Osobnost v náročných podmínkách a situacích

Pojetí a klasifikace psychických zátěží

• působí jako mobilizující prvek (podněcují aktivitu)
• rozdíly v řešení těchto situací dané vlastnostmi organismu
• odolnost - schopnost organismu vyrovnat se s nimi bez nepřiměřených patologických reakcí

• závisí na mnoha faktorech (zkušenosti, věk, vrozené vlastnosti, duševní stav, společenské vztahy)

• Dělení podle náročnosti:

• extrémně náročné - dochází k narušení osobnosti
• značně náročné - na osobnosti se nepodepíší
• prostě náročné

• Fáze vyrovnávání se se ztrátou/těžkou situací/krizí (podle Kübler-Rossové)

• Šok
• Popření
• Smlouvání
• Deprese
• Vyrovnání

• adaptace (GAS)

• poplachová reakce
• snížení odolnosti organismu způsobené šokem
• stadium rezistence - přizpůsobení organismu
• stadium vyčerpání - zhroucení organismu až smrt, nastává při dlouhodobému vystavení náročné životní situaci

• aktualizace či vyhrocení vztahu mezi povahou životní reality a potenciálními schopnostmi osobnosti účinně jednat pramení

• ze specificky nových nároků na postoje či interakční aktivity
• z individuálních vlastností a zvláštností osobnosti
• z nově aktualizovaných kontextů, podmínek seberealizace

Vymezení pojmu psychická zátěž

• psychická zátěž v sobě nese hledisko jednoty vnějších a vnitřních podmínek

• zatížen je vždy někdo něčím
• rozhodující je řešení vztahu mezi vnějšími vlivy a vnitřními podmínkami

• hladina prožívané psychické zátěže je subjektivní, hodnotí se v kategoriích

• Běžné nároky na psychiku
• Optimální psychická zátěž
• Pesimální psychická zátěž
• Hraniční psychická zátěž
• Extrémní psychická zátěž

Běžné nároky na psychiku (běžná psychická zátěž)

• obvyklé, subjektivně přiměřené, osvojené kontexty života, činnosti, interakce
• ukazuje na jaký způsob života je jedinec plně adaptován
• má významnou roli ve stabilizaci osobnosti a jejího vztahu k okolí
• situace je zdrojem pocitů jistoty, bezpečí, stálosti a kontinuity
• pokud je však dlouhodobá, lze ji považovat za projev či důsledek podnětové a prožitkové stereotypie

• člověk se pak přizpůsobuje jednou provždy

Optimální psychická zátěž

• výraznější změny podmínek vyžadují revizi standardních přístupů a interakční aktivity

• dochází k aktualizaci psychické zátěže, což je hnací silou psychického rozvoje člověka jako osobnosti

• člověk je pro takový stupep psychické zátěže vybaven

• dynamické napětí končí osvojením nových zkušeností, motivace, vlastností, schopností a schémat interakce

• není provázena negativními důsledky v psychice

• naopak následují prožitky uspokojení z dosaženého úspěchu a obnovení psychické rovnováhy na nové úrovni

Pesimální psychická zátěž

• aktualizována výrazně nízkými či vysokými nároky na psychiku

• co do intenzity nebo délky trvání

• nízké nároky nepodněcují psychický rozvoj osobnosti

• člověk se snadněji octne v situaci, která se jeví jako neřešitelná

• vysoké nároky jsou zdrojem psychické desintegrace

Hraniční psychická zátěž

• takové nároky jsou kulminačním bodem řešitelnosti

• člověk se s nimi vyrovnává jen s mimořádným vypětím svých psychických sil, při značném rozkolísání a „obětování“ některých funkcí
• vznikají funkční poruchy, specifické únikové, obranné a kompenzační mechanismy k zachování psychické integrity

• po takové situaci zůstávají výrazné stopy v psychice, ale člověk je s to se s nimi nakonec přijatelně vyrovnat
• práh hraniční psychické zátěže

Extrémní psychická zátěž

• při její aktualizaci jsou jakékoli kompenzační mechanismy neúčinné, nebo je daný jedinec není vůbec s to uplatnit

