Porucha barvocitu

Porucha barvocitu je spojena s chromozomem X a je zapříčiněna poruchou oka, které není schopné vnímat jednu ze 3 charakteristik světla. Odborně se porucha barvocitu nazývá achromatopsie.

Základní dělení

• Úplná barvoslepost (achromázie)
• Částečná barvoslepost

Částečná barvoslepost se dále dělí do mnoha kategorií, viz tabulka:

Existují různé druhy poruchy barvocitu

Vznik

Normální oko rozeznává u barevných světel 3 charakteristiky:

• barevný tón
• sytost
• jas.

Při částečné barvosleposti (tzv. dichromázii) registruje oko pouze 2 ze zmíněných 3 charakteristik. V tomto případě oko nemůže odlišit určitou spektrální barvu od bílé (šedé) barvy (neutrální bod). Dle polohy tohoto bodu se rozeznávají různé typy částečné barvosleposti, které se projevují tím, že postižený určité barvy zaměňuje. Nejčastěji to bývá červená a zelená (tzv. daltonismus), vzácněji žlutá a modrá. Plná barvoslepost se vyskytuje výjimečně. Při tomto druhu barvosleposti oko registruje pouze jednu charakteristiku barevného světla. Oko pak nerozlišije barevné odstíny a vnímá jen rozdíly intenzity - vidí svět černobíle (odstíny šedi).

Výskyt

Tato porucha se častěji vyskytuje u mužů. Muži mají chromozom X pouze 1 a proto jeho případnou poruchu nelze doplňovat informací z druhého chromozomu. Z tohoto důvodu je výskyt vrozených poruch barevného vidění u mužů mnohem vyšší, a to u 8 % z celkové populace. Žen s poruchou barevného vnímání je v populaci pouze 0,5 %. Počet vad se také liší mezi jednotlivými rasami, což je způsobeno predispozicemi pro genetickou vadu na chromozomu X. Z průzkumů vyplývá, že nejvíce se vyskytují poruchy barvocitu u bělochů, nejméně u černochů.