Porucha barvocitu

Porucha barvocitu je spojena s chromozomem X a je zapříčiněna poruchou oka, které není schopné vnímat jednu ze 3 charakteristik světla. Odborně se porucha barvocitu nazývá achromatopsie.

Dělení

• Úplnou barvoslepost (achromázie)

• Částečnou barvoslepost

Vznik

Vznik poruchy barevného vidění (barvocitu). Normální trichromatické oko rozeznává u barevných světel tri charakteristiky, barevný tón, sytost a jas. Při částečné barvosleposti (tzv. dichromázii) registruje oko pouze dvě charakteristiky. Určitou spektrální barvu nemůže pak odlišit od bílé (šedé) barvy (neutrální bod). Podle polohy tohoto bodu se rozeznávají různé typy částečné barvosleposti, které se projevují tím, že postižený určité barvy zaměňuje. Nejčastěji je to červená a zelená (tzv. daltonismus), vzácně žlutá a modrá.

Plná barvoslepost se vyskytuje výjimečně. Při tomto druhu barvosleposti oko registruje pouze jednu charakteristiku barevného světla. Oko pak nerozlišije barevné odstíny a vnímá jen rozdíly intenzity - vidí svět černobíle (odstíny šedi).

Tato porucha se častěji vyskytuje u mužů. Muži mají chromozom X pouze 1 a proto jeho případnou poruchu nelze doplňovat informací z druhého chromozomu. Z tohoto důvodu je výskyt vrozených poruch barevného vidění u mužů mnohem vyšší, a to u 8 % z celkové populace. Žen s poruchou barevného vnímání je v populaci pouze 0,5 %. Počet vad se také liší mezi jednotlivými rasami, což je způsobeno predispozicemi pro genetickou vadu na chromozomu X. Z průzkumů vyplývá, že nejvíce se vyskytují poruchy barvocitu u bělochů, nejméně u černochů.