Kyberkultura

Kuberkultura označuje soubor technik (materiálních a intelektuálních), praktických zvyklostí, postojů, způsobů uvažování a hodnot, které se rozvíjejí ve vzájemné vazbě s růstem kyberprostoru. Tak definoval kyberkulturu Pierre Lévy, patřící mezi teoretiky utopických konceptů.

Spokojit se však pouze s touto definicí není samozřejmě možné. Pojem kyberkultura má mnoho nejasných a nepřesných definicí, je těžce vymezitelný.

Další definice kyberkultury tvrdí, že se jedná o postmoderní pojem, tím se označují tradiční hackerské a internetové subkultury, vize budoucí společnosti, jež je transformovaná moderními technologiemi a kyberpunku. Kyberkultura slouží k pojmenování kulturní praxe spojené s využíváním informačních a komunikačních technologií a také jako označení historické a aktuální reflexe novým médií.

Stále se najdou názory, že definice nejsou dostačující. Definice prý nahlíží na pojem jen z části problematik, nezabývá se tématem v celé míře.

Koncepty kyberkultury

Existují celkem čtyři základní koncepty kyberkultury, jenž označují různé přístupy k tomuto pojmu.

1. Utopický koncept

• Jeden z nejstarších konceptů s nejužším vymezením. Představují optimistickou informační budoucnost.
• Představitelé: Piérre Lévy, Douglas Rushkoff, Andy Hawk

2. Informační koncept

• Tento koncept si představuje kyberkulturu jako kulturní rozměr informační společnosti.
• Představitelé: Margaret Morse, Lev Manovich

3. Antropologický koncept

• Zastánci tohoto konceptu chápou kyberkulturu jako součást lidské praxe a životní styl.
• Představitelé: David Hakken, Arthuro Escobara

4. Epistemologický koncept

• Koncept chápe kyberkulturu jako teoretickou reflexi kyberkultury v předchozích třech vymezeních, či jako reflexi nových technologií.
• Představitel: Lev Manovich

Historie kyberkultury

Počátek kyberkultury je možné datovat v 60. letech 20. století, kdy na MIT vznikla komunita hackerů ( studenti se zájmem o fungování počítačů, věřili v kladné a neomezené využití technologií). Vznikla první počítačová síť ARPANET a sepsán hackerský kodex ( S. Lévy je ve své knize "Hackeři: hrdinové počítačové revoluce" naformuloval zhruba takto:

• Informace by měly být volně dostupné.
• Nedůvěřovat autoritám - prosazovat decentralizace.
• Pomocí počítače lze vytvářet krásu a umění.
• Hackeři posuzováni podle schopností hackování, ne na základě např. věku, pohlaví, rasy, atd.
• volný přístup ke všemu, co může člověk využít k pochopení fungování světa.

Mnoho teoretiků však původ vidí již ve 40. letech, neboť vznik je spojován s novými technologiemi. Dnes se tato léta označují jako počátek rané kyberkultury, její období pak končí kolem 90. let 20. století

V 70. letech 20. století se kyberkultura rozšířila za hranice univerzit, vznikla myšlenka zpřístupnit informační technologie všem. Vznikl nový mikroprocesor Intel 4004, a Stevové Wozniak a Jobs dokončili první PC Apple II.

V 80. letech se mění identita hackera - výzvou pro hackera je nabourat se do jiného počítače nebo sítě, dochází ke kriminalizaci konání hackerů, v současnosti je hacker negativní označení.

Od 90. let se kyberkultura označuje za „současnou“. Jedná se o historicky nejasně oddělené fenomény, mezi kterými lze najít velké rozdíly. Raná kyberkultura se logicky podílela na vzniku té současné, ale nemůžou být ztotožněny.

Ranou kyberkulturu můžeme označit za zavřené stadium, současná je živá, neustále se mění a dozrává.

Tato počáteční etapa se od té dnešní liší hlavně ve spojení s novými technologiemi, nese povahu sociální formace, což lze chápat jako soubor inovátorských subkultur. Sociální formace dala podnět ke vzniku identit pokročilých informačních a komunikačních technologií. V 60. letech byli hlavní představitelé kyberkultury vysokoškolští studenti, programátoři a vědci ze Severní Ameriky. Typický rys pro počátek je víra v kladný potenciál počítače a vznik hackerských ideálů.

Současná kyberkultura se manifestně vymezuje, aby se stala jednou z významných součástí kyberkultury a její historie. V dnešní době je snaha o výraznější rozlišení mezi ranou a současnou kyberkulturou.

Odkazy

Použitá literatura

1. Kyberkultura. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 15.11.2013 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyberkultura
   
2. LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu "nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, 229 s. ISBN 80-246-0109-5.
   
3. Co je to kyberkultura?: Vymezení a periodizace. Bc. [online]. 9.6.2010 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/2-co-je-to-kyberkultura-vymezeni-a-periodizace
   
4. Sociální a politické využívání nových médií a nové komunikace. World Wide Web jako médium svobody. Bc. [online]. 7.12.2009 [cit. 2014-12-21]. Dostupné z: http://tim09.blog.cz/0912/5-socialni-a-politicke-vyuzivani-novych-medii-a-nove-komunikace-world-wide-web-jako-medium-svobody
   

Související články

Pierre Lévy

Kyberprostor

Moderní technologie

Kyberpunk

Informační společnost

Klíčová slova

Kyberkultura, Kyberprostor, Kyperpunk, Internetové subkultury, Informační společnost

Reference

<references>LÉVY, Pierre. Kyberkultura: zpráva pro radu Evropy v rámci projektu "nové technologie: kulturní spolupráce a komunikace". Vyd. 1. Praha: Karolinum, 2000, s. 15. ISBN 80-246-0109-5.