Johannes Gutenberg

Tento článek je pahýl. Neobsahuje dostatečné množství informací o daném tématu či jej neprobírá do dostačující hloubky. Bude-li to možné, rozšiřte tento článek o další relevantní informace.

Johannes Gutenberg

Johannes Gensfleisch, řečený Gutenberg celým jménem Johannes Gensfleisch zur Laden zum Gutenberg (1397/1400-1468) byl německý tiskař a nakladatel, tvůrce nové technologie tisku z výšky zvané knihtisk. Vynález knihtisku je považován za jednu z nejvýznamnějších událostí moderní historie. Svůj vynález uskutečnil Gutenberg bez znalostí tiskových technologií Dálného východu, bezprostředně jej ovlivnily otisky dřevořezů na obrázcích náboženského obsahu a na hracích kartách. Výjimečnost jeho vynálezu spočívá ve spojení předchozích různorodých postupů v jeden koordinovaný výrobní proces. Nejvýznamnějším Gutengergovým dílem je latinská dvousvazková 42řádková Bible.

Život

Dětství a mládí

Johannes Gutenberg se narodil pravděpodobně v Mohuči, jako mladší syn v patricijské rodině Gensfleischů. Pověst o jeho kutnohorském původu (Kuttenberg), která vznikla v 16. století v českých zemích a někteří autoři z ní čerpali ještě v 19. století, nemá reálný základ. Jméno bylo převzato z názvu rodového sídla "Hofe zum Gutenberg" a prameny dokazují jeho první použití okolo roku 1427. Gutenbergův otec, Friele Gensfleisch,byl z patricijského rodu z Mohuče. Jeho matka, Else Wirich, pocházela z rodiny obchodníků. Není přesně známo, jak Gutenberg strávil své dětství a mládí, ani jakého typu vzdělání se mu dostalo. V letech 1419-20 snad pobýval na univerzitě v Erfurtu. Roku 1428 během ostrých střetů mezi cechy a patriciátem opustil Mohuč. Podle dostupných pramenů pobýval v letech 1434-1444 ve Štrasburku a do Mohuče se vrátil zpět v roce 1448. V mládí se Gutenberg věnoval broušení drahokamů i zrcadel a byl také zlatníkem. Právě profese zlatníka, při které se často pracovalo s puncovními razidly ho v polovině 30. let přivedla k pokusům s odléváním kovových písmen.

Vynález knihtisku

Vynálezu knihtisku předcházela myšlenka sestavit stranu z jednotlivých znaků (písmen). Ta se dala opětovně přeskupit a použít znovu na jinou stranu, což celý tisk podstatně zefektivnilo a urychlilo. Pro vynález knihtisku je důležité logické propojení tradičně známých postupů rozmnožování textu a obrazu (deskotisk nebo kovová razidla) s dalšími objevy. Jedná se zejména o:

• pohyblivé litery
• konstrukce licího strojku
• vytvoření liteřiny (slitiny olova, cínu a antimonu)
• vhodné tiskové barvy
• konstrukce tiskařského lisu

Nový přístup spočíval ve vlastnostech, množství a způsobu užití písmového materiálu, které vyhovovaly opakovanému používání. Přitom však kniha zůstávala ve formě tradičního kodexu. Podmínkou pro vznik tištěné knihy byl také dostatek papíru. Dříve se používal pergamen, který byl vzácný a nákladný.

První z Gutenbergových tisků neobsahují impressum, proto nelze s jistotou říci, který z jeho pokusů byla první tištěná kniha. Svou dílnu ztratil kvůli dluhům a sporu s Johannem Fustem. Ten vedl později se svým zetěm, bývalým Gutenbergovým žákem, tiskařkou dílnu sám. Dílem přičítaným Gutenbergovi je latinská dvousvazková Bible. Na každé straně bylo 42 řádků. Dokončená byla nejspíše v roce 1456. K prvním pokusům údajně patří "Zlomek knih Sibyliných" a za nejstarší Gutenbergovy tisky jsou dnes považovány odpustkový list a kalendář na rok 1455. Johann Gutenberg zemřel v roce 1468 v Mohuči.

Odkazy

Použitá literatura

• BOHATCOVÁ, Mirjam. Česká kniha v proměnách staletí. 1. vyd. Praha: Panorama, 1990, 622 s. ISBN 80-7038-131-0.
• Encyklopedie osobností Evropy: od starověku do současnosti. 1. vyd. Praha: Nakladatelský dům OP, 1993, 711 s. ISBN 80-85841-00-2.

Související články

Vývoj knihtisku
Kovové litery v počátcích knihtisku

Klíčová slova

Johannes Gutenberg, knihtisk, tiskaři