Moncu

Verze z 13. 2. 2015, 12:05, kterou vytvořil Diana.Mickova (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „== Jméno == == Ikonografie a sféry vlivu == Moncu byl bohem v sokolí podobě s válečnickými aspekty, který byl uctíván především ve městě I…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Jméno

Ikonografie a sféry vlivu

Moncu byl bohem v sokolí podobě s válečnickými aspekty, který byl uctíván především ve městě Iunej a thébské oblasti. Ačkoliv zmínky o něm pocházejí již ze Staré říše, jeho kult se stává významným od dob 11.dynastie, jejíž panovníci pocházeli z města Théb a nosili jméno Mentuhotep ("Moncu je spokojený"). V Nové říši význam tohoto boha klesá a je nahrazen jiným místním božstvem, Amonem.[1] Nadále byl ovšem uctíván jako válečné božstvo. Jako jeho partnerky se objevují bohyně Rattauej/Rat, který bývá obvykle spíše partnerkou boha Rea, od něhož je také odvozeno její jméno, Cenenet ("Pozvednutá"), bohyně s ochranitelskými aspekty, a Iunit ("Ta z Héliopole"). Zobrazován bývá většinou v lidské podobě se sokolí hlavou, na níž má sluneční kotouč se dvěma uraey a dvě pera. V rukou držívá meč. Ojediněle je zobrazen též jako gryf, symbol síly (např. zdobené sekeře nalezené v hrobce královny Ahhotep). Řekové Moncua ztotožnili s bohem Apollónem.


Mýty a funkce

Válečník

bývá spojován také s Horem, zvláště v jeho přívlastku "Hor silé paže".

Sluneční aspekty Moncu mohl být též personifikací silného slučního žáru, který svou silou odhání nepřátele. Objevuje se také v synkrezích či spojitostech s dalšími slunečními bohy, Reem a Atumem. Vazby na héliopolské sluneční náboženství můžeme najít i jinde - Moncuovým posvátným městem byla lokalita Iunej, která byla později přejmenována na Iunumoncu ("Moncuova Hélipolis").

Býk Buchis Posvátný býk Buchis byl pokládán za Moncuův obraz a také jeho posla.

Vasetské Devatero Moncu byl také součástí lokálního thébského či vasetského Devatera, které zahrnovalo kromě bohů hélipolského Devatera právě Moncua a další bohy.[2]

Kult

Hlavním centrem Moncuova kultu bylo již zmíněné město Iunej či Iunumoncu (Herménthis, dnešní Armant) a thébská oblast. Jeho chrámy se ale objevují i na dalších lokalitách a jeho jméno je doloženo i v magických textech, kde je vzýván především pro zahnání nepřátel.

Reference

  1. Hornung, E. 1983 : Conceptions of god in ancient Egypt: the one and the many. 1st ed. in GB. London: Routledge & Kegan Paul, 71 - 72.
  2. Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri, 119 - 120.

Literatura

Hornung, E. 1983 : Conceptions of god in ancient Egypt: the one and the many. 1st ed. in GB. London: Routledge & Kegan Paul

Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.

Pinch, G. 2004 : Egyptian mythology: a guide to the gods, goddesses, and traditions of ancient Egypt. New York: Oxford University Press.

Texty pyramid(Sethe, K. H. : 1922 "Die altaegyptischen Pyramidentexte: nach den Papierabdrücken und Photographien des Berliner Museums, I-IV" Leipzig: Hinrichs'sche Buchhandlung)

Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.