Darknet

Darknet (dark net) je termín užívaný pro sítě dostupné pouze skrze specifický software, autorizaci či konfiguraci často za užití nestandardních komunikačních protokolů a portů[1]. Fred von Lohmann ve své právní analýze definoval Darknet jako „kolekci sítí a ostatních technologií, jež lidem umožňují nelegálně sdílet digitální souboru chráněné copyrightem prakticky beze strachu z odhalení.“[2]

Původ termínu

V listopadu 2002 ho použili bezpečnostní inženýři Microsoftu ve významném článku The Darknet and Future of Content Distribution. V následujících několika letech inženýři široce definovali temné sítě jako „kolekci sítí a technologií sloužících ke sdílení digitálního obsahu“. Od té doby se termín uchytil a to i v mainstreamových médiích. V poslední době je termín užíván pro rozlišení privátních anonymních sítí od svých veřejných předchůdců.[3]

Užití

Cílem Darknetů je vytvořit uzavřenou síť pro bezpečnou komunikaci. Podstatou Darknetu je ochrana před detekcí a proniknutím do sítě vládou nebo korporacemi. Uživatel může anonymně nahrávat a stahovat obsah. Zatímco první temné sítě čelily mnoha technickým problémům, kvůli nimž byly neefektivní a těžko použitelné, současné konkurují tradičním P2P sítím.[3]

Temné sítě mohou být použity pro nejrůznější účely[1]:

  • Zajištění lepší ochrany soukromí občanů
  • Ochrana disidentů
  • Whistleblowing a úniky zpráv
  • Kybernetický zločin (komunikaci teroristů)
  • Prodej zakázaného materiálu
  • Sdílení souborů (pornografie, důvěrné soubory, ilegální a padělaný software atd.)

Freenet a další příklady

Jednou z prvních temných sítí byl v roce 2000 Freenet[4]. Mezi jeho nevýhody patřila pomalost, obtížnost použití a malá nabídka obsahu. Úplná anonymita byla obtížná a navíc bylo těžké ji sladit s přísunem nového obsahu. Ian Clarke, programátor z Irska, který software vytvořil, tvrdil, že primární účel jeho temné sítě byla ochrana politických oponentů nedemokratických režimů.

Všechny temné sítě vyžadují speciální software nebo síťovou konfiguraci, aby mohly být zpřístupněny. Často využívanou metodou je speciální webový prohlížeč například zaniklá Vidalia.

Aktivní sítě typu Darknet:

  1. Tor
  2. I2P
  3. Freenet
  4. RetroShare
  5. GNUnet
  6. Zeronet
  7. Syndie

Zaniklé:

Odkazy

Reference

  1. 1,0 1,1 Darknet. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-10-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Darknet
  2. LOHMAN von, Fred. Measuring the Digital Millennium Copyright Act Against the Darknet: Implications for the Regulation of Technological Protection Measures. Loyola of Los Angeles Entertainment Law Review. 2004, 24(4). Dostupné z: http://digitalcommons.lmu.edu/elr/vol24/iss4/4
  3. 3,0 3,1 WOOD, Jessica A. The Darknet: A Digital Copyright Revolution. Richmond Journal of Law & Technology [online]. University of Richmond, 16(4). ISSN 1091-7322. Dostupné z: http://jolt.richmond.edu/v16i4/article14.pdf
  4. CHMIELEWSKI C., Dawn. Darknets rising to expand file sharing. San Jose Mercury News. 2005. ISSN 0747-2099. Dostupné z: https://www.mail-archive.com/medianews@twiar.org/msg03853.html.

Souvisejíci články

Gatekeeping
Digitální stopa

Externí odkazy

Tor na wikipedii Freenet Anonymní P2P sítě

Klíčová slova

počítač, internet, world wide web, anonymita