Efekt rámování
Efekt rámování (Framing effect) je příkladem kognitivní zkreslení, ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zda je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. [1]Pokud je argument pozitivní lidé mají tendenci riskovat, zatímco pokud negativní lidé se riziku vyhýbají. [2]
Díky prospektové teorii můžeme usuzovat, že ztráta je významnější než ekvivalentní zisk, a že jistý zisk je upřednostňován před pravděpodobnějším ziskem.[2]
Výzkum
Amos Tversky a Daniel Kahneman v roce 1981 zkoumali reakce, jak různé zadání ovlivní účastníky v otázce života či smrti.[2]
Účastníci byli požádáni, aby si vybrali mezi dvěma způsoby léčby, kdy 600 lidí postižených smrtelnou nemocí. Léčba A měla za následek 400 mrtvých, zatímco u léčby B byla 33% šance, že nikdo zemře, ale 66% šanci, že každý zemře. Tento výběr byl pak předložen účastníkům buď v pozitivním rámování - tedy kolik lidí bude žít, nebo s negativním vymezení- tedy kolik lidí zemře.
Rámování | A | B |
---|---|---|
Pozitivní | "zachránit 200 lidí" | "33% šance záchrany všech 600 lidí a 66% šance umrtí každého" |
Negativní | "zemře 400 lidí" | "33% šance že nikdo nezemře a 66% šanc že všech 600 lidí zemře" |
Léčba A byla vybrána v 72% procentech když byla prezentována v pozitivním rámování("záchrána 200 životů") a počet vody klesl na 22%, když ta samá podmínka byla prezentována negativně.("400 lidí zemře")
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Kahneman, D. (2011). Thinking, fast and slow. (1st ed., 499 s.) New York: Farrar, Straus and Giroux.
Externí odkazy
Dan Ariely o našem rozhodování na TEDu
Klíčová slova
heuristika, Daniel Kahneman, Framing effect, rámování