• desintegrované chování, psychické selhávání

• svou roli hraje také čas, čím déle zátěž trvá, tím se zhoršuje její stupep
• do psychiky se promítá i zátěž fyzická, fyziologická (biofunkce a nervová soustava)

Konkrétní náročné životní situace

Frustrace

• překážka na cestě k cíli, zabrapující nám v uspokojení potřeby, dlouhodobá vede až k deprivaci
• potřeby

• biologické - jídlo, spánek
• emocionální - láska
• sociální - kontakt s lidmi
• senzomotorické - podněty

• typy bariér:

• vnější

• pasivní - porucha vozu
• aktivní - požadavek

• vnitřní

• pasivní - nedostatek vůle, strach
• aktivní - boj motivů

• frustrační tolerance - schopnost snášet frustraci, závisí na věku, intelektu, zkušenosti

Konflikt

• typ frustrace, překážka na sebe bere podobu protisměrné pohnutky (střet protikladných tendencí)
• vnější i vnitřní (předcházejí vnějším)
• nezbytná podmínka pro vývoj jedince (motivuje, zvyšuje psychickou odolnost jedince)
• typy:

• apetence x apetence - dvě kladné síly (dítě si chce hrát a zárovep jít ven s kamarády)
• averze x averze - dvě negativní síly (za nesplnění těžkého úkolu nás čeká trest)
• apetence x averze - kladná a negativní síla (chci pohladit psa, ale bojím se, že mě kousne)
• dvojitý konflikt - svár strachu a přání, touhy po prestiži a obav z posměchu

• dítě chce vylézt strom, ale bojí se, že spadne, chce získat obdiv kamarádů, ale obává se, že si vyslouží jen posměch

Stres

• psychický stav vyvolaný situacemi, při nichž není přerušen, ale pouze ztížen proces uspokojování potřeby (časový tlak, předvídání neúspěchu - stresory)

• eustres - pozitivní (těšení se na něco)
• distres - negativní

• projeví se v místě nejnižšího odporu, jež je nám geneticky dáno (infarkt, mrtvice, žaludeční vřed)

Agresivita

• vlastnost chování, jež vede k destrukci
• příčiny

• CNS - za agresivní chování odpovědný limbický systém, hypothalamus, střední mozek, tlumí jej kortex (šedá kůra mozková)
• instinkt - biologicky zděděná tendence k určitému chování ve stavu ohrožení
• učení - agresivnímu chování, snadnější u chlapců (vyšší hladina testosteronu) (viz Albert Bandura)
• nápodoba - pokud určitý typ chování vede k mému cíli, napodobím jej
• frustrace - snaha zničit překážku
• deprivace - stav dlouhodobého neuspokojení potřeby

• typy agresivního chování

• reaktivní - na instinktivním základě (ohrožení - útok)
• instrumentální - agrese využívána jako prostředek k dosažení cíle (promyšlené využití - zvrácenost)
• fyzická - častěji muži
• verbální - častěji ženy
• přímá - proti objektu, který vyvolal náš vztek
• nepřímá - je-li objekt samotný pro nás nebezpečný, útočíme na jeho slabiny, na věci, které má rád (např. pomluva)

• vždy chtěná, promýšlená

• heteroagrese - působí navenek
• autoagrese - trestání sebe sama

• tlumení agresivity

• nejprve je nutno rozlišit úrovep agresivního chování
• pozitivní posilování - u nebrutálních projevů agrese, na projevy agrese jen poukazujeme a dále si jich nevšímáme, chválíme veškeré kladné projevy
• vyhasínání - každý projev, který neposilujeme, časem zmizí (dobré kombinovati s pozitivním posilováním)
• izolace - výchovné ústavy
• systém kontraktů - když něco dodržíš, dostaneš to, co chceš

• dehumanizace nepřítele

• velmi nebezpečná tendence, snižuje se práh citlivosti
• možná u jedinců, jejichž idolem je akční hrdina, dosahující svých cílů výhradně agresí

