Regrese

Regrese je jedním z nevědomých obranných mechanizmů. Je to únik na vývojově nižší úroveň chování, obvykle vyjadřuje odmítnutí samostatnosti a také větší potřebu závislosti na podpoře okolí.

Slova regrese pochází z latinského Regressus: návrat, pokles, ústup.

Dalším výkladem pojmu regrese může být řízené vzpomínání, kdy se pacient pod vedením terapeuta vrací do minulosti, vybavuje si potlačené vzpomínky a tak se vyrovnává s minulými traumaty a negativními zkušenostmi.

Projevy a následky regrese

Regrese může přinést aktuální úlevu a pomoci k dočasnému vyrovnání se situací. Pokud by se zafixovala jako trvalejší postoj, mohla by mít problematičtější důsledky jak v oblasti sociálního chování, tak pro další rozvoj osobnosti. K regresním projevům dochází např. v souvislosti s těžkým onemocněním. Takový člověk touží být ochraňován jako malé dítě. Upíná se na autoritu, která by mu mohla pomoci, a může se na ní stát až nepřiměřeně závislým.

Obecně se chování stává infantilnějším, méně organizovaným – jedinec se chová tak, jak se choval v předchozích vývojových stádiích, objevuje se nesamostatnost, u dětí hry odpovídají nižším věkovým úrovním apod. Objevují se i projevy pláče nebo chaotické zuřivosti, zběsilosti, neutišitelného vztekání.

Carl Gustav Jung

Jung zastává názor, že zrání a individualizace jsou v celém svém průběhu doprovázeny regresí a jsou jí také podporovány. Domnívá se, že regrese vyvolaná terapeutickým procesem představuje významnou fázi analytické léčby, bez níž nebyl možný další vývoj. Proto by měl být regrese analýzou podporována, takřka až k dosažení „úrovně před narozením“. Upozorňuje také na nebezpečí, které v regresi spočívá, když se z ní stane pasivní ustrnutí.

Sigmund Freud

Podle Freuda se každá regrese či fixace v dospělosti projevuje buď psychickou poruchou anebo sexuální perverzí. Sexuální perverze otevřeně manifestuje původní sexuální tématiku, původní objekty a také vztah k erogenním zónám. U neuróz či jiných poruch psychoanalytik indikuje téma, objekty i drážděné zóny (např. problémy s vyměšováním) analogicky jako u perverzí. Perverze jsou pro Freuda svědky dějin libida, podobně jako neurózy. Perverze jsou negativy neuróz; to, co neurotik potlačuje, „deviant” přehrává. I úkolem perverze je však bránit Ego před úzkostí. Dítě je pro Freuda „polymorfně perverzní” a sexuální perverze v dospělosti představuje regresi ke sklonům infantilní sexuality.

Odkazy

Použitá literatura

• VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2004, 356 s. ISBN 80-246-0841-3.

• Slovník analytické psychologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2006, 526 s. ISBN 80-717-8863-5.

• Age regression in therapy. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001-. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/age_regression_in_therapy

• SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadle vědomí a jednání. 3., opr. vyd. Brno: Barrister, c2009, 523 s. ISBN 978-808-7029-626.

• RYCROFT, Charles. Kritický slovník psychoanalýzy. 1. vyd. Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1993, 156 s. ISBN 80-901-6011-5.

Doporučená literatura

• VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. 1. vyd. V Praze: Karolinum, 2004, 356 s. ISBN 80-246-0841-3.

• SMÉKAL, Vladimír. Pozvání do psychologie osobnosti: člověk v zrcadle vědomí a jednání. 3., opr. vyd. Brno: Barrister, c2009, 523 s. ISBN 978-808-7029-626.

Externí zdroje

• Regresní terapie

• Regrese

Související články

• Sigmund Freud

• Psychologie osobnosti

• Osobnost v náročných podmínkách a situacích

• Psychoanalýza

Klíčová slova

Regrese, Obranný mechanismus, Chování