Sociálně kognitivní přístup v psychologii práce a organizace

Tento článek (nebo jeho část) není dostatečně ozdrojován. Prosím doplňte relevantní odbornou literaturu do příslušné sekce na konci článku či do poznámek pod čarou tam, kde to uznáte za vhodné.

Integrační přístup

• integruje přístup kognitivní psychologie, behaviorismu a fenomenologie podle Bandury
• vychází z triadického recipročního determinismu, berou se v úvahu tři skupiny faktorů:

1. chování člověka
2. vnitřní determinanty (kognitivní, biologické)
3. vnější prostředí

• vzájemně na sebe působí, interagují mezi sebou
• chování tedy není jen pouhým produktem, ale také samo ovlivňuje osobnostní a situační faktory - podílejí se na tom základní lidské schopnosti – schopnost symbolizace, observačního učení, autoregulace, autoreflexe, myšlenkové anticipace

Observační učení

• zástupné učení, nápodobou, odpozorováním
• pozorování, které aktivity jsou efektivní a které ne (anticipace)
• učení se jazyka (symbolizace)
• osvojování morálních zásad

Sebeuplatnění

• obsahuje jednak opravdovou účinnost vlastního jednání, také ale představu o ní a víru v sebe
• čím silnější je vnímané sebeuplatnění, tím vyšší cíle si lidé kladou a tím pevnější je jejich závazek to zvládnout
• aktivnost x podléhání rezignaci
• zvyšování pocitu sebeuplatnění příznivě ovlivňuje zdraví a pocit duševní pohody
• závisí na:

1. zkušenosti s vlastním úspěchem
2. zkušenosti s úspěchem někoho jiného
3. přesvědčování lidí o tom, že to zvládnou
4. tělesný stav

• sebedůvěra – pomáhá překonávat neúspěchy

Organizační řízení (management)

• rozvoj kognitivních, sociálních a behaviorálních kompetencí působením vzorů
• víra ve vlastní schopnosti
• posilování motivace
• kdo nevěří ve své schopnosti – obrací pozornost od úkolu k vlastním nedostatkům - špatně
• lidé se liší – jedni chápou inteligenci a schopnosti jako zděděné a neměnitelné, druzí jako že si je musí osvojit a naučit
• cíle mají motivační efekt, hlavně když slouží jako výzvy, měly by být jasné a blízké