• konfabulace - jedinec tu část minulosti, kterou zapomněl, nahradí jinou vzpomínkou, aniž by si toho byl vědom

Dynamika psychických funkcí v zátěžových situacích

• nerovnovážný vztah s prostředím se jedinec snaží vyřešit

• úsilím změnit prostředí
• úsilím změnit sebe sama

• 3 kvalitativně odlišné způsoby adaptačních procesů

• aktivní a adekvátní vyrovnání se - přímé a účinné řešení
• kompenzace - náhradní, nepřímé vyrovnání se s novými kontexty; pro překonání krátkodobých zátěží
• snaha uniknout z působení těchto situací

• proces psychické adaptace nebo adjustace na zátěž je aktivním procesem obnovování rovnováhy mezi subjektem a životním prostředím

• zde jsou určité typické fáze s příznačnými změnami v psychice subjektivní

Mobilizace psychiky

• první fáze je fází přípravnou, dochází k aktivaci psychiky a to hlavně v emocionální sféře
• jedinec registruje nebo anticipuje změnu a aktualizuje mobilizační pohotovost

• nejvýraznější při prožitku ohrožení či ztráty

• aktivace psychiky mívá mnohdy neurčitý charakter

• po počátečním nástupu vždy nabývá určitý emocionální obsah a napětí
• je spojena se změnami vnitřních procesů v orgánech

• myšlení je zúženo, člověk jedná živelněji
• psychické procesy, zkoumané na vojácích a sportovcích byly rozděleny na stavy

• bojové pohotovosti -důvěra ve vlastní síly, optimální vyladění a mobilizace rezerv
• předstartovní horečky - extrémní excitace a impulsivita, neovládání se, nejistota

• enormní vyčerpávání energických rezerv ještě před řešením situace

• apatie - sklíčená nálada, snaha vyhnout se situaci, nedůvěra v úspěch, předráždění

• rozvoj nadlimitního ochranného útlumu

• nástup psychického napětí a emocionality v mobilizační fázi není projevem psychického narušení ale vytvořením předpokladů pro řešení zátěže
• to, jak výrazná mobilizace se rozvine a jak moc zasáhne jedince je funkcí

• neočekávanosti vzniku zátěže a její intenzity
• hodnot, kterých se týká
• zkušeností s vyrovnáním se se zátěží
• emocionální vzrušivostí jedince
• okolností

• u anticipované zátěže může tato fáze trvat dlouho s nárůstem tendencí a vést tak k předčasnému vyčerpání sil
• úroveň aktivace a emotivity lze ovlivnit zevně (psychofarmaka, doping)

Aktivní řešení zátěže

• tato fáze je determinována rozvojem určitých tendencí

• potřeba poznat a řešit problém
• stimulující prožitky (nebo aspop neutrální, ne nemobilizační)
• optimalizace vztahu mezi aktivací emocí a aktivací rozumové činnosti k řízení a řešení
• aktivní činnost vedoucí postupně k nalezení rovnováhy a rozvahy

• v opačném případě jedná člověk pod tlakem emocí a není s to situaci účinně řešit

Vyřešení zátěže x selhání

• třetí fáze v průběhu nespecifických změn v psychice začíná

• nalezením a realizací vhodného postupu

• uspokojení až euforie a následně k nástupu vyčerpání v důsledku vynaloženého úsilí a energie

• nebo podlehnutím tlaku okolností

• dochází k dočasné destrukci psychické činnosti v důsledku negativního efektu snahy řešit situaci
• následně k dočasnému zotavení, spojenému s novými pokusy situaci řešit
• pokud se to nepodaří, ke konečnému efektu selhání ve smyslu chronického oslabení psychické odolnosti vůči zátěži (většinou hlavně úzkost)

Kritéria a činitele integrovaného rozvíjení a desintegrace osobnosti v situačních kontextech

Životní nároky na rozvoj osobnosti

• v aktivním styku s podmínkami existence člověk neustále řeší rozpor mezi tím, co již interiorizoval a novými požadavky