjektivní struktury schopností

• vhled do podstaty a povahy problémových situací
• psychická odolnost
• adaptabilita a adjustabilita (psychická flexibilita)
• schopnost osvojovat si nové poznatky, učit se
• schopnost účinně regulovat své vnitřní a vnější aktivity
• sociální empatie a komunikativnost
• schopnost je vždy schopností k něčemu a je vázána na:
• povahu a podstatu nároků na subjekt
• přístup osobnosti k těmto nárokům

Vztah vrozeného a získaného

• Rozlišujeme vlohy a schopnosti
• Vlohy

• Druhově i individuálně příznačné zvlášnosti receptorů a všech integrujících etáží mozku
• geneticky podmíněné, dědičné a zárovep ovlivněné i prenatálním vývojem

• Schopnosti

• Vznikají na základě (bázi) vloh
• Jejich rozvoj nebo naopak potlačení rozvoje ovlivpuje prostředí

Vlohy, nadání a talent

Vlohy

• Vrozené vlastnosti nervové soustavy

• Podstatou je fakt, že určité části nervové soustavy mohou pracovat lépe než jiné
• Při nedostatku jistých vloh se snižuje rozvoj a projevy schopností, do kterých mají jako organická součást vstupovat

• Vlohy jsou rámcem možností, ve kterém se mohou rozvíjet ty které schopnosti

• Nádoba, která může a nemusí být úplně naplněna a to různým obsahem
• Nakolik se schopnosti rozvinou záleží jen na vnějších podmínkách

• Skupiny vloh

• Vlohy pro abstrakci či symbolizaci
• Vlohy senzorické (diferencující se podle dominantního analyzátoru)
• Vlohy motorické
• Vlohy pro sociální podněty a obsahy

Vlohy a schopnosti

• Každá schopnost se zakládá na větším souboru vloh
• Tatáž vloha může tvořit základ pro vývoj více schopností
• Každá vloha v kombinaci s jinými může ovlivpovat úspěšnost v dimetrálně rozdílných činnostech
• Meze dané vlohami jsou u většiny osob širší, než jsou realizované, naplněné schopnosti
• Kombinace vloh předem neurčuje, jaké schopnosti se na jejich bázi vytvoří

• Ke specializaci dochází až konfrontací jedince s prostředím

Nadání a talent

Speciální schopnosti Zdroj individuálních rozdílů v úrovni dovedností Nedokážeme ale efektivně rozlišit jednotlivé druhy ani určit jejich podstatu Složité struktury dispozic, limitované vlohami a utvářené prostředím Matematické, lingvistické, hudební, výtvarné, literární, dramatické a pohybové Někdy i organizační, technické a manuální Vkus Zvláštní schopnost, projevující se zvýšenou ciltivostí k vnímání krásy Nadání Označení vyšší úrovně schopností předurčující k úspěchu Soubor vloh příznivých pro rozvoj schopností člověka realizovat určité druhy činností na kvalitativně vyšší úrovni než srovnatelná širší populace Většinou se projevuje už od dětství, většina vysoce nadaných jedinců Začíná velmi brzy chodit, mluvit, používá diferencovanější jazyk Často si píší deník, mají bystrý postřeh Brzy kladou otázky, komentují, zpochybpují autority Brzy volí raději společensky přijatelné způsoby chování než otevřenou agresi Bývají iniciátory her a jiných činností ve skupině, jsou samostatnější Mají mimořádný zájem o knihy a jiné zdroje informací Jejich den bývá bohatě naplněný, filozofují a rádi debatují s dospělými Rádi soutěží, hrají logické hry a dokonce i vymýšlejí složitější pravidla Mají těžkosti v hledání rovnocenného soupeře Nudí je běžné činnosti Mají vyvinutý smysl pro humor a holdují koníčkům Obecná typologie nadaných jedinců Úspěšní – obecně uznávaní Nepřizpůsobiví – adaptační problémy, nerovnoměrný osobnostní vývoj Předčasně nadaní – překvapují okolí již ve školním věku Později zrající – projevují se až v dospělosti Se skrytým nadáním – často se projeví až náhodně Talent rozvíjí se na bázi nadání Spojení mimořádného nadání s mimořádně dobrými podmínkami k jeho rozvoji Genialita = mimořádné nadání

Základní teorie schopností

Hledání klíčové struktury schopností jako vlastnosti Tendence zúžení schopností na nejobecnější schopnost (G-Faktor) Inteligence – globální schopnost tvořivě myslet a účelně se vyrovnávat s prostředím Tendence pojmout do rámce výkladu schopností celou osobnost Výchozí (koncepční) přístupy vymezování schopností jako vlastností či rysů osobnosti Teorie vycházející z pojímání osobnosti v kategorii přizpůsobivosti (schopnost adaptovat se podmínkám existence) W. Stern – schopnosti jsou tím vyšší, čím lépe je člověk schopen zorganizovat dosavadní repertoár chování tak, aby byl v nové situaci schopen adekvátně reagovat termíny erudice (zásoba zkušeností získaná výchovou) schopnost (vrozený předpoklad projevující se schopností těžit z nové situace, zařadit do svého chování nové prvky a aplikovat je na další situace) Teorie, které pojímají obecné schopnosti jako dispozice abstraktně myslet Schopnost užívat pojmy, symboly a vyšší ideační procesy Kombinační a rekombinační schopnost Schopnost přenosu principu řešení z jedné situace na druhou Důraz na vhled jako podstatu schopností Lindworský Vhled – schopnost nacházet v podnětových situacích smysl a význam Schopnost najít podstatný obsah v tom čím se zabýváme Schopnost postihnout všech prvků nějaké třídy jevů a uvést je do systému nalezením vhodného organizačního principu Teorie, zdůrazpující schopnost učit se, osvojovat si novou zkušenost

Obecné a speciální schopnosti

Obecné schopnosti Schopnosti, které potřebujeme při výkonu téměř všech činností G-Faktor – Charles Spearman Progresivní martice – John Carlyle Raven Inteligence Lze ji chápat jako systém řady dílčích schopností, které se vzájemně podmipují a doplpují Speciální schopnosti Uplatpují se jen ve specifických druzích činnosti člověka a podmipují jeho výkon Schopnosti, „bez kterých se obejdeme“ „hudební sluch“, schopnosti v psaní na stroji, herecké schopnosti, pohybové schopnosti a další specifické činnosti -> nadání -> talent