Sociální percepce
Verze z 16. 4. 2015, 17:35, kterou vytvořil Ondrej.Novak (diskuse | příspěvky) (removed Category:Psychika using HotCat)
- sociální vnímání, pochopení citů, motivů a postojů těch, s nimiž jsme v sociální interakci
- soubor všech poznávacích procesů zapojených do odhalování citů, stavů, motivů, postojů, vlastností druhého
- dostatek kvalitní sociální komunikace v rodině umožňuje dítěti rozvíjet umění poznat, kdy je jinému člověku dobře, podívat se na věc očima druhého
- projevy sociálních determinant vnímání
- vytváří se struktura vnímání (určuje, co bude vnímáno jako osoba a co jako pozadí)
Obsah
- 1 Složky percepce druhých osob
- 2 Chyby v interpersonální percepci
- 3 Produkty sociální interakce
- 4 Sociální percepce a kategorizace
- 5 Asocianistické a konstruktivistické modely sociálního poznávání
- 6 Teoretické modely formování dojmu
- 7 Utváření dojmu a druhých lidech
- 8 Zdroje
Složky percepce druhých osob
- Atribuční přičítání určitých vnějších a vnitřních vlastností druhé osobě
- Máme určitá očekávání týkající se druhých osob
- Tato očekávání jsou většinou neuvědomělá, uvědomíme si je pouze, když je osoba nenaplňuje
- Afektivní emoce ovlivňují naše soudy o druhých (osoba je nám buď sympatická, nebo ne)
- Ovlivňují i to, čeho si na osobě všímáme (u osoby nám sympatické si všímáme jejích lepších stránek)
- Informace čerpáme z
- - chování a jednání
- - verbálního projevu
- - aspektů kontextuálních (v jakém kontextu informace přijímáme)
- - neverbálního klíče (vzhled, mimka, gesta)
- Další vlivy odrážející se v sociální percepci
- - věk - určuje míru zkušeností, ovlivňuje výběr vlastností druhých
- - mezipohlavní rozdíly - ženy všímají si osobnosti jako takové, muži všímají si rolí jedince
- - osobnostní rysy - empatie, autoritářství, agresivita
- - inteligence - hlavně sociální inteligence
- - vliv profesionálního zaměření - projevuje se při dlouhodobém vykonávání určité profese
- - validita percepčních soudů - přesnost (platnost) percepčních soudů
- - interpersonální percepce - vnímání člověka člověkem (v sociální percepci jde narozdíl od této i o vnímání okolních objektů)
- - kvalita pozorovatele závisí na
- - senzitivitě
- - zkušenosti
- - inteligenci
- - dobrém vztahu k sobě
- - emocionální stabilitě
- - schopnosti objektivity (odstupu)
- - schopnosti empatie
Chyby v interpersonální percepci
- 1. Zdrojem je pozorovatel
- halo efekt - jedna vlastnost zastíní ostatní
- efekt shovívavosti - přehlížení vlastnosti
- soukromá teorie osobnosti - má-li někdo vlastnost X, musí mít také vlastnost Y
- autoprojekce - tendence posuzovat druhého dle sebe
- figura a pozadí - přisuzování vlastností skupiny, v níž žije, pozorovanému člověku
- 2. Zdrojem je pozorovaný
- snaha zanechat co nejlepší dojem, zdůraznění lepších stránek
Produkty sociální interakce
- kooperace (soutěžení)
- kompetice (konflikt, soupeření)
- sociální usnadnění činnosti zvýšením motivovanosti účastníků
- koakce - dva lidé při vykonávání též činnosti motivují jeden druhého
- potenciální pozorování - pozorovaný ví, že je sledován
- navazování přátelství - důvody, proč si děti hledají přátele, jsou vlastnosti druhých a to, co nabízejí (nové příležitosti k sociálním stykům)
Sociální percepce a kategorizace
- Sociální poznávání je způsob jak
- - vnímáme druhé
- - hodnotíme jejich chování
- - posuzujeme interakce mezi lidmi
- - posuzujeme sociální objekty
- Naše vnímání je sociálně závislé, vnímáme na základě svých potřeb
- Tři aspekty vnímání
- - vnímání je výběrové
- - závisí na širším sociálním kontextu
- - je situačně podmíněné
- rozdíl mezi tvrdým a měkkým přístupem
- tvrdý přístup
- - vychází z kognitivní psychologie
- - je kritizován za vytrácení se vlivu jedince
- - základem je vlastní proces poznávání (netřeba rozlišovat sociální či osobní), významnou roli hraje paměť
- - kódování informací souvisí se strukturami poznání (shora dolů)
- - naše zpracování informací je náchylné k omylu (setrváváme ve starých schématech)
- měkký přístup
- - soubor vágních výzkumů, slabé modely
- - popis chování bez objasnění mechanismů poznání
- střední cesta
- sociální psychologie poznání, zaměření na fenomenologii (Kruglanski, BarTal)
- hledání sociokulturních pravidelností
- zájem o emocionální a motivační faktory
- nezkoumají jen proces, ale i obsah
- Simon - poznávání je jen jedno, nerozlišuje sociální poznávání
- Zajonc, Heider, Fiske - sociální poznávání je odlišné
- -sociální objekty ovlivňují realitu, ovlivňují se i navzájem
- - lidé se mění, poznání je spjaté s emocemi, motivací
- - není lehké posoudit objektivitu našeho poznání
Asocianistické a konstruktivistické modely sociálního poznávání
Asocianistická linie
- vychází z pokusů Ebinghause
- V poznání jsou hlavní tzv. nody, které se spojují asociativními drahami - od prvků (elementů - nodů) k celkovému obrazu
- paralela s prací počítače
- pasivní poznání
N. Anderson - teorie integrací informací
- asocianistický přístup (datadriven)
- jednotlivé prvky informací o dané osobě se sečtou a vytvoří se průměr, tak se vytváří dojem
Konstruktivistická linie
- vychází z tvarové psychologie
- člověk má předobrazy (scénáře, schémata, konstrukty, prototypy), do kterých se snaží jedince vměstnat
- aktivní poznání
S. Asch - vliv kognitivních a afektivních procesů pozorovatele
- konstruktivistický přístup (theorydriven)
- další koncepce, které pracují s modelem schématu
- pokus se zadáním několika rysů hypotetické osoby, měl se popsat dojem o dané osobě
- rysy jsou organizovány do tvaru (Gestalt), který není pouhým součtem rysů
- podobné vnímání schématu, jako kognitivní struktury, která obsahuje všeobecné i specifické poznatky
M. B. Brewer - duální proces formování dojmu
- zahrnuje oba principy data x theory driven
- první stadium je identifikační, bez vědomé kontroly - zařazení do osobních kategorií
- další průběh procesu záleží na naší osobní zangažovanosti
- pokud je pro nás daná osoba důležitá, pokračujeme ve sbírání dat - personalizace dat
S. T. Fiske a S. L. Neuberg - spojitý model procesu formování dojmu
- snaha nastolit rovnováhu mezi kategorizací a individualizací
- kontinuum formování dojmu
- prvotní kategorizace, zaměření pozornosti, potvrzující kategorizace (rekategorizace), integrace z jednotlivostí…
- cyklus se může opakovat
L. Z. McArthur a R. M. Baron - ekologický model utváření dojmu
- spojený účinek procesů na straně poznávajícího a atributů dané osoby
- formování dojmu vychází z "nabídek" vnímané osoby v závislosti na senzitivitě vnímání pozorovatele
Teoretické modely formování dojmu
- Schéma procesů sociální percepce
- první dojem
- komplexní posouzení
- Důležitou roli hrají už první získané dojmy o osobě - závisí na informacích, které poskytuje poznávaná osoba, charakteristice poznávajícího a na okolnostech kontextu (situace, v které poznávání probíhá)
Utváření dojmu a druhých lidech
- jde o spjatost percepce s motivací
- vliv na proces utváření dojmu má
- krátkodobé psychické stavy (očekávání)
- stabilnější psychické struktury (implicitní teorie osobnosti, stereotypy, schémata)
- strategie zpracování informací (kognitivní heuristiky)
- motivace
- emocionální stavy
- demografické charakteristiky
- Implicitní teorie osobnosti = laická koncepce, kterou si vytváří každý člověk o tom, jaké rysy osobnosti jsou v silném či slabém vztahu s dalšími rysy, které spolu nesouvisejí či se přímo vylučují
- Pojem sociálního stereotypu (autostereotyp, heterostereotyp)
- soubor charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou skupinu či kategorii lidí
- obsahuje jeden identifikační znak společný pro celou skupinu, na jeho základě se odvozují další vlastnosti
- skupinou sdílené implicitní teorie osobnosti :* své (autostereotyp, př. smýšlení Čechů o sobě samých) nebo jiné (heterostereotyp, př. smýšlení zločinců o policistech) skupině
- Kognitivní heuristiky
- zkratky, které umožňují řešit složité problémy operací.
- D. Kahneman a A. Tversky - heuristika dosažitelnosti, na základě lehkého vybavení si určitého chování
- heuristika reprezentativnosti, podle podobnosti k průměrné osobě v dané kategorii
- Motivační a emocionální faktory
- důležití činitelé ovlivňující proces vytváření dojmu
- cíle a hodnotové orientace se promítají do percepce druhých
- pozitivní či negativní emocionální stavy vedou k tomu, že určité informace jsou více či méně nápadné