Prenatální období
Verze z 31. 1. 2015, 01:24, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky)
Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné. |
- prenatální období nebylo dlouhou dobu do vývojové psychologie zahrnuto
- vývojová psychologie byla definována tak, že se zabývá pozorováním změn až po porodu, ale otevíralo se mnoho otázek, které poukazovaly i na důležitost prenatálního období
- klinické výzkumy řešily otázku vztahu mezi matkou a dítětem, ranými schopnostmi ve vnímání
- to také otevřelo cestu ke zkoumání prenatálního období
- průkopníky byli A. Gessel, který se zabýval zkoumáním nezralých dětí z inkubátoru a Minkowski, který zkoumal potracené plody. Už předtím poukazoval na důležitost prenatálního období v roce 1885 Preyer v díle "Spezielle Physiologie des Embryo" - zabýval se pozorováním kuřat, jejich reakcemi již dříve než vzniknou senzomotorické reflexní oblouky. V 80. letech vznikla první profesionální organizace ve Vídni - vzniká tedy prenatální psychologie jako obor.
Obsah
Biologie
- plod je obklopen 2 obaly, amnionem a chorionem, které později srůstají a při jejich srůstu vzniká pupečník
- amnion – vnitřní obal, vznikl z embryoblastu, vylučuje do amniové dutiny amniovou tekutinu, která se později tvoří i z mateřské krve, stále víc se vzdaluje od plodu a posléze srůstá se zevním plodovým obalem, amniová tekutina se pak nazývá plodová voda, ke konci těhotenství jí je cca 1 litr
- plodová voda - chrání plod před otřesy, změnami teplot, poškozením, umožňuje pohyb plodu, podporuje vývoj svalstva a kostí, plod do ní vylučuje moč a další látky
- chorion – zevní obal plodu, vznikl z trofoblastu, v embryonálním období je kryt klky, pak se vyhlazují, vrůstá z 1/3 do stěny dělohy – tak vzniká plodové lůžko
- plodové lůžko (placenta) – zprostředkovává spojení matka – plod, spojení placenty a děcka zprostředkovává pupečník, pupečník vychází ze středu placenty, krev matky a plodu se nemísí, zůstává oddělena stěnou klků v placentě (tam se nevyhlazují)
Funkce placenty
- zprostředkovává výživu plodu
- do krve matky se přes ni vylučují škodlivé produkty metabolismu
- zprostředkovává příjem kyslíku a výdej oxidu uhličitého
- ochranná bariéra před vniknutím škodlivin z těla matky k dítěti – není dokonalé
- produkuje hormony, které udržují těhotenství
- zásobárna vitamínů a glykogenu – pro růst a vývoj plodu
Období prenatálního vývoje
- nidace = zahnízdění - blastomerové období - do 14. dne (hranicí je 1. srdeční ozva, což bývá ve třetím týdnu)
- embryonální období - 14 dní až 9 týdnů (v ČR 12 týdnů – kvůli interrupci), hranice dokdy je legalizován zákrok umělého přerušení těhotenství (pozn. interrupce = umělý potrat, nepoužívejme tedy samotný termín potrat jak je v populaci běžné)
- fetální - 9./resp.12. týden až narození, dítě nedonošené je dítě nerozené mezi 27. – 37. týdnem; pozn, je možné zachránit dítě i z 21. týdne
Odkazy
Reference
Použitá literatura
Zdroj
Článek vychází z výpisků pro přednášku Vývojová psychologie pro bakalářský program Psychologie na FF UK. Přednášejícím je Lenka Šulová.