Heuristika dostupnosti. (Availability heuristic), je mentální zkratka, příklad kognitivního zkreslení.Je to tendence člověka prosazovat první myšlenku, která ho napadne při rozhodování se či hodnocení.Osoba má pocit, že daná myšlenka musí být důležitá, nebo alespoň důležitější než alternativní řešení, které nepřijde na mysl tak snadno. [1]Na základě této dostupnosti mají lidé tendenci vztahovat své úsudky k aktuálním informacím a vytvářet nové názory zaujatě, ve prospěch té nejnovější zprávy. K problematice se tedy podstatně váže paměť

Historie

Dříve bylo v oblasti lidského úsudku bráno jako fakt, že lidé se řídí racionálně. Nicméně v roce 1960 Amos Tversky a Daniel Kahneman zveřejnili sérii článků zkoumajících lidské úsudky v nejistých podmínkách. Vysvětlili,že tyto úsudky se často opírají o omezený počet zjednodušených heuristik spíše než o rozsáhlé algoritmické zpracování. [2]

Brzy se tato myšlenka rozšířila mimo akademickou psychologie- do práva, medicíny a politických věd.

Výzkum

První výzkum heuristiky dostupnosti Tverského a Kahnemana :

Máme-li nějaké náhodné slovo z anglického textu- je více pravděpodobné, že slovo začíná písmenem K nebo že písmeno k je uprostřed? Autoři tvrdí, že anglicky mluvící lidé by si okamžitě vybavili mnoho slov, které začínají písmenem "K" (klokan,kedluben, kloub), ale že je bude stát více úsilí vymyslet slova,v nichž je "K" na třetím místě.

A výsledky skutečně ukázaly, že účastníci přecenili počet slov, která začala s písmenem "K" a podcenili počet slov, která obsahovala "K" jako třetí v pořadí. Tversky a Kahneman dospěl k závěru, že lidé odpovídají na otázky, jako jsou tyto, porovnáním dostupnosti těchto dvou kategorií, a posuzují, jak dostupné jsou tyto instance v jejich paměti.(Jinými slovy, je to snazší myslet na slova, která začínají písmenem "K", více než slova s "K" jako třetím v pořadí)

Ve skutečnosti však, typický text obsahuje dvakrát tolik slov, která mají "K" jako třetí písmeno, než "K" jako první písmeno. K dispozici jsou třikrát více slov s "K" na třetí pozici, než slova, která začínají na "K".[3]

Využití

Média

Shlédneme-li v televizi reportáž o únosu dětí, můžeme usoudit, že pravděpodobnost této události je větší.Stejně tak jako pravděpodobnost vraždy nebo letecké nehody a jiných senzačních událostí.Běžná onemocnění či dopravních nehody jsou naopak opomíjeny, protože jim není v mediích dán takový prostor.

  • Při jednom experimentu například měli účastníci hodnotit pravděpodobnost různých příčin úmrtí. Lidé měli tendenci hodnotit něčím zvláštním události jako více pravděpodobné, protože si je mohli snadněji vybavit z paměti.(díky mediím),než běžné příčiny úmrtí (běžné nemoce).[4]

Vzdělání

Studie od Craig R. Foxe ukazuje příklad toho, jak heuristika dostupnosti může ovlivňovat zpětnou vazbu vysokoškolských studentů k učiteli, při hodnocení předmětu.

Ve své studii měl dvě skupiny studentů. Skupiny měly vyplnit formulář hodnocení kurzu. První skupinu požádal, aby napsali dvě doporučení vylepšení kurzu (relativně snadný úkol), a napsat o třídě dvě pozitiva.Druhá skupina byla požádána, aby napsala deset návrhů, v čem by se profesor mohl zlepšit (poměrně obtížný úkol), a pak napsat dva pozitivní komentáře.

Na konci hodnocení byly obě skupiny požádány, aby zhodnotily průběh na stupnici 1-7. Výsledky ukázaly, že studenti požádáni, aby napsali deset návrhů (nelehký úkol) hodnotili průběh příznivěji, protože pro ně bylo těžší vzpomenout si na informace. Studenti se snadnějším úkolem hodnotili průběh přísněji.[5]

Alternativní vysvětlení

Kritiky vůči heuristice dostupnosti namítají, že využití obsahu, který je k dispozici v naší mysli, není založena na jednoduchosti vybavení. Argumentují například tím, že to, že si vybavíme více slov, která začínají na K, než slova s třetím písmenem v pořadí K, může vzniknout z toho, jak jsme uložili skupiny a procesní slova do naší paměti. Pokud budeme kategorizovat slova podle prvního písmene, a budeme je tak i hledat v naší paměti,ukazuje to spíše heuristiku reprezentativnosti.[6]

Odkazy

Reference

  1. Esgate, A; Groome, D (2005). An Introduction to Applied Cognitive Psychology. Psychology Press. p. 201. ISBN 978-1-84169-318-7.
  2. Heuristics and Biases: The Psychology of Intuitive Judgment
  3. Tversky, A; Kahneman, D (1973). "Availability: A heuristic for judging frequency and probability". Cognitive Psychology 5 (2): 207–232. doi:10.1016/0010-0285(73)90033-9. ISSN 0010-0285
  4. Read, J.D. (1995). "The availability heuristic in person identification: The sometimes misleading consequences of enhanced contextual information". Applied Cognitive Psychology 9: 91–121. doi:10.1002/acp.2350090202
  5. Fox, Craig R. (2006). "The availability heuristic in the classroom: How soliciting more criticism can boost your course ratings". Judgment and Decision Making 1 (1): 86–90. ISSN 1930-2975
  6. Schwarz, Norbert; Bless, Herbert; Strack, Fritz; Klumpp, Gisela; Rittenauer-Schatka, Helga; Simons, Annette (1991). "Ease of retrieval as information: Another look at the availability heuristic". Journal of Personality and Social Psychology 61 (2): 195–202. doi:10.1037/0022-3514.61.2.195.

Použitá literatura

  • Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.

Doporučená literatura

  • Sjöberg, Lennart; Engelberg, Elisabeth (2010). "Risk Perception and Movies: A Study of Availability as a Factor in Risk Perception". Risk Analysis 30 (1): 95–106.
  • Kliger, Doron; Kudryavtsev, Andrey (2010). "The Availability Heuristic and Investors' Reaction to Company-Specific Events". Journal of Behavioral Finance 11 (1): 50–65. doi:10.1080/15427561003591116. ISSN 1542-7560.

Související články

=Klíčová slova

heuristika, kognitivní zkreslení, Daniel Kahneman