Jedinec a společnost, psychika a společnost

ve vztahu jedince a společnosti existují dvě linie pohledu:

jedna pohlíží na jedince skrze společnost
druhá na společnost skrze jedince

adekvátní pohled leží uprostřed, tedy že jedinec a společnost jsou interaktivním systémem
podstatnou složkou tohoto ovlivňování je fakt distance, který reprezentuje fyzickou vzdálenost mezi světem a jedincem
vytváří prostor pro interakci a kooperaci, konflikty...
jedinec musí přijímat určité normativy (používání jazyka, sociální chování), aby mohl být ve společnosti instituován jako subjekt

H. Arendtová hovoří dokonce o psychologickém narození při osvojování kulturních vzorců
významné práce o vztahu jednotlivce a společnosti publikoval E. Durkheim
jeho snahou bylo objektivně zkoumat sociální fakta - pozorovat, třídit a odhalovat zákony, které k nim vedou
sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita
poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků

. Durkheim ustavuje pojem kolektivních reprezentací, jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit . Kolektivní reprezentace je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály) . Pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit . sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena . Úkolem sociální psychologie je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují . Společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace o proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny o Jